Rusko před volbami rozšiřuje seznam nepohodlných. Organizace varuje před falšováním hlasů
Do voleb do ruského parlamentu i na nižších úrovních zbývají tři týdny. S blížícím se hlasováním tamní úřady stupňují tažení proti některým nevládním organizacím a médiím, které označují za takzvané zahraniční agenty. Jsou mezi nimi volební pozorovatelé i přední nezávislá televizní stanice. Kromě nelichotivé nálepky to pro ně přináší i zpřísněnou kontrolu úřadů a taky pokuty, pokud se tak odmítnou označit.
Grant ve výši 130 tisíc eur od Evropské komise na informování o vztazích mezi Ruskem a unijní sedmadvacítkou. Právě jím ruské ministerstvo spravedlnosti zdůvodnilo, proč se znovu rozrostl seznam takzvaných zahraničních agentů. Tentokrát o známou televizní stanici Dožď.
Jak namítala její ředitelka Natalja Sindějevová, finance z ciziny přitom pobírají i další ruská média. A na seznamu přesto nefigurují. Na rozdíl od Doždě ale nedávají takový prostor kritikům Kremlu a nevěnují se podrobně opozičním akcím.
Rusko od roku 2012, po návratu Vladimira Putina do Kremlu, začalo jako takzvané zahraniční agenty označovat nejprve nevládní organizace. Později na tento seznam přibyla i média, nezaregistrovaná hnutí, a dokonce i jednotlivci.
Golos zahraničním agentem
Jedním z těch, kdo se tento měsíc rovněž dočkal nálepky zahraničního agenta, která má v ruském prostředí i značně negativní konotaci, je hnutí Golos. To se zabývá monitorováním voleb a ochranou práv voličů.
Přesný důvod, proč se na seznamu ocitlo, ale hnutí od úřadů prý neslyšelo, jak říká jeden z členů jeho vedení Vitalij Averin.
Rusko označilo nezávislou TV Dožď za zahraničního agenta. Podle kritiků je před volbami nepohodlná
Číst článek
„Máme informaci, že jde o jakési zahraniční financování od občanky Arménské republiky, ale nevíme ani, co to mělo být za příspěvek, v jaké podobě, kým konkrétně měl být poskytnutý ani kdo měl finance převzít, popisuje Averin.
Šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová ujišťovala, že hnutí Golos nepřijde o možnost monitorovat nadcházející volby. Vůbec poprvé od roku 1993 ale na ruské volby nebudou dohlížet zahraniční pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Moskva trvala na omezení jejich počtu s poukazem na pandemii.
„Očekáváme, že na těchto volbách bude docházet k falsifikacím. Vláda se bojí publicity v tomto směru, bojí se velkého množství pozorovatelů,“ vysvětluje Averin.
Oslabení volebního dozoru
Vitalij Averin popisuje širokou škálu narušení, která Golos při volbách v minulosti zaznamenal. Oproti předchozím volbám ovšem nebudou záběry z kamer ve volebních místnostech tentokrát volně dostupné na internetu.
Rusko zařadilo hnutí Golos mezi ‚zahraniční agenty‘. V zemi monitoruje volby, na seznamu není poprvé
Číst článek
„Může jít o přímé vhození celých štosů hlasovacích lístků do urny. Může to být přepisování protokolů volebními komisemi. Ale takovým nejočekávanějším způsobem je takzvaná administrativní mobilizace. To je, když určité skupiny občanů nutí hlasovat a nutí je hlasovat určitým způsobem. Jsou to zpravidla zaměstnanci státních příspěvkových organizací,“ dodává Averin.
Kromě federálního parlamentu budou Rusové ve skoro polovině regionů rozhodovat i o obsazení místních zákonodárných sborů a v devíti z nich se budou přímo volit i tamní gubernátoři.
Stejně jako loňské hlasování o ústavní reformě budou i nadcházející volby vícedenní. Ústřední volební komise to zdůvodnila epidemickou situací.
