Různé taktiky či jazyková bariéra. Jaké překážky čekají dobrovolníky ze zahraničí ve válce na Ukrajině?
Do boje proti ruské agresi na Ukrajině se hodlají zapojit dobrovolníci z Evropy i zámoří. Některé země kvůli tomu musely upravit zákonné normy, na koordinaci jednotek se ale podílet nemohou. Vstup do cizí armády povolily pouze jednotlivcům. Jaký bude jejich reálný přínos, není jasné. I proto, že před nimi stojí několik překážek, které musí pro souhru s ukrajinskou armádou překonat. Problémem může být třeba to, že většina z nich nerozumí azbuce.
Ukrajinské síly tvoří armáda, která se od ruského napadení Krymu v roce 2014 výrazně profesionalizovala. Součástí je také teritoriální obrana, do níž se započítávají jak důstojníci, tak záložníci i civilisté. Pod ministerstvo vnitra dále spadá Národní garda.
Prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února vyzval dobrovolníky ze zahraničí, aby se zapojili do bojů na Ukrajině. Učinil tak v návaznosti na rozhodnutí států Severoatlantické aliance, že se nebudou vojensky angažovat přímo, ale pošlou do regionu zbraně a posílí východní křídlo organizace.
2:15
‚Kdo jiný by měl jít?‘ Dobrovolníci míří bojovat na Ukrajinu, volání prezidenta Zelenského vyslyšeli i Češi
Číst článek
„Každý, kdo se chce připojit k obraně Ukrajiny, Evropy a světa, může přijít a bojovat bok po boku s Ukrajinci proti ruským válečným zločincům,“ řekl Zelenskyj, když oznamoval dekret o vytvoření mezinárodních jednotek.
Podle expertů na bezpečnostní politiku, které server iROZHLAS.cz oslovil, je dosavadních informací o nasazení a organizaci zahraničních jednotek málo. Ukrajinská vláda stanovila podmínky, že by do dobrovolnických jednotek měli vstupovat pouze lidé, kteří se prokáží předchozím vojenským výcvikem nebo záchranářskou zkušeností.
„Nejsou známé informace o tom, jak jsou tyto jednotky organizované,“ uvedl bezpečnostní analytik Vladimír Bednár. „Není jasné, zda tyto síly budou vytvářet ucelené jednotky národního charakteru, nebo zda budou jednotlivci integrováni do již existujících jednotek,“ doplnil.
Richard Stojar z brněnské Univerzity obrany předpokládá zapojení zahraničních vojáků spíše do již existujících ukrajinských jednotek. „Byla by to také morální vzpruha. Viděli by, že v tom nejsou sami a svět je sleduje, přichází jim na pomoc. Jasná podpora přímo na bojišti. Byť ne přímo ze strany států, ale jednotlivců,“ přiblížil.
Dobrovolníci ze Západu
Nejvíce zahraničních vojáků může být z řad ukrajinské diaspory, upozornil list The Washington Post. Dobrovolníci přichází nicméně z evropských zemí i Ameriky. Některé státy kvůli tomu musely upravit své normy, aby umožnily beztrestné angažování se ve válce v řadách cizí armády.
First foreigners have already joined International Legion, Ukraine's volunteer military force, and are fighting outside of Kyiv.
According to the Ukrainian Ground Forces, the volunteers came from the U.S., U.K., Sweden, Lithuania, Mexico, and India.
📷 Ukrainian Ground Forces
19:36 – 07. 03. 2022
Například v Česku se na tom začátkem března shodli premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Miloš Zeman. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ komentoval ujednání předseda vlády.
Úprava je nutná, protože čeští občané mají službu pod záštitou cizí armády zakázanou. Za terorismus bylo v minulosti odsouzeno hned několik Čechů, kteří se v řadách Ruskem podporovaných separatistů zapojili od roku 2014 do konfliktu na východě Ukrajiny. Dostali až dvacet let za mřížemi.
I po této úpravě se ale budou moci na Ukrajinu vydávat pouze jednotlivci. Protože Česko deklarovalo, že nebude organizovat národní jednotky, nesmí zde probíhat ani větší koordinace. „Je to velice tenký led,“ upozornil s ohledem na právo Jan Kofroň z Institutu politologických studií, který se zaměřuje na mezinárodní bezpečnost.
Volnější pravidla pro nasazování dobrovolníků ve vojenských konfliktech v zahraničí má anglosaský svět. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová řekla pro BBC, že podporuje občany, kteří chtějí jít na Ukrajinu bojovat „za demokracii“.
Příběh britského vojína, který se rozhodl jít bojovat na Donbas, zprostředkoval server BuzzFeed. „Chci jen podpořit ukrajinský stát, lidi a pomoci jim bojovat za jejich suverenitu a nezávislost,“ popsal.
„Před službou jsem začal chodit na základní kurzy ruštiny, jsem ve slušné kondici a mám dobrý cíl a mohu pomoci trénovat,“ přiblížil pro americký server další z vojáků. Jiný jejich kolega působil jako zdravotník v pěchotě americké armády a cvičil na policejní akademii. Nejedná se tedy o úplné začátečníky.
Výzvy zapojení
Nejen zkušenost, ale také například jazyková způsobilost může při koordinaci zahraničních jednotek způsobit problémy. „Většina dobrovolníků ze západní Evropy asi nebude ovládat slovanský jazyk. Takže vzhledem ke komunikaci bude muset ukrajinská strana reagovat a zřejmě i zřídit nějaké koordinační centrum,“ předpokládal bezpečnostní analytik Stojar.
Vojáci z ciziny dorazili na Ukrajinu. ‚Naučte se výraz odškodnění,‘ vzkazuje Rusku Zelenskyj
Číst článek
Podle Kofroně klesá s nízkou jazykovou vybaveností efektivita zapojení zahraničních jednotek. „Nebudou schopni se dobře integrovat do existujících struktur,“ vysvětloval pro iROZHLAS.cz.
Kromě toho je potenciálně riziková také otázka schopnosti použití zbraní. Zahraniční vojáci nemusí umět ovládat techniku, která je na Ukrajině dostupná. Často se totiž jedná ještě o sovětské zbraně. Taktéž jiné bývají mechanismy pro taktický postup boje.
„Z vojenského hlediska nebude efekt asi takový, jak by si někteří mohli myslet. Je to spíše symbolické,“ domnívá se Kofroň. Největší význam to bude mít u kompetentních vojáků či specialistů, mezi kterými již mohou mít Ukrajinci ztráty.
‚Zákonné právo‘
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na tiskové konferenci vyzval jednotlivce ze zahraničí, kteří mají zájem o vstup do mezinárodní jednotky, aby kontaktovali diplomatické mise Ukrajiny ve svých zemích.
„Nyní mají tito lidé zákonné právo a právní rámec bojovat pod velením ozbrojených sil Ukrajiny,“ sdělil. „Jejich přístup na Ukrajinu bude v maximální možné míře usnadněn,“ dodal s tím, že vítaní jsou prý všichni kromě Rusů.
Zájemci musí například požádat o speciální víza, podepsat smlouvy o službě či absolvovat pobyt ve výcvikovém centru ve Lvově na západě Ukrajiny, kde je seznámí s místními mechanismy, které jsou potřeba pro tyto jednotky rychlého nasazení.
Idealisté, turisté, extremisté
Jak upozornil již zmíněný BuzzFeed, na Ukrajinu se vydávají různé typy lidí. Jeden z nich označil za „idealisty“, kteří si myslí, že jejich vlastní země nedělají dost pro to, aby pomohly Ukrajincům zajistit jejich svobodu. Chtějí proto sami udělat, co mohou, aby pomohli v boji proti ruské agresi.
Další kategorií jsou „turisté“, kteří migrují z konfliktu do konfliktu a hledají dobrodružství, válečné příběhy nebo peníze (v tomto případě jsou však vojáci součástí ukrajinské armády, nejedná se o žoldnéře, jsou to dobrovolníci, kteří se bojů účastní na vlastní náklady - pozn. red.). A také „extremisté“, kteří viděli příležitosti spojit se s krajně pravicovými polovojenskými skupinami bojujícími na Ukrajině.
Jít bojovat na Ukrajinu není adrenalinový výlet, riziko úmrtí je obrovské, říká poručík ve výslužbě Němec
Číst článek
Riziko účasti
Výzva ze strany Ukrajiny přišla na přelomu února a března, k prvnímu nasazení dobrovolníků mělo dojít 7. března, uvedl bezpečnostní analytik Bednár. Podle něj se tedy dá předpokládat, že Ukrajinci poskytují pouze minimální výcvik a vychází z toho, že bojovat přichází právě lidé se zkušenostmi.
Nelze tudíž vyloučit, že se do služby hlásí i absolutní laici. „Apeloval bych na veřejnost, že v ozbrojeném konfliktu je velmi malý prostor na to, aby se uplatnili nezkušení,“ vyjádřil obavy analytik.
Před takovýmto přístupem ostatně varoval i bývalý velitel českého speciálního útvaru vojenské policie SOG Lumír Němec. Ve vysílání Radiožurnálu minulý týden upozornil, že nejde o „nějakou válku z Call of Duty“. „Měli by si uvědomit, že tam, kam chtějí jet, je šance, že umřou, poměrně dost velká,“ řekl.
Takové případy sice mohou nastat, podle Stojara z Univerzity obrany by pak ale takoví lidé byli spíš komplikací než přínosem. „Ukrajinci potřebují vojáky, které bezprostředně mohou nasadit do bojů, než aby jim poskytovali několikatýdenní instruktáž. Své vlastní zkušené lidi potřebují primárně na frontě. Velkou pozornost výcviku pro lidi ze zahraničí věnovat nemohou,“ komentoval pro iROZHLAS.cz.
Zapojení dobrovolníků do bojů je problematické nejen z pohledu států, ze kterých pochází. V tomto případě je nutné, aby ukrajinská strana věnovala pozornost také zmíněnému vydávání dokumentů, které jasně deklarují příslušnost vojáků.
„Musí být jednoznačně identifikovatelní. Protože v případě zajetí, pokud by neměli žádné rozlišovací znaky, tak by s nimi z ruské strany nemuselo být nakládáno podle mezinárodních konvencí. Mohla by to být záminka k tomu, že by jim Rusové odepírali práva, která náleží zajatcům,“ uzavřel Stojar.
