‚Nakonec Ukrajince rozdrtíme.‘ Rusko podle Meduzy zvažuje druhý útok na Kyjev
Přestože se Rusům na začátku invaze na Ukrajinu Kyjev dobýt nepodařilo, teď zvažují, že na město zaútočí podruhé. Nezávislému ruskému serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Pokrok na východě totiž oživil naděje, že do konce roku zvítězí. Ruské vedení si prý stanovilo „minimální“ a „maximální“ cíle, aby mohlo oznámit úspěšné dokončení své „speciální vojenské operace“. Minimem je úplné dobytí Donbasu, což se ruské armádě téměř povedlo.
Nejvyšším cílem tak stále zůstává dobytí Kyjeva. První ruský útok v březnu ztroskotal, ruští vojáci se od metropole stáhli a zanechali po sobě důkazy o četných šokujících válečných zločinech.
Vojenští experti považovali tehdejší pokus o obsazení Kyjeva od samého začátku za neproveditelný, protože Rusko podle nich nenasadilo dostatečnou vojenskou sílu.
„Nakonec Ukrajince rozdrtíme a do podzimu bude nejspíš po všem,“ řekl serveru jeden z utajených zdrojů.
Podle dalších se tato sebedůvěra šíří nejen v Kremlu, ale i ve vedení vládnoucí strany Jednotné Rusko. Tajemník generální rady Andrej Turčak pravidelně jezdí do Donbasu, v jednom městečku v Záporožské oblasti dokonce vyvěsil po dobytí ruskou vlajku.
Donbas navštívil i kremelský vnitropolitický šéf pro Doněck a Luhansk Sergej Kirijenko. Ten prý ještě pořád připravuje referenda, která mají Rusku poskytnout záminku k anexi okupovaných území. Sám Kirijenko označuje ruskou invazi na Ukrajinu za „boj s nacismem a fašismem“.
Nepůjde dobýt ‚s malým krveprolitím‘
Zdroje serveru Meduza nedokázaly říct, jak myšlenku nového útoku na Kyjev hodnotí vojenští velitelé ministerstva obrany.
Ruské vojenské vybavení stojí na západních technologiích, ukazuje výzkum
Číst článek
Jeho vedení se však zřejmě smířilo s tím, že hlavní město Ukrajiny nelze dobýt „s malým krveprolitím“, což znamená, že by do druhé ofenzivy muselo nasadit víc vojáků.
Další zdroj napojený na Kreml tvrdí, že „zatím bojují hlavně smluvní vojáci. K relativně pomalému postupu přes Ukrajinu je jich dostatek. Branci se však dají využít k rychlejšímu postupu.“
Vladimir Putin prý ale nevyhlásí všeobecnou mobilizaci. Kreml se obává, že takové veřejná eskalace by mohla nahlodat podporu ruského vedení a poškodit prezidentovu popularitu.
Představitelé Kremlu také nevěří, že západní země vydrží poskytovat Ukrajině tak velkou finanční a vojenskou podporu jako dosud – pokud se tedy válka povleče hodně dlouho.
„Dříve či později to Evropu unaví,“ soudí jeden z citovaných zdrojů. Dodává, že „evropské země potřebují peníze a zbraně pro sebe. Až se přiblíží podzim, budou muset s Ruskem vyjednávat o plynu a ropě dřív, než přijde zima“.
Při vojenské přehlídce na Den vítězství 9. května prezident bez dalších podrobností zopakoval, že „se všechny plány plní“ a „bude dosaženo výsledků“. Do té doby tvrdil, že cílem Ruska je „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny, ať už to znamená cokoli, uzavírá nezávislý ruský server Meduza.
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Gita Zbavitelová. Poslechněte si víc v audiozáznamu.
