‚Jsme svědky kolapsu, absolutně to nezvládáme.‘ Nemocnice v Rusku se plní, počty úmrtí jsou rekordní
Lůžka určená pro pacienty s covidem-19 jsou v Rusku z 80 procent naplněná, v některých regionech jich ale zbývá sotva deset procent. V nejhůře zasažených oblastech tak zdravotnický systém čelí enormnímu tlaku a lidé musejí na lůžko čekat i dlouhé hodiny. Roste také počet úmrtí, který v úterý poprvé překonal hranici 500 za den. Kreml dál vyzdvihuje úspěchy vakcíny Sputnik V, prezident Vladimir Putin se ale k očkování nemá.
Podzimní vlna epidemie covidu-19 na Rusko udeřila v plné síle a situace se dál horší. Do listopadu se denní přírůstky nově odhalených případů nákazy nepřehouply přes 20 tisíc, v posledních dnech ale šplhají k 25 tisícům a roste i počet úmrtí. V zemi s přibližně 146 miliony obyvatel za úterý přibylo celkem 507 obětí koronaviru, vůbec poprvé se tak počet oficiálních úmrtí dostal přes pět set za 24 hodin.
Snaha o doživotní imunitu vyvolává otázky o dalším osudu Putina. Pandemie je pro něj ‚černou labutí‘
Číst článek
„Jak jsme bohužel očekávali, s nástupem podzimního a zimního období se situace způsobená šířením nové koronavirové infekce dál komplikuje,“ uvedla v úterý místopředsedkyně ruské vlády Taťjana Golikovová, podle které ve 32 z 85 ruských regionů přesahuje počet nakažených na 100 tisíc obyvatel celostátní průměr.
Nejvíce dramatická je situace v šesti regionech, které se potýkají s kritickým nedostatkem lůžek vyhrazených pro pacienty s covidem-19. Například ve městě Ivanovo, Orelské oblasti, republice Mordovinsko nebo v Petrohradě v současnosti nezbývá ani deset procent volných lůžek, kam by bylo možné nakažené v těžším stavu umístit.
O „bezútěšném obrazu“ situace v Rusku, jak ji v posledních týdnech vykreslují některá tamní média, píše také agentura AP – zatímco se před vchodem do nemocnic tvoří dlouhé kolony čekajících sanitek, chodby jsou plné pacientů, kteří kvůli nedostatku místa musí ležet i na podlaze.
„Jsme prostě svědky kolapsu zdravotního systému v našem regionu… Absolutně to nezvládá,“ popisuje pro AP zdravotník z Orelské oblasti Dmitrij Serjogin, podle kterého pacienti někdy čekají na sanitku i 12 hodin. V ní pak mohou strávit dalších pět, než se pro ně v nemocnici najde volná postel. Když se pak některá zrovna uvolní, nově příchozí mají štěstí, ostatní posílají domů.
V nemocnici po čtyřech dnech
Podobné zkušenosti pro AP popsala také Jekatěrina Kobzevová, učitelka v mateřské škole z města Perm ležícího poblíž pohoří Ural. Když začala mít šedesátiletá vychovatelka dýchací potíže, zavolala si sanitku. Následné vyšetření ukázalo, že jsou její plíce z 50 procent poškozené zápalem plic, lůžko v nemocnici ale nedostala.
Rusko stupňuje tlak na občanskou společnost a opozici. Omezení chystá i proti protestům jednotlivců
Číst článek
V záchrance ji vozili po městě několik hodin, ani v jedné ze sedmi zdravotních zařízeních pro ni volné místo nenašli, nad ránem ji proto zdravotníci vysadili doma. Do nemocnice se dostala až čtyři dny po prvním pokusu, když na její případ upozornily tamní noviny.
Na rychle rostoucí covidové křivky hledí s velkými obavami především zdravotníci v chudších odlehlejších regionech, kde jsou nemocnice špatně vybavené. „Není dost zdravotních pracovníků, léků a všeho, co je k léčbě koronaviru potřeba,“ varuje pro kanadskou televizi CBC moskevská lékařka Anastasia Vasiljevová.
Z peněz od dárců proto nakupuje potřebné vybavení, které pak rozváží do nemocnic vzdálených i stovky kilometrů od hlavního města. „Myslím, že se snaží ukázat, že je v Rusku všechno dobré, že Rusko nemá problémy s koronavirem ani zdravotním personálem,“ popisuje přístup Kremlu Vasiljevová pro kanadskou televizi.
Že se situace způsobená šířením koronaviru v zemi „komplikuje“, tento týden přiznal i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle listu Kommersant ale dodal, že kontrole se situace zatím nevymyká.
Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil také šéf Kremlu Vladimir Putin, který nicméně vyzval vedení jednotlivých regionů, aby se situací zabývaly. „Vzbuzovat dojem, že je všechno v pořádku, je naprosto nepřijatelné,“ cituje Putinova slova agentura AP.
Vzdávání se odpovědnosti
Na představitele ruských regionů, které se potýkají s největším výskytem případů koronaviru, minulý týden apeloval také ministr zdravotnictví Michail Muraško. Podle něj by regionální vlády měly využít svých pravomocí a zavést další opatření proti šíření nákazy, ne všichni totiž „dosud tohoto práva využili“, stěžoval si Muraško.
Covidové křivky jsou v Rusku rekordní, uzavírky ale Kreml odmítá. Lockdown si nemůže dovolit
Číst článek
Kreml, který sám vyhlášení celostátního lockdownu odmítá, tak opět deleguje odpovědnost za situaci na regiony. Ty si ale uzavírání restaurací a dalších podniků často nemohou dovolit. Výjimkou je jen Burjatsko na Dálném východě, kde úřady na dobu dvou týdnů uzavřely vše od kaváren a restaurací přes nákupní centra a kina až po kosmetické salony nebo sauny.
Jak pro AP vysvětluje ruský politolog Abbas Galljamov, regionální představitelé se ocitají v bezvýchodném postavení – pokud podniky nezavřou, šíření koronaviru se naplno rozhoří, zároveň ale nemají finanční prostředky, které by výpadky způsobené lockdownem vykryly. Podnikatelům tak nemají ztráty jak kompenzovat, proto se s opatřeními drží zpátky.
Tímto přístupem k pandemii, kdy centrum deleguje odpovědnost na bezradné regiony, se ale Kremlu nemusí vyplatit, varoval minulý týden pro iROZHLAS.cz odborník na ruskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.
„Pandemie je černou labutí, která je schopná překřížit řadu plánů, zamíchat kartami a zahýbat vývojem věcí v Rusku. Putin se straní, přehodil zodpovědnost na regiony a tím sám sebe chrání, ale problémem je, že regiony na to nemusejí mít peníze. Pokud dojde k přerušení finančních toků mezi centrem a periferií, může to zprostředkovaně vyvolat hlubší krizi ve vztazích, což pak může vést k dezintegračním tendencím,“ vysvětlil Šír.
Pokud totiž Kreml nebude schopen regionům pomoct, automaticky vyvstane otázka „na co takové centrum potřebujeme“. Tento přístup pak může otřást celým ruským státem, varoval Šír.
Jaké jsou skutečné statistiky?
Podle oficiálních dat se v Rusku od začátku pandemie nakazilo 2,2 milionu lidí, z nichž téměř 38 tisíc nákaze podlehlo. Analýza, kterou v listopadu provedl nezávislý ruský server MediaZona, ale naznačuje, že skutečná bilance je zřejmě násobně vyšší.
Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář
Číst článek
MediaZona upozorňuje na to, že od dubna do října v Rusku zemřelo o 120 000 lidí víc, než jaký je podle dostupných statistik průměr z předchozích pěti let za stejné období. Podle oficiálních dat ruských úřadů přitom za těchto sedm letošních měsíců v zemi s koronavirem zemřelo přesně 28 200 lidí. Tato čísla jsou proto v ostrém kontrastu, podotýká ruský nezávislý server.
Demograf Alexej Raška pro MediaZonu podotýká, že na vysokém počtu zemřelých mají svůj podíl i problémy spojené s přetížením systému zdravotní péče, zdaleka proto nejde jen přímo o pacienty nakažené covidem-19, faktem ale zůstává, že rozdíl mezi covidovými statistikami a daty o celkovém počtu zemřelých za letošní rok je až příliš velký.
Už na jaře přitom některá média a odborníci upozorňovali na to, že jsou statistiky o počtu úmrtí v souvislosti s covidem-19 v Rusku ohýbána a cíleně podhodnocována.
Například deník Financial Times s odvoláním na odborníky z ruské Prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy začátkem května napsal, že skutečný počet zemřelých může být o 70 procent vyšší než oficiální statistiky. V úmrtních listech totiž byly jako příčiny úmrtí uváděny například kardiovaskulární potíže, rakovina nebo selhání orgánů.
Pro iROZHLAS.cz na to v květnu upozornil také ruský novinář serveru MediaZona Jegor Skovoroda. „Víme, že vláda publikuje jen statistiky úmrtí přímo způsobených covidem-19. Ostatní případy úmrtí, kdy lidé zemřeli například na rakovinu, ale zároveň měli koronavirus, v Rusku jako součást statistik zveřejňováno není. Dělá to jen pár regionů,“ řekl redakci Skovoroda.
Putin s očkováním otálí
Zatímco počty nakažených i zemřelých strmě rostou, úřady pokračují v úsilí co nejvíce zviditelnit úspěchy vakcín proti koronaviru vyrobených v Rusku. V úterý navýšily odhadovanou účinnost první očkovací látky Sputnik V, a to z 92 na 95 procent. Učinily tak jen týden poté, co americká farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína dosáhla 95procentní účinnosti.
Maďarsko má velký zájem o ruskou koronavirovou vakcínu. Zvažuje koupi licence na její výrobu
Číst článek
Kirill Dmitrijev, šéf státního Ruského fondu přímých investic, který se vakcíně mimo jiné stará o marketing, zároveň naznačil, že Rusko o této očkovací látce jedná s řadou evropských států. Zájem mezi prvními projevilo Maďarsko.
„Tento týden očekáváme velkou delegaci z Francie, která má navštívit Moskvu. Spolupracujeme s velkým počtem evropských zemí,“ řekl podle agentury TASS Dmitrijev televiznímu kanálu Rossija-24 s tím, že by se ruská vakcína mohla vyrábět v Německu.
Kromě Sputniku V už Rusko schválilo také vakcínu EpiVakKorona ze sibiřského střediska Vektor, třetí očkovací látka má být schválena v blízké době. V centru pozornosti ale zůstává především zmíněný Sputnik V, který ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo jako „první očkovací látku proti covidu-19 na světě“ v polovině srpna. Stalo se tak ještě před začátkem třetí fáze testování.
Záhy po registraci se tak dostala pod palbu kritiky západních i některých ruských odborníků, kteří takový krok označují za příliš riskantní. Navzdory jejich obavám se ale první zaregistrovanou ruskou vakcínou v Rusku začaly očkovat rizikové skupiny, tedy lékaři, medici a učitelé.
Mezi prvními vakcínu údajně vyzkoušela také jedna z dcer Vladimira Putina, samotný šéf Kremlu se k tomu ale nemá.
„Prezident nemůže použít necertifikovanou vakcínu… Hlava státu se samozřejmě nemůže účastnit očkování jako dobrovolník. To je nemožné,“ vysvětloval novinářům během úterní tiskové konference Peskov s dodatkem, že všechny potřebné procedury týkající se vakcíny se teprve dokončují.
