Covidové křivky jsou v Rusku rekordní, uzavírky ale Kreml odmítá. Lockdown si nemůže dovolit
Situace způsobená šířením koronaviru byla v řadě ruských regionů dramatická už na jaře, kdy se nejvyšší denní přírůstky pohybovaly kolem deseti tisíc za den. V současnosti je to i více než 15 tisíc a odborníci varují, že druhá vlna koronaviru bude v některých ruských oblastech i desetkrát vyšší než ta první. Nic jako „lockdown“ se v zemi ale nechystá a takový scénář vylučuje i šéf Kremlu Vladimir Putin. Lidé navíc pokyny často nedodržují.
Ještě na konci září se počty nově odhalených případů nákazy covidem-19 držely pod devíti tisíci za den, v současnosti ale denní přírůstky šplhají přes 15 tisíc.
Rusko hlásí téměř plnou kapacitu lůžek pro pacienty s covidem-19. V Moskvě se otevřely polní nemocnice
Číst článek
Ve středu Ruský federální operativní štáb oznámil 15 700 nově potvrzených případů nákazy, v úterý dokonce 16 319. V absolutních číslech zůstává Ruská federace čtvrtou nejpostiženější zemí na světě po Spojených státech, Indii a Brazílii. A podle odborníků bude hůř.
„V některých regionech může být druhá vlna desetkrát větší než ta první,“ tvrdí podle serveru Moscow Times Alexandr Lukašev z První moskevské státní lékařské univerzity I. M. Sečenova. Dodává, že situace v jednotlivých ruských oblastech se v současnosti liší, nejvážnější je podobně jako na jaře v Moskvě nebo Petrohradu, zatímco například Čukotský autonomní okruh na ruském dálném východě eviduje jen minimální počet případů.
Podle Moscow Times už nárůst počtu případů vedl v řadě ruských nemocnic k omezení provozu, kdy přestávají přijímat pacienty s jinými nemocemi. „Kolik máme volných lůžek? Nula. Řekl bych, že to je dokonce záporné číslo,“ říká například petrohradský lékař Sergej Sajapin pro nezávislý ruský server Mediazona, ne všude je ale situace takto vážná.
Epidemiologové z ruského úřadu Rospotrebnadzor podle listu Kommersant odhadují, že na vrcholu epidemie se počet nových případů dostane na 20 tisíc za den a že by se situace mohla začátkem listopadu stabilizovat – to vše za předpokladu, že lidé budou dodržovat opatření jako nošení roušek nebo udržování vzdálenosti. To se ale často neděje.
Problém? Krize důvěry
Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) popisuje jeden z nedávných večerů v moskevském Depo Food Mall – bývalém tramvajovém depu, kde vyrostly desítky restaurací a stánků s občerstvením, které podávají jídlo všech kuchyní světa. Uličky praskají ve švech, lidé se tlačí u stolů a spatřit člověka s nasazenou rouškou je spíš výjimkou.
Dveře mezi Evropou a Lukašenkem se uzavírají. Režim přitvrzuje, na konci října se ale bude lámat chleba
Číst článek
Moskva, kde úřady evidují zhruba třetinu všech nových případů v Rusku, je podobně jako na jaře hlavním ohniskem nákazy. Na první pohled tomu ale na mnoha místech nic nenasvědčuje. Bary a restaurace jsou plné, stejně jako divadla nebo kina.
„Rusové mají ve vládu jen malou důvěru a to ohrožuje jejich důvěru v medicínu,“ varuje pro RFE/RL petrohradská socioložka Ella Panejaková. Průzkumy podle ní ukazují, že si jsou obyvatelé federace dobře vědomi rizik spojených s koronavirem, pochybují ale, že v případě nákazy dostanou odpovídající zdravotní péči. „Tato nedůvěra pak vede k určité nedbalosti,“ dodává.
Svobodná Evropa poukazuje na to, že během přísné karantény vyhlášené v březnu byl restaurační komplex Depo Food Mall uzavřen a lidé si mohli jen odnést jídlo s sebou. V červnu pak byly u vchodů instalovány dezinfekční rámy, dnes ale navzdory rekordním počtům nových případů bývalé tramvajové depo opět bujaře žije, jako by epidemie neexistovala.
Změna postoje je ale patrná i na ruských představitelích. Zatímco na konci března byla v Moskvě vyhlášena přísná karanténa, kdy lidé nesměli vycházet ven jen s výjimkou cest do práce, k lékaři, do nejbližšího obchodu či lékárny a při venčení psů maximálně do 100 metrů od bydliště, nyní úřady „lockdown“ vylučují.
Dagestán zpochybnil data Ruska o covidu. ‚Spustil tím lavinu, problém mají i další regiony,‘ říká expert
Číst článek
Moskevský starosta Sergej Sobjanin označil zavedení restrikcí omezujících pohyb za „nemožný“, ekonomika se podle něj musí udržet v chodu. A podobná prohlášení zaznívají také z nejvyšších pater ruské politiky.
„Pokud jde o možnost tvrdých, totálních restriktivních opatření: nechystáme se to udělat. Vláda nemá žádné takové plány,“ prohlásil Putin podle nezávislého serveru Meduza během středeční porady s vedením svazu průmyslníků a podnikatelů. Zdravotníci se podle šéfa Kremlu naučili s onemocněním bojovat, namísto tvrdých opatření je tak zapotřebí hlavně posílit testování, nosit ochranné pomůcky a dodržovat pravidla.
Moskevský politolog Abbas Galjamov k tomu podotýká, že hlavním důvodem, proč se úřady zoufale snaží vyhnout novému lockdownu, jsou obavy z rozhořčení lidí v Rusku. Tím se ale dostávají do úzkých – na jednu stranu se obávají hněvu voličů před příštími parlamentními volbami, zároveň ale musí zabránit tomu, aby se epidemie vymkla kontrole.
„Pokud by zemi uzavřeli, museli by pomoct podnikům a řadovým občanům, na to ale nemají peníze. Uzavřením Ruska bez poskytnutí podpory by rating vlády zaručeně utrpěl,“ vysvětluje Galjamov.
Počet vynásobte třemi
Mezitím se ale zdravotní zařízení na řadě míst plní. „Nemocnice pracují pod velkým tlakem… Teď je to možná ještě vážnější,“ říká pro RFE/RL vedoucí jednotky intenzivní péče jedné z moskevských nemocnic Alexej Erlikh, který upozorňuje, že řada tamních nemocnic na jaře fungovala pouze jako nemocnice pro pacienty s covidem, postupně se ale vrátily do běžného chodu.
‚Čísla se musí změnit.‘ Ruský gubernátor na nahrávce tlačí na podřízené, aby měnili data o koronaviru
Číst článek
Na špatnou situaci v některých ruských nemocnicích poukazuje také lokální server 161.ru, podle kterého v nemocnici v jihoruském Rostovu na Donu zemřelo 13 lidí poté, co tam došly zásoby kyslíku. Představitel města informaci popřel, ruské úřady ale věc údajně prověřují.
Vedle nově nakažených ostatně stoupá také počet Rusů, kteří infekci podlehli. Ve středu ruské úřady ohlásily celkem 317 zemřelých, to je nejvyšší počet od vypuknutí pandemie a zároveň poprvé, co počet mrtvých v zemi překročil hranici 300.
Podle oficiálních údajů v zemi od začátku pandemie zemřelo lehce přes 25 200 lidí, bývalý zaměstnanec ruské statistické agentury Alexej Rakša ale varuje, že skutečný počet je pravděpodobně vyšší. Pro Federální službu státní statistiky pracoval více než šest let až do letošního července, kdy odešel kvůli sporu s vedením. Důvodem byly právě nesrovnalosti ve statistikách zemřelých s covidem-19.
Rakša tvrdí, že ruské oficiální statistiky o počtu zemřelých je zapotřebí „vynásobit třemi“, proto také podle něj existuje riziko, že v přepočtu na obyvatele bude ruská úmrtnost nejvyšší v Evropě.
Nelze tomu říkat vakcína
Při odmítání přísnějších protiepidemických opatření ruští představitelé v současnosti často poukazují i na možnost očkování novou ruskou vakcínou proti koronaviru. Ty už jsou na světě dvě a na cestě je třetí.
Ruská vakcína šest týdnů po schválení: distribuce se zpožďuje, seznam zemí pro možný export ale narůstá
Číst článek
Rizikové skupiny, tedy lékaři, medici a učitelé, se už nyní očkují první zaregistrovanou ruskou vakcínou Sputnik z moskevského ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Druhou očkovací látku, která dostala posvěcení ruských úřadů, vyrobilo výzkumné středisko Vektor a ta nese název EliVakKorona. Třetí pochází od odborníků z Čumakovova střediska Ruské akademie věd. Schválení by mohla dostat od ruských úřadů do konce roku.
Už první vakcína se přitom záhy po registraci dostala pod palbu kritiky západních odborníků, protože dostala posvěcení úřadů ještě před začátkem třetí fáze testování. Té se obvykle účastní několik tisíc dobrovolníků a má kromě jiného odhalit případné nežádoucí účinky. Odborníci proto označují její používání za riskantní a velkou důvěru nebudí ani v samotném Rusku.
„Ostře negativní postoj“ k ní prý zaujímá i petrohradský lékař Sergej Sajapin. „Jedná se o zcela neprověřený lék… To, co u nás vydávají za vakcínu, se v jiných zemích označuje jako ‚kandidát na vakcínu‘. Dokud tedy neprojde třetí fází výzkumu s desítkami tisíc testovaných lidí, nelze ji nazvat vakcínou, protože prostě nebude bezpečná,“ řekl pro server Mediazona.
