Rumunský boj o justici. Vláda mění pravidla dekrety, prezident ji chce zastavit za pomoci referenda
Rumunsko současně s evropskými volbami čeká i referendum, kterým chce prezident Klaus Iohannis sociálnědemokratické vládě zkomplikovat změny v justici. Ty vadí jemu, rumunské opozici, státním zástupcům i soudcům a desetitisícům demonstrantů po celé zemi. Kritizuje je i Evropská komise. Podmínky platnosti referenda teď kabinet upravil dekretem, tedy způsobem, kterým prosazuje i některé změny v soudnictví.
„Vláda práva je základním principem a hodnotou Evropské unie. V Rumunsku jsou politici, kteří nechtějí v zemi právní stát, ale rozhodnutí záleží na Rumunech. Vím, jaká bude jejich odpověď, a nemůžu se jí dočkat,“ prohlásil ve čtvrtek na evropském summitu v rumunském Sibiu prezident hostitelské země Klaus Iohannis.
Bukurešť chce vyšetřovat Jourovou, Timmermanse a další autory zprávy o rumunském soudnictví
Číst článek
Na mysli měl výsledek referenda, které se uskuteční souběžně s volbami do Evropského parlamentu 26. května. Rumuni v něm budou odpovídat na dvě otázky: zda souhlasí se zákazem amnestií a milostí pro odsouzené za trestný čin korupce, a zda souhlasí se zákazem vydávání vládních nouzových dekretů, které se týkají kriminality, trestů, organizace justice a možnosti dovolávat se práv u ústavního soudu.
Prezident, který ostře kritizuje vládu premiérky Vioricy Dancilaové kvůli postupné demontáži právního státu, chce prostřednictvím reformy zabránit amnestování politiků usvědčených z korupce – mezi nimi je i expremiér a současný šéf vládní Sociálnědemokratické strany Liviu Dragnea a další zhruba dvě desítky bývalých ministrů, členů parlamentu a ředitelů státních společností.
Premiér korupčník
Dragnea byl soudem už dvakrát uznán vinným z volebních podvodů a podplácení, což mu podle zákonů nastoupení do úřadu předsedy kabinetu zcela znemožňuje. Loni v červnu ho soud poslal na tři a půl roku za mříže za zneužití pravomocí v kauze fiktivního zaměstnávání, proti rozsudku se odvolal.
Dragnea přesto vládu de facto řídí, a pokud se premiér odchýlí od přání či názorů předsedy strany, stojí ho to funkci. Tak už po půl roce vládnutí skončil Sorin Grindeanu a po sedmi měsících i Mihai Tudose, kterého nahradila v lednu 2018 Dragneovi blízká europoslankyně Viorica Dancilaová.
Pardon odsouzeným politikům?
Koaliční poslanci letos na konci dubna schválili změny trestních zákonů, které by mohly znamenat beztrestnost v řadě aktuálních případů korupce na nejvyšší úrovni. Jak? Například zkrácením promlčecí lhůty nebo nižšími tresty a dekriminalizací nedbalostí při práci.
Předsednictví Evropské unie přebírá Rumunsko. Čeká ho brexit i volby do europarlamentu
Číst článek
Trestní zákony přitom poslanci v podobném smyslu změnili už loni, Ústavní soud ale část změn na podzim zrušil. Jestli by stejně postupoval i teď, není podle serveru Balkaninsight jisté: tento týden poslanci zvolili za nové soudce dva nominanty sociální demokracie a počet soudců navržených vládní stranou stoupl na pět z celkových devíti.
Kabinetu je také nepohodlný generální prokurátor, kterého ovšem prezident odmítl odvolat. O návrat do funkce bojuje u Evropského soudu pro lidská práva odvolaná šéfka protikorupční prokuratury Laura Corduta Kövesiová. Ta navíc čelí vyšetřování nově zřízeného úřadu pro vyšetřování pracovníků justice (SIIJ).
Vládnutí dekrety
Iohannisovi jde v referendu i o to, aby zabránil vládě změny prosazovat prostřednictvím nouzových dekretů. V únoru jejich prostřednictvím kabinet stanovil, že zastupitelství nemohou vést dočasně jmenovaní vedoucí déle než 45 dnů. To se přímo týká protikorupční prokuratury, která nemá řádně jmenované vedení od odvolání zmíněné Kövesiové. Dekret ruší i pravomoc generálního prokurátora dohlížet na inspekční orgán v rámci rumunské justice.
Právě dekretem paradoxně vláda v úterý rozhodla také o změnách organizace referenda. Opozice i média varovala, že chce změnit hranici pro platnost referenda. Podle vlády ale dál platí dosavadní pravidla, podle kterých bude referendum platné, pokud svůj hlas odevzdá nejméně 30 procent voličů zapsaných ve voličských seznamech.
„Dnešní krok upravuje pouze technické detaily, které zajistí správný, demokratický a transparentní volební proces,“ cituje úterní vyjádření Dancilaové server Balkaninsight.
Podle serveru technické změny v počítání procent zúčastněných voličů měly v konečném důsledku znamenat, že jich bude pro platnost referenda potřeba víc než dřív. K tématu hlasování se přitom během kampaně nově nebudou moci vyjadřovat veřejné úřady, včetně iniciátora, kterým je prezident Iohannis.
Vláda testuje hranice občanské společnosti a potenci Evropské unie, říká rumunská novinářka
Číst článek
Podle šéfa vládní sociálnědemokratické strany čelí on a vládní politici pokusu o „politické vyhlazení“. „Pokusili se nás zlomit, zastrašit nás, zkoušeli to se složkami, zadržet nás… V mém případě téměř uspěli a nezastavili se. (…) Ne, moji milí, já se nevzdám, nevzdám se,“ prohlásil ve čtvrtek Dragnea.
Prezidenta a opozici obvinil z toho, že blokují kroky vlády, které jsou ve prospěch Rumunska, a že chtějí zemi dovést k pouličním bojůvkám. Podle premiérky je pak Iohannisovo referendum součástí jeho kampaně na znovuzvolení v přímých volbách letos na podzim.
Rutte: Schengen? Ne teď
Změny v zákonech o justici, vyvolávají znepokojení v Evropské unii, na americkém ministerstvu zahraničí i mezi tisíci rumunskými soudci. Benátská komise, která je poradním orgánem Rady Evropy pro otázky ústavního práva, loni v červenci uvedla, že schválené zákony pravděpodobně podryjí nezávislost rumunského soudnictví.
Rumunskou vládu ve čtvrtek kritizoval na summitu v Sibiu nizozemský premiér Mark Rutte. Podle něj bude cesta Rumunska do schengenského prostoru otevřená, pokud bude země dodržovat všechna pravidla právního státu a demokracie. „Momentálně nejdete správným směrem,“ cituje Rutteho rumunský server Gandul. Proti tomu se ohradila Dancilaová, podle které je místo Rumunska v Schengenu.
O právním státu mluvil na konci evropského summitu i předseda Evropské rady Donald Tusk. „Evropa neexistuje bez vlády práva. To není kvůli nějakým ideologickým doktrínám, to je podstata Evropy jako politické entity,“ prohlásil.
Unie kritizuje za zásahy do nezávislosti soudnictví i Maďarsko a Polsko - to loni zažalovala u Soudního dvora EU Evropská komise kvůli zákonu měnícím fungování nejvyššího soudu. Rozsudek by měl zaznít na konci května.
