Na Slovensku skončily koncesionářské poplatky. Po volbách může veřejnoprávní média ohrozit Fico

Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) budou nově financované přímo ze státního rozpočtu, ke konci června skončila povinnost koncesionářů platit poplatky za veřejnoprávní vysílání. V posledních letech provoz instituce dotoval stát. Nový mechanismus má znovu přinést větší nezávislost na politicích, což je otázkou i pro Jaromíra Volka z Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS Masarykovy univerzity, který byl hostem vysílání Českého rozhlasu Plus.

Rozhovor Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel RTVS Ľuboš Machaj

Ředitel RTVS Ľuboš Machaj | Zdroj: TASR / Profimedia

Autoři slovenské změny tvrdí, že výběr koncesionářských poplatků je nespravedlivý a neetický, protože chce po lidech, aby přispívali na veřejnoprávní média, ať už jejich služby využívají, nebo ne. Co soudíte o této argumentaci?
Tento argument je nejen na Slovensku, ale prochází celou Evropou. Je zajímavé, že na tento argument v zásadě v zemích OECD téměř nikdo neslyší. Naopak je dlouhodobá tendence převést poplatek – ať už má formu přímé daně nebo financování ze státu či státního rozpočtu – na celou populaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Ladislava Nováka a rozhovor s Jaromírem Volkem

Je to dáno tím, že dosah nebo zásah vysílání médií veřejné služby je díky různým technologickým platformám tak široký, že kontrolovat, kdo poslouchá nebo neposlouchá na tabletu nebo na mobilu, je v podstatě nemožné. Tento argument už téměř nikde neakceptují.

A co se týče finančního posílení, kterým argumentují zastánci změny, nedává vám do jisté míry smysl? Nemůže řešit kritickou finanční situaci těchto médií?
Je třeba se věnovat specifické situaci slovenských médií a upozornit, že RTVS sdružuje jak televizi, tak rozhlas. Její rozpočet má zhruba 4,3 miliardy korun, což je ani ne polovina toho, co mají Česká televize a Český rozhlas dohromady.

Jinými slovy, v situaci, kdy slovenská RTVS měla speciální smlouvu a stát ji každoročně po určitém vyjednávání na základě této speciální smlouvy „dosypával“ zhruba 30 milionů eur, tedy více než třetinu rozpočtu, tak měla slovenská vláda obrovský vydírací potenciál.

změna financování

Slovensko zrušilo koncesionářské poplatky v reakci na dlouhodobě neřešený stav financování RTVS, poplatky se nezvýšily 20 let. RTVS musela každý rok s politiky vyjednávat o přidělení státního příspěvku, který tvořil až 40 % všech příjmů. Do značné míry tak už nebyla plně nezávislá. RTVS bude nově od příštího roku každý leden automaticky dostávat jednorázovou sumu ze státního rozpočtu ve výši 0,17 % HDP.

V tomto smyslu se na první pohled situace jeví být mírným pokrokem, ale je zásadní otázka, do jaké míry příští slovenská koalice, potenciálně složená ze Smeru a Republiky, bude mít tendenci tento zákon využívat ve svůj prospěch a měnit ho prostou parlamentní většinou. V tu chvíli se relativně standardní možnost financování může obrátit proti RTVS a v tom je obrovský problém.

Není to dávno, co předseda Smeru Robert Fico prohlásil, že půjde řediteli RTVS Ľuboši Machajovi po krku. Tím do značné míry naznačuje, jaká může být situace médií veřejné služby po výrazné politické změně.

Orbán jako vzor?

Takže souhlasíte s těmi, kteří si myslí, že nezávislost veřejnoprávních médií na Slovensku tímhle způsobem může být ohrožena?
Ona je už teď výrazně slabá, ve srovnání s českými médii je výrazně nestabilnější. Problém dosypávání prostředků ze státního rozpočtu a tím i vydírací potenciál nastavil už Vladimír Mečiar, o jehož demokratičnosti si asi nemusíme příliš povídat.

‚Proruský troll paktující se s fašisty.‘ Pět let od politického pádu míří Fico k volebnímu vítězství

Číst článek

Tento problém přetrvává, tato korekce se jeví relativně jako určitý mírný pokrok v mezích zákona, RTVS si skutečně finančně polepší. V této chvíli a na základě standardní ekonomické a demokratické situace bych to považoval za pokrok. Jenom nevíme, co bude v září, jak dopadnou volby a jak se bude nová vládní koalice chovat k médiím. V tomto směru je to nebezpečí.

Nakolik může hrozit Slovensku model, kterému se říká Made in Hungary, tedy úplné zestátnění televize a rozhlasu? A co by to konkrétně přineslo?
Chápu vaši otázku v tom slova smyslu, že inspirace politikou Viktora Orbána ve specifické slovenské verzi aplikované řekněme Robertem Ficem, není nemožná.

Určité podobnosti ve stylu vládnutí, které se blíží autoritárnímu pojetí, jsou ve hře. Ale přesto si myslím, že slovenská společnost není maďarská společnost a zestátnění tak, jak to vypadá v Maďarsku, je ještě daleko.

Pořád bych rozlišoval mezi kvalitou demokracie na Slovensku a v Maďarsku a ještě by k tomu mělo být přidáno i omezování veřejné služby v Polsku. Když bych vzal tyto tři země, tak je na tom Slovensko pořád lépe. V této chvíli je ještě příliš brzy spekulovat, jestli Slovensko půjde maďarskou cestou.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme