Přesně sto let dělí okamžik, kdy se ze zapůjčeného skautského stanu ozvalo: „Haló, haló, zde vysílací stanice Radiožurnálu ve Kbelích u Prahy.“ Československo se stalo druhou zemí po Velké Británii s pravidelným rozhlasovým vysíláním. „Rostoucí zájem o audio formáty v posledních letech, a to i mezi mladými lidmi, mě velmi těší. Myslím, že je to světélko do budoucnosti, že se bude rozhlasu dařit dál,“ říká současný generální ředitel René Zavoral.

Rozhovor Praha 13:29 18. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Všechny stanice Českého rozhlasu, kterých je 25, včetně regionálních, se ve čtvrtek věnují stoletému výročí rozhlasového vysílaní. Se kterou stanicí jste ráno vstával?
Budu velmi upřímný. Vstával jsem s Českým rozhlasem Jazz, v autě jsem ráno přijížděl do rozhlasu s naladěným Radiožurnálem a mezi Radiožurnálem a Dvojkou jsem různě přebíhal, protože jsem byl zvědavý, jak si zahájení připomínáme, a moc se mi to líbilo. Bylo to hezké od samotného rána.

3:54

Podcasty i umělá inteligence. Český rozhlas sleduje ve svých 100 letech moderní trendy

Číst článek

Jak se rozhlasu podle vás při plánování oslav podařilo skloubit vlastní historii a to, že dneska je moderní institucí, která oslovuje celou populaci od nejmladších až po nejstarší?
Myslím, že právě proto je i dobré to heslo, které provází celé naše oslavy 100 let, „Sto let je jen začátek“. Chceme tím vlastně říci, že máme za sebou velmi zajímavou historii, protože rozhlas během těch 100 let bohužel také 50 let sloužil diktaturám, sloužil zlu, ale 50 let naopak sloužil svobodné a demokratické společnosti, budoval demokratické hodnoty a principy. Myslím si, že v tomto duchu si to jednak musíme takto připomenout, ale na druhou stranu chceme také ukázat, že nejsme stoletým staříkem, ale že jsme stoletým miminkem, které ještě čeká – a já v to pevně věřím – zářná budoucnost.

Rostoucí zájem o audio formáty v posledních letech, a to i mezi mladými lidmi, což mě velmi těší, myslím, že je světýlko do budoucnosti. Že se bude rozhlasu dařit i dál.

Nutné zvýšení poplatku

Jaká bude budoucnost Českého rozhlasu, do velké míry závisí také na tom, jak bude vypadat jeho financování. Poplatek 45 korun je stejný od roku 2005, usilujete o jeho zvýšení na 60 korun. Pokud se to podaří, jaká bude jeho budoucnost? A jaká bude, pokud se to nepodaří?
To je velké téma. Pevně doufám, že nezůstane tedy jenom u toho vládního prohlášení, že se nakonec bude řešit stabilní udržitelné financování rozhlasu i televize.

Televizní a rozhlasové poplatky jsou podle Čechů přiměřené. Veřejnoprávní média mají důvěru

Číst článek

Od prosince pracovala ministerská skupina na ministerstvu kultury a vím, že věci snad jsou na dobré cestě. Udělali jsme pro to s kolegou Petrem Dvořákem z České televize poměrně hodně, snesli jsme argumenty. Věřím, že do konce roku se novela, která by zvyšovala poplatek, podaří přijmout. Věřím, budu teď mírný optimista.

Znamenalo by to rozkvět rozhlasu i pro budoucí léta. Rozhlas není jen o technice a technologii, kterou kolem sebe samozřejmě vidíme, a ona je drahá. Ale je to především o lidech, rozhlas je zejména o lidech a my musíme umět kvalitní a dobré rozhlasáky zaplatit. U některých profesí se to daří, u některých profesí jsme dávno ztratili konkurenceschopnost a mě to mrzí. Velmi bych si přál, aby toto byla věc, kterou bychom mohli v následujících měsících napravit. Týká se to nejen mezd, ale také třeba honorářů pro externí spolupracovníky apod.

Kdyby do roka nebyl poplatek navýšen, tak bohužel si umím představit, že už bude velmi těžké jednak vytvořit vyrovnaný rozpočet, a protože nechceme spadnout do červených čísel, tak by nás to nutilo k velmi výrazným ekonomickým škrtům. Nečekáme s nataženou rukou, už jsme si nějaké úspory udělali. Jsem asi první generální ředitel v novodobé éře, který zrušil 160 pracovních míst. Museli jsme snížit počet pracovních míst, abychom měli na valorizaci mezd.

100 let rozhlasu: vzdor okupacím a dlouhá cesta od Masaryka k podcastům

Číst článek

Bez peněz by to znamenalo i omezení služeb, omezení stanic a to je to poslední, co bych opravdu rozhlasu přál. Myslím si, že právě proto máme taková rekordní čísla poslechovosti. I proto se těšíme tak velké důvěryhodnosti, že tu máme kvalitní zaměstnance a ty musíme udržet.

Máte pocit, že se dá ještě v Českém rozhlase snižovat počet pracovních míst, aniž by se to dotklo kvality vysílání a informací, které rozhlas přináší?
V tom už jsem skeptický, vezmu si za příklad regionální stanice Českého rozhlasu, které za poslední léta opravdu byly, pokud jde o rozpočty, poměrně výrazně redukovány. A tam už dnes vidím, že se často věci skutečně dělají na dřeň a s velmi velkým vypětím. V tomto duchu jsem přesvědčen, že kdybychom museli přistoupit ke snížení počtu pracovních míst, tak by to znamenalo velmi výrazné snížení služeb. Možná opravdu uzavřeme některé ze stanic.

Myslím, že si česká veřejnost a posluchači v době, kdy vidíme všichni, jak jsou veřejnoprávní média důležitá – ukázalo se to v době covidové krize, při ruské agresi na Ukrajině, v době, kdy se potýkáme s ekonomickými problémy celá společnost, tak já myslím, že by si to posluchači skutečně nezasloužili.

‚Budeme pokračovat‘

Český rozhlas nikdy neměl větší podíl posluchačů na rozhlasovém trhu, než má. Teď je to skoro 28 procent. V posledních letech se viditelně zvyšuje počet posluchačů zpravodajských stanic Radiožurnálu a Plusu. Radiožurnál je nejposlouchanější stanicí v Česku vůbec. Rozhlas je navíc podle průzkumů velmi důvěryhodné médium. Jak může generální ředitel přispět k tomu, aby to tak zůstalo?
Především se musí vytvořit podmínky pro to, aby tomu tak bylo v rámci samotné instituce. A já myslím, že v tomto duchu i to, že se nám takto daří, vidíte, že podmínky jsou nastaveny dobře.

‚Sto let je jen začátek.‘ Koncert na oslavu 100 let rozhlasu sledovalo v Riegrových sadech 20 tisíc lidí

Číst článek

Co mě opravdu pálí, je někdy odchod některých kolegů a kolegyň, když je to z finančních důvodů. Myslím, že je to něco, co můžeme napravit, ale nemůžeme to napravit sami. Skutečně k tomu potřebuji legislativce, protože na nich to stojí. Pevně věřím, že se nám podaří přesvědčit, že zájem posluchačů o zpravodajství a publicistiku s sebou nese právě i jejich povinnost té věci jít naproti právě třeba ve zvýšení poplatku.

Oslavy 100 let rozhlasu ve čtvrtek vrcholí koncertem v Riegrových sadech v Praze, ale rozhodně nekončí. Co se ještě chystá?
Určitě bych chtěl posluchače pozvat na výstavu, kterou jsme otvírali teď v úterý. Výstava 100 let je jen začátek v Národním technickém muzeu, protože je opravdu mimořádná – to podtrhnu. Je to nádherné skloubení historické části našeho výročí a koukání se do budoucnosti, jak bychom si přáli, aby tomu tak bylo. Výstava bude pro návštěvníky muzea otevřena dokonce roku.

Chtěl bych obrátit pozornost posluchačů i na knihu RozhlaSTO. Název je taková slovní hříčka. Kniha se skládá z nádherných digitalizovaných fotografií archivu. Na knize krásně vidíme, jak 100 let rozhlasu je v podstatě spojeno s budování československé a české státnosti.

Budeme připravovat řadu koncertů, mohu pozvat posluchače nebo návštěvníky do Státní opery na konci června. Náš symfonický orchestr vystoupí spolu s norským rozhlasovým orchestrem čili dva velké orchestry na jednom pódiu, dva velké sbory, spoustu vokalistů, sólistů. Těch věcí bude ještě celá řada. Na našem webu 100 let rozhlasu posluchači najdou veškeré další informace. Nekončíme květnem, budeme pokračovat a budeme slavit až do konce roku.

Věra Štechrová, red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít