Pro zestátnění České televize se v minulosti vyslovil prezident Miloš Zeman, kritice televize čelí zejména od komunistů a hnutí SPD. Podle průzkumu České televizi důvěřují tři čtvrtiny obyvatel, je tak nejdůvěryhodnějším médiem v Česku. Druhý v tomto pořadí je Český rozhlas, kterému důvěřuje 54 procent. U Českého rozhlasu přitom výsledek podle autorů průzkumu ovlivňuje zhruba čtvrtinový podíl těch, kteří rozhlas neposlouchají.

„Příjemně mě překvapila uvědomělost občanů. Připadá mi, že moc dobře ví, že za peníze jsme schopni jim nabízet nejen spoustu kanálů a stanic, ale i služby, které se během epidemie ukázaly jako zásadní,“ uvedl ve vysílání Radiožurnálu ředitel České televize Petr Dvořák. Je zároveň přesvědčen, že svou důležitou roli pro veřejnost potvrdili i během epidemie.

Likvidační návrh

Sněmovna má v plánu se zabývat poslaneckým návrhem hnutí SPD, kvůli kterému by podle Dvořáka přišla Česká televize každý rok o 2,1 miliardy korun. To obnáší zhruba 30 procent jejího rozpočtu. Český rozhlas by v případě schválení návrhu SPD přišel o 60 procent rozpočtu, tedy 1,2 miliardy korun.

K uvedenému návrhu SPD na rozšíření okruhu lidí osvobozených od úhrady televizních a rozhlasových poplatků zaujala vláda loni v listopadu neutrální stanovisko. „Je paradoxní, že vládní koalice, která v programu podporuje veřejnoprávní média, zaujme neutrální stanovisko k návrhu, který by pro nás byl likvidační. Rozpočet rozhlasu by při přijetí ztratil až 1,2 miliardy korun,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Předkladatelé přitom tvrdí, že změna by příjmy veřejnoprávních médií zásadně neovlivnila. Dvořák ale uvedl, že s takovým poklesem příjmů by České televize ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které má ze zákona.

„Od příštího roku zahájíme některá úsporná opatření a začneme omezovat části veřejné služby, abychom vydrželi do roku 2024. Je důležité, aby si poslanci uvědomili, že nejde jen o zpravodajství, ale řadu dalších věcí, které by nebyly při špatném fungování k dispozici – například podpora minoritních sportů nebo dětské a náboženské vysílání,“ vysvětluje Dvořák.

Podobná situace by případně nastala i v Českém rozhlase. „Jsem přesvědčen, že rezervy jsme vyčerpali. Dle našich propočtů jsme ještě příští rok schopni financovat vysílání z poplatků, poté ale budeme muset hovořit o stagnaci rozvoji nových služeb,“ zdůraznil Zavoral.

Výše poplatků

Poplatky jsou hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. Jejich výše 135 korun měsíčně u České televize se nezměnila od roku 2008, měsíční platba 45 korun u Českého rozhlasu zůstává stejná od roku 2005. Průzkum ukázal, že drobné zvýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností. Dvě třetiny lidí by akceptovaly nárůst o pět korun měsíčně u Českého rozhlasu a 15 korun u České televize. Tři čtvrtiny účastníků průzkumu zároveň uvedly, že rozšíření reklamy v programu České televize a Českého rozhlasu by vnímaly jako narušení kvality vysílání.

Výběr rozhlasových poplatků pro Český rozhlas loni vzrostl o 7,2 milionu korun na rekordních 2,094 miliardy korun. Schválený letošní rozpočet České televize počítá s příjmy a výdaji 6,76 miliardy korun. Hlavní část výnosů tvoří příjem z výběru televizních poplatků kolem 5,6 miliardy korun.

Tomáš Pavlíček, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít