‚Proruský troll paktující se s fašisty.‘ Pět let od politického pádu míří Fico k volebnímu vítězství
Slovenské parlamentní volby se svým Smerem vyhrál už čtyřikrát a aktuální průzkumy ukazují, že v září se může Robert Fico chystat na páté vítězství. Zatímco v začátcích se inspiroval západní levicí, dnes je z něj radikální národovec, kterého žene touha po pomstě i snaha získat skrze vládní moc opět ochranu před zákonem. Posiluje ho i neschopnost neoblíbené pravicové vlády, která drží prozápadní směřování země. To by ale Fico rád změnil.
Když náměstí slovenských měst na jaře 2018 zaplňovaly protesty Za slušné Slovensko, politická kariéra tehdejšího premiéra Roberta Fica se začala otřásat v základech. Ve funkci byl v té době s dvouletou přestávkou nepřetržitě od roku 2006 a byl jasným hegemonem politické scény.
Vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a následný společenský tlak ho přinutil stáhnout se. Tehdy se na Slovensku ukázalo, že složky státu spolupracují s mafií a že korumpovat policii či soudy včetně zavraždění svých oponentů je možné.
21:20
Nevěřili jsme, že se Kuciakova vražda vyšetří, říká novinářka Holcová. Vznikl o tom film, míří do kin
Číst článek
„To byl úplně zásadní politický zlom a Robert Fico dodnes bere úkorně, že kvůli tomu musel odstoupit,“ popisuje socioložka a šéfka výzkumného centra CVVM Paulína Tabery.
Pád i návrat
Ve funkci předsedy vlády Fica vystřídal jeho loajální spolustraník Peter Pellegrini a do parlamentních voleb v únoru 2020 vedl jejich stranu Smer právě Pellegrini, Fico byl až druhý. Smer ale neuspěl a zamířil do opozice.
„Věřím, že za rok nebo za dva se můžeme vrátit podstatně silnější,“ vyhlásil druhý den po volbách Fico. Prorokem se nakonec stal jen částečně, nejprve si totiž prošel téměř klinickou politickou smrtí.
Na oba kohouty byla uvadající partaj příliš malá, Pellegrini se záhy odtrhl a založil si Hlas, který až donedávna vévodil preferencím. Ficův Smer se v mezidobí propadl místy až hluboko pod hranici 10 procent podpory.
Zatáčku ale Fico vybral a jeho uvadlou politickou kariéru pomohla nakopnout velmi neoblíbená vláda vedená nejprve Igorem Matovičem a nyní Eduardem Hegerem. „Lidé nevědí, koho volit. A Fico jistým způsobem odpovídá na jejich poptávku po klidu a na strach, který se tam rodí,“ přibližuje Tabery.
Činí tak paradoxně dalším vyvoláváním strachu. Vulgárně napadá své politické oponenty i prezidentku Zuzanu Čaputovou a vyhrožuje policii, soudcům i novinářům. Vládu obviňuje ze zatahování země do války a předání vyřazených stíhaček Ukrajině označil za akt nepřátelství vůči Rusku.
Ficův Smer před volbami dál posiluje. V aktuálním průzkumu Medianu už má pětiprocentní náskok
Číst článek
„Fico už dnes nemá žádné zábrany. Můžeme od něj očekávat cokoliv, je to proruský troll, který se paktuje s fašisty ze strany Republika,“ popisuje jej slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
Řeč čísel
I díky tomu je tak už nyní situace dramaticky odlišná. Agentury NMS, Focus, AKO, Ipsos i Median ve svých posledních modelech potvrzují výměnu v čele stranických preferencí. Smer se definitivně vrátil a poprvé za pět let se pohybuje kolem dvacetiprocentní hranice, zatímco Hlas v posledních týdnech znatelně oslabil.
„Slabší viditelnost a nerozhodnost Hlasu v komunikaci má za následek narůstající rozdíl mezi prvním a druhým místem. Data ukazují, že si Smer před Hlasem vybírá stále více občanů. Ze třetího místa se postupně přibližuje Progresivní Slovensko,“ vysvětluje analytik agentury NMS Market Research Mikuláš Hanes.
Právě u této agentury dubnový model ukázal až osmiprocentní rozdíl mezi Smerem a Hlasem, čísla ostatních agentur vidí obě strany zatím daleko blíže.
Před zářijovými předčasnými parlamentními volbami tak Smer sice vévodí průzkumům, pro případné povolební vyjednávání ale nemá ty nejlepší karty. Jsou však o něco lepší než například po volbách 2010, kdy Smer jasně vyhrál, do parlamentu se ale dostaly už jen další čtyři strany, které ale vytvořily vládu bez něj.
Jeden až tři partneři
Čím více se ale nyní Fico radikalizuje, tím mu opět ubývá možných spojenců. „Slovenská scéna je velmi rozdrobená, když se podíváte na volební model, tak je tam strašně moc sloupečků, vůbec není jasné, kdo se dostane do parlamentu. Ficovi chybí koaliční potenciál,“ vysvětluje Tabery.
Fico je otevřeně proruský. Pokud sestaví příští vládu, demokracie bude v ohrožení, varuje politoložka
Číst článek
Smer má dnes mezi stranami s reálnou šancí na vstup do parlamentu jediného jasného spojence – krajně pravicovou Republiku, která vychází z neofašistické ĽSNS Mariana Kotleby. Agentury ji nyní nejčastěji řadí na čtvrté místo poblíž desetiprocentní hranice.
Shodnou se v odmítání očkování, vojenské podpory Ukrajiny nebo ve strašení lidí údajnými plány na zfalšování voleb.
Složitější je vztah Smeru s Hlasem a nekonečně pragmatickou Sme rodinou. Ta je totiž součástí vládní koalice, před minulými volbami spolupráci se Smerem vylučovala, nyní to však její šéf Boris Kollár odmítá učinit.
Předseda Hlasu Pellegrini se sice před časem vyjádřil, že vládní spolupráce se Smerem, jehož členem sám 20 let byl, není jeho preferovanou variantou. Je však dost dobře možné, že mu nic jiného nezbyde. Mnohé středopravicové strany Hlas označují za Smer 2 a už s ním apriorně vylučují povolební spolupráci.
„Otázkou je, co všechno Fico na Pellegriniho ví a jestli Pellegrini případný tlak, který na něj bude vyvíjet, ustojí,“ uvažuje komentátorka Českého rozhlasu Kamila Pešeková.
Kdo je spasitel a kdo rozvraceč? Slovensko očekává zlomové volby v parlamentním i stranickém chaosu
Číst článek
Vláda Smeru s Hlasem nebo Sme rodinou by však byla geopoliticky poněkud zmatená. Zatímco Fico s Republikou hledí do Moskvy či Budapešti, tak Pellegrini a Kollár se několikrát vyjádřili v tom smyslu, že chtějí udržet prozápadní orientaci Slovenska.
Duo Robertů opět pospolu?
Fico do podzimních voleb dost možná přivítá na kandidátce Smeru i staronovou posilu a svou politickou pravou ruku Roberta Kaliňáka. Jejich politické kariéry jsou neodmyslitelně propojené. Když byl Fico předsedou vlády, jako ministra vnitra měl vždy Kaliňáka po ruce.
I on na svůj post rezignoval před pěti lety, na rozdíl od Fica se ale stáhl a více než politikou je zaměstnán důsledky svých kauz.
Jeden příklad za všechny. Loni v dubnu byl obviněn a zadržen policí ze založení, zosnování a podporování zločinecké organizace. Strávil dokonce i několik týdnů ve vazbě. Obviněn byl i Fico, toho ale parlament ke stíhání nevydal. Jejich obvinění ale v listopadu zrušil generální prokurátor Maroš Žilinka. Nadále je však vyšetřuje speciální prokuratura.
Kaliňák zůstal místopředsedou Smeru a jeho zářijová kandidatura do parlamentu je ve hře. Sám však ve svých vyjádřeních zůstává spíše tajemný a „nic nevylučuje“.
