„Znovu proběhly pokusy některých členských zemí znovuotevřít otázku relokace migrantů,“ potvrdil následně na tiskové konferenci také český premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že o změnu původního textu závěrů summitu se snažily hlavně Řecko a Itálie.

„Diskuse byla velice vypjatá, někteří vyhrožovali Schengenem. To je samozřejmě nepřijatelné. Není možné, aby o tom, kdo přijde do Evropy, rozhodovali pašeráci,“ řekl Babiš a dodal, že se dál bude snažit přesvědčovat kolegy o neevropském řešení migrační problematiky.

Státy unie se už řadu měsíců nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, porážku ve snaze najít kompromis nyní přiznává i končící rakouské předsednictví bloku.

Původní návrh Evropské komise z května 2016 pro případ krizové migrační zátěže v jedné členské zemi unie předpokládal převzetí části uprchlíků jinými státy tak, aby bylo společně možné zvládnout dostatečně rychle potřebný velký počet rozhodnutí o azylu.

Boj s převaděči

Země ze středu a východu bloku ale podobné řešení jednoznačně odmítají, pomáhat jsou připraveny jen personálně, technicky či finančně. Na snaze nějak dosáhnout kompromisu si už vylámala zuby řada předsednických států.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz v pátek ráno upozornil, že proti povinným kvótám od začátku vystupoval, a trvající zablokování diskuse jen ukazuje, že měl pravdu. Důležitější je podle něj spolupráce se státy, odkud migranti přicházejí, třeba s africkými zeměmi, řekl.

Podobně se vyjadřuje i Babiš. Závěry summitu, které lídři schválili, zdůrazňují také význam ochrany vnější hranice a boj s převaděči. „Tato politika by proto měla pokračovat, být dále rozvíjena a naplno prováděna. Zachovat je třeba ostražitost na všech migračních trasách,“ uvádí se v závěrech s připomínkou důrazu sledovat situaci na trasách v západním a centrálním Středomoří.

V páteční debatě na summitu ale opět zněla slova o pokrytectví zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod společného prostoru volného pohybu, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici bloku, které jsou migrací zatížené. Řecký premiér podle informací ČTK upozornil, že jeho země se nyní potýká se zhruba 70.000 žádostmi o azyl, a ptal se, zda podle něj nefunkční systém bude vůbec někdy reformován.

Dohoda mezi státy

Několik summitů EU po sobě přitom zdůraznilo, že na otázce reformy se musejí státy dohodnout konsensuálně, na tuto dohodu odkazuje ostatně i návrh závěrů vrcholné schůzky. V této citlivé věci by se tak nemělo opakovat přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se to stalo u plánu na jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.

Plán reformy takzvaného dublinského systému je ale jen jedním ze sedmi legislativních návrhů, se kterými komise kvůli migrační krizi přišla. Země je dosud projednávají společně a podle části členských států, včetně České republiky, by se tak kvůli vzájemné provázanosti právních textů mělo dít i nadále.

I v pátek například maďarský premiér Viktor Orbán kolegům připomněl, že k pěti návrhům mají země nadále připomínky. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase kolegy upozornil, že trvající zablokování části zamýšlených změn může mít dopad na další existenci schengenského prostoru volného pohybu.

Komise s podporou některých jiných zemí však argumentuje tím, že některé více technické novinky nenarážejí na odpor a mohou být odsouhlaseny dříve.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít