‚Horší situace než v Morii.‘ Migranti na Lesbu žijí v podmáčených stanech, bez topení i teplé vody
Stany v bahně, žádná podlaha ani topení. V takových podmínkách žijí migranti v uprchlickém táboře Kara Tepe na řeckém ostrově Lesbos, který se po požáru nechvalně známé Morie měl stát jejich dočasným útočištěm. Přestože mělo jít o provizorní řešení, v Kara Tepe stále zůstává zhruba sedm tisíc lidí včetně dětí. Podle odborníka na migraci Dalimila Petriláka je situace v táboře „katastrofální“ a s příchodem zimy se stává ještě kritičtější.
„Bylo to nebezpečné, ponižující, bohem opuštěné místo… Všichni věděli, že tahle bomba jednou vybouchne.“
Moria byla bohem opuštěné místo. Všichni věděli, že tahle bomba jednou vybuchne, říká polská novinářka
Číst článek
Těmito slovy popisovala podmínky v přeplněném uprchlickém táboře Moria nezávislá polská novinářka Ula Idzikowská, když se v září vrátila z řeckého ostrova Lesbos. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz tehdy upozorňovala na zoufalou situaci tamních migrantů, kteří se po zapálení tábora najednou ocitli bez přístřeší, jídla i nejnutnějšího vybavení.
Dočasným řešením tehdejší zoufalé situace se mělo stát nedaleké provizorní stanové město s názvem Kara Tepe, kam byly přesunuty tisíce bývalých obyvatel Morie. Více než 7000 lidí včetně asi 2500 dětí ale v přechodném táboře, často označovaném jako „Moria 2.0“, zůstává i tři měsíce poté. Jejich podmínky pro život jsou opět zoufalé.
„Situace v Kara Tepe je katastrofální. Dalo by se říct, že je horší, než bývala v Morii. Tam byly alespoň nějaké obytné kontejnery například pro rodiny s dětmi, kde se dalo zatopit, lidé si tam navíc často stavěli stany s podlážkami tak, aby byly nejvíce životaschopné. To v Kara Tepe vůbec není,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik organizace Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák.
Odborník na migraci vysvětluje, že řecká vláda a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) postavily stany bez jakéhokoliv zpevněného podkladu, což komplikuje situaci hlavně v deštivém počasí.
Naposledy se kvůli tomu staly řecké úřady terčem kritiky minulou neděli, kdy se po dvou dnech dešťů stany znovu ocitly pod vodou – nejen ze strany opozice, ale například také norské neziskové organizace Aegean Boat, která zveřejnila obrázky zatopených stanů na sociálních sítích. K zaplavení tábora došlo od září už potřetí.
„Tábor je kousek od moře, kde hodně fouká, co je ale horší, stany jsou postavené na nezpevněné zemi. Takže jakmile jen trochu zaprší, půda je rozbahněná a v místech, kde je sebemenší prohlubeň, se pak tvoří jezera vody,“ vysvětluje analytik.
Bez topení i teplé vody
Na kritickou situaci sedmi tisíc lidí z Kara Tepe koncem listopadu upozornila také agentura AFP. S příchodem chladného počasí se totiž životní podmínky v táboře dál zhoršují. Nejenže na místě není dostatek toalet a sprch, ve stanech se migranti nemají jak zahřát a přístup nemají ani k teplé vodě.
Řecko řeší, co s obyvateli z vypáleného tábora Moria. Dvě noci strávili bez přístřešku, jídla i vody
Číst článek
„Ve sprchách není tekoucí voda, lidé si ji proto nosí ze stanů v plastových lahvích nebo se umývají v moři. Protože jsou stany daleko od toalet, lidé si za pomoci přikrývek, oblečení a dřeva dělají provizorní,“ popisuje pro AFP 15letý Afghánec, který pobývá na Lesbu už rok.
S příchodem zimy se zhoršují i povětrnostní podmínky, několik stanů už proto silný vítr odnesl pryč. Podle Astrid Casteleinové, která řídí tým UNHCR na Lesbu, se ve spolupráci s řeckými úřady nyní snaží z tábora přesunout alespoň ty nejvíce zranitelné osoby. Zimu by mohli přečkat ve vypůjčených prefabrikovaných kontejnerech.
„Teď se mluví o tom, že by se v táboře mohla zavést elektřina, aby se do stanů daly pořídit alespoň přímotopy. Ale to bude trvat ještě několik týdnů, než se to podaří. Podle informací, které z místa mám, tam lidé žijí v pěti stupních bez topení, bez přístupu k teplé vodě. Vůbec nevím, jak v takových podmínkách dokážou fungovat,“ říká k tomu Petrilák s tím, že je v kontaktu s pracovníky neziskových organizací, které na místě pomáhají.
Počasí a nedostatečná infrastruktura ale nepředstavují jediné problémy Kara Tepe, před kterými pozorovatelé varují. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) začátkem prosince upozornila na to, že migrantům hrozí nebezpečí také kvůli stále častějším nálezům munice. Provizorní tábor totiž úřady vybudovaly v areálu bývalé armádní střelnice.
Přestože řecká vláda tvrdí, že plochu vojáci vyčistili, migranti v něm podle HRW objevili například nevybuchlé minometné střely nebo funkční náboje do palných zbraní. Organizace navíc vyjádřila obavy, že půda může být kvůli dlouholetým cvičným střelbám kontaminovaná vysokým obsahem jedovatého olova.
Obavy o zdraví
K přesunu těch nejzranitelnějších včetně pacientů s chronickými nemocemi vyzývá také Nasos Galis z Národní zdravotnické organizace, který na místě poskytuje zdravotní péči.
Humanitární pracovník: Uprchlické tábory jsou pro šíření koronaviru ideální podhoubí. Situace je kritická
Číst článek
Za vlhkého chladného počasí se navíc zdravotní stav migrantů v Kara Tepe neustále zhoršuje. „Protože tu není topení, lidé rozdělávají ohně, aby se zahřáli. Pak za námi chodí s dýchacími potížemi,“ podotýká pro AFP další z lékařů, který nechtěl zveřejnit své jméno.
Řecký deník Kathimerini navíc tento týden upozornil na další nebezpečí, se kterým se v táboře potýkají bohužel i nejvíce zranitelné děti. Důvodem se stal pondělní incident, kdy byla na tamních toaletách nalezena tříletá dívka, zakrvácená a v bezvědomí.
Podle prvotního vyšetření lékařů z Kare Tepe se zřejmě stala obětí sexuálního útoku, potvrdit to ale mají ještě odborníci z nedaleké nemocnice Vostaneio, kam byla dívka převezena.
Úmyslné přehlížení problému
Situace migrantů na řeckých ostrovech tak pět let po propuknutí migrační krize stále zůstává zoufalá. Po zářijových požárech Morie, kde předtím žilo na 13 tisíc lidí, se podařilo tisíce migrantů přesunout na pevninu, ostatní ale takové štěstí neměli a v nedůstojných podmínkách i dál zůstávají.
Přes křivdy a strach se jezídové vrací do Sindžáru. Život v táborech se kvůli covidu stává nesnesitelným
Číst článek
„Když na začátku září došlo k požáru Morie, zvedla se poměrně velká vlna podpory politiků z celé Evropy. Několik tisíc lidí pak bylo přesunuto z řeckých ostrovů na pevninu – zatímco předtím bylo na Lesbu zhruba 13 tisíc lidí, dnes to je něco málo přes 7000. K nějakému posunu tedy došlo, na druhou stranu se ale tehdejší vyjádření zdála mnohem silnější, než jaká je realita,“ říká analytik organizace Pomáháme lidem na útěku.
V polovině září se přitom řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nechal slyšet, že „Moria patří minulosti“. Po tehdejším jednání se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem také přislíbil, že nechvalně známý tábor nahradí nové zařízení pro migranty, na jehož provozu by se měla Evropská unie více podílet.
Začátkem prosince se Řecko a Evropská komise skutečně dohodly na tom, že budou při výstavbě nového centra pro uprchlíky na ostrově Lesbos spolupracovat a že nové zařízení s kapacitou pro 5000 lidí bude splňovat veškeré evropské i řecké standardy. Uvádí to memorandum, které ale zároveň počítá s tím, že projekt bude zrealizován až na konci příštího léta.
„Když někdo vidí fotky z místa nebo se tam podívá osobně, pak mluví o tom, že je potřeba s tím něco udělat. Ale to je asi tak všechno, co se stane. Řecko jednak odmítá pomoc a říká, že si to vyřeší samo, a je to i tím, že státy Evropské unie chtějí pomoct třeba jen finančně. Německo teď mluví o tom, že se bude podílet na budování nového tábora v Kara Tepe, který by měl být zprovozněný na konci léta příštího roku, ale to bude až po zimě. Je tři měsíce po požáru a situace je tam horší, než že by se lepšila,“ podotýká Petrilák.
Odborník na migraci tak současnou situaci hodnotí jako „marnost nad marnost“. Kdyby totiž byl dostatek vůle, šlo by podle něj krizi řešit výrazně rychleji.
„Dají se tam umístit vytápěné buňky, dala by se tam natahat kanalizace a vodovod. Není to nic, co bychom neuměli. Hasiči nebo armáda dokážou takové věci zrealizovat během několika týdnů, ale naráží to na byrokracii, neochotu i neschopnost. Třeba česká vláda v září poslala do Řecka 100 tisíc euro na pomoc lidem po požáru, ale doteď řecké úřady řeší, jak tyto peníze využít,“ dodává analytik.
Komunikace s řeckými úřady je podle něj ale jen jeden z mnoha problémů. „Je to o úmyslném přehlížení problému, úmyslné neaktivitě a ignoraci.“
