Protestující Egypťané se střetli s policií. Prezident Mursí radši opustil palác
Desítky tisíc Egypťanů protestovaly v ulicích Káhiry proti kontroverznímu dekretu prezidenta Muhammada Mursího a proti návrhu nové ústavy. Protestní pochod k prezidentskému paláci vyústil ve střety mezi demonstranty a policisty, kteří objekt střežili. Na protest proti článkům ústavy týkajícím se svobody tisku v zemi nevyšla také řada nezávislých a opozičních deníků.
Části demonstrantů se podle agentury Reuters podařilo proniknout řadami policistů do těsné blízkosti prezidentského paláce v odlehlejší čtvrti Heliopolis. Bezpečnostní síly proti nim použily slzný plyn.
Muhammad Mursí podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters z prezidentova okolí raději opustil budovu.
Lidé zaplnili také náměstí Tahrír, kde se před bezmála dvěma lety konaly protesty proti Mubárakovu režimu. Skandovali hesla jako Ne ústavě, Ne referendu nebo Konec vlády muslimského bratrstva. Polovinu zúčastněných tvořily ženy.
Spolupracovník Radiožurnálu Štěpán Macháček a analytička Asociace pro mezinárodní otázky Nataša Kubíková přiblížili pozadí egyptských demonstrací
„Nejdříve to vypadalo, že to budou protesty svolané opozičními stranami, čili že se jich zúčastní jenom liberálové, intelektuální část káhirské populace. Nicméně během dne se k protestu oficiálně přihlásily další skupiny lidí,“ hlásil z Káhiry spolupracovník Radiožurnálu Štěpán Macháček.
K prezidentskému paláci tak zamířili například studenti z nedaleké univerzity Ain Shams, profesní sdružení novinářů a soudců, pracovníci ministerstva turismu nebo příslušníci mystických súfijských řádů. Tito neortodoxní muslimové často vystupují proti islamistickým hnutím.
Nespokojenost s ústavou i s prezidentem
Opozice vnímá dnešní demonstraci jako poslední varování a požaduje okamžité zrušení kontroverzního prezidentského dekretu, kterým si Mursí výrazně posílil svou pravomoc. Zároveň se snaží zabránit konání referenda, které by mělo 15. prosince rozhodnout o přijetí sporné ústavy.
Nespokojení Egypťané se domnívají, že si zaslouží lepší ústavu, na které se shodne větší část společnosti a která bude lépe chránit jejich práva.
„Jde především o procesní otázky, o to, že ve společnosti chybí obecně konsenzus a konkrétně i v sekulárním táboře liberálních a levicových politických stran,“ vysvětluje analytička Asociace pro mezinárodní otázky Nataša Kubíková.
Egypťanům podle ní spíš než ideologické body jednotlivých článků vadí to, jak se ke krizi mezi prezidentem a soudní mocí postavila ústavodárná komise a že byl návrh ústavy schválen narychlo.
Demonstrace proti prezidentu Mursímu se konají už delší dobu. Ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil jen těsnou většinou, což svědčí o tom, jak je egyptská společnost rozdělená.
Cílem revoluce bylo porazit starý režim a Mursí do jisté míry předvolební sliby plní, zdůrazňuje Kubíková. Postavil se například proti soudní moci a prohlásil, že soudci jsou nominovaní bývalým režimem.
„V tomto směru se přidržuje linie, kterou hlásal před volbami, a zároveň se postavil za pokračování transformačního procesu. Chtěl zamezit hrozbě, že by soudní moc rozpustila ústavodárné shromáždění, které by podle Mursího slov mohlo pozastavit transformační proces,“ dodává.
