‚Černobílý svět.‘ Polská veřejnoprávní televize manipuluje ve prospěch vlády, tvrdí analýza
Zprávy veřejnoprávní Polské televize neposkytují objektivní informace, ale vlastní obraz událostí, jazyk se využívá jako nástroj sloužící aktuální vládě strany Právo a spravedlnost. Vyplývá to z analýzy zveřejněné na webu polského parlamentu. „Společnost dostává zprávu už s interpretací, nestačí si sama vytvořit obraz o dané věci,“ vysvětluje redakci autorka analýzy Katarzyna Kłosińská. Televize výsledky zpochybnila.
V alarmující zprávě o veřejnoprávní Polské televizi (TVP) mimo jiné stojí, že její zpravodajství nepřináší divákům objektivní informace, ale vlastní pohled na události. „Prezentovaná vize světa je velmi jednostranná a dělí ji osa současná vláda vs. ti, kteří ji nepodporují,“ stojí v analýze.
Rada polského jazyka
Rada má ze zákona povinnost každé dva roky předkládat polskému parlamentu zprávy o stavu ochrany polštiny. „Prezentujeme v nich, jak veřejné instituce pečují o polský jazyk. Péče se přitom chápe různě – velmi široce – a spadá do ní i vytváření podmínek pro to, aby jazyk sloužil komunikaci, a ne manipulaci a tak dále,“ vysvětlila redakci předsedkyně instituce Katarzyna Kłosińská.
Autorem zprávy je Rada polského jazyka, která spadá pod Polskou akademii věd. Její analýza se týká informačních titulků z let 2016 a 2017, které předcházely a doplňovaly reportáže v hlavní zpravodajské relaci TVP Zprávy (Wiadomości).
„Analyzovali jsme zprávy, protože jde o veřejnoprávní televizi, která je placená z koncesionářských poplatků. Prošli jsme roky 2016 a 2017 a třináct nejvýznamnějších událostí z toho období,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz jedna z autorek analýzy a současná předsedkyně Rady pro polský jazyk Katarzyna Kłosińská.
Mezi oněch třináct událostí patří například vládní reformy soudnictví, masivní kácení v Bělověžském pralese, vládní sociální program pro rodiny s dětmi „500+“, nebo protesty lékařů.
Tři čtvrtiny: manipulace a persvaze
„Ukázalo se, že jen 25 procent z titulků jsou zpravodajské, jen čtvrtina tedy obsahovala čistou informaci. Zbytek, čili 75 procent, to je persvaze (přesvědčování), manipulace a vytváření jiné skutečnosti,“ říká Kłosińská.
Současná polská vláda a vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) je podle výsledků analýzy prezentována v titulcích výhradně pozitivně, kdežto opoziční politické strany, občanská hnutí nebo instituce EU jsou hodnocené pouze negativně a bývají terčem ironie a výsměchu.
V závěru zpráva doporučuje, aby TVP informovala objektivně. „Společnost od začátku dostává zprávu už s interpretací, nestačí si sama vytvořit obraz o dané věci, a už má interpretaci,“ dodává předsedkyně Rady s tím, že jde o první takovou zprávu o TVP.
„Nedělali jsme výzkum o TVP před rokem 2015, ale dá se říct, že takové jevy byly i dřív, ovšem ne v takovém měřítku – teď to je ohromné. Neříkají opozice, ale totální opozice, o soudcích se mluví jako o soudcovské kastě. To jsou výrazy, které vylučují opozici a další uskupení. To, co je v těch titulcích, je černobílý svět bez odstínů šedi,“ říká Kłosińská.
Zkoumali jen zlomek, reaguje TVP
Podle TVP autoři zprávy analyzovali jen 306 titulků, ve zkoumaném období se jich přitom objevilo na 9000. Pásky prý mají zaujmout diváky a povzbudit je, aby se na příspěvek podívali.
„Rada zanalyzovala pouze 3 % materiálu, ze kterého si vybrala na základě nejasných kritérií. Formulace dalekosáhlých závěrů založených na takovém úzkém zkoumaném materiálu může ukazovat snahu o prokázání teze (o persvazi a manipulaci),“ napsala televize v reakci na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Veřejnoprávní televize bude bránit image Polska. 'Je to typické spíš pro Rusko nebo Čínu,' říká expert
Číst článek
Změna po volbách 2015
TVP dlouhodobě čelí kritice kvůli neobjektivnímu zpravodajství, v jejím čele stojí i bývalý politik dnešního vládního tábora Jacek Kurski. Například při demonstracích proti reformě soudnictví předloni v červenci informovala TVP o protestujících jako o „neplatičích alimentů a obráncích pedofilů“.
„Řada pozorovatelů se kloní k názoru, že po personálních a organizačních změnách ve vedení TVP po nástupu vlády PiS v roce 2015 už TVP vykazuje spíše znaky státní než veřejnoprávní televize,“ hodnotil už dříve sociolog médií Václav Štětka změny, kterými prošla TVP po volební výhře strany Právo a spravedlnost v roce 2015.
‚Kompenzace‘ 7,5 miliardy
To naznačuje i způsob financování veřejnoprávní instituce a její přímá závislost na krocích vlády. Letos v únoru poslanci Sejmu odsouhlasili dotaci pro TVP a Polský rozhlas ve výši 1,26 miliardy zlotých, tedy zhruba 7,56 miliardy korun.
Oficiálně má jít podle navrhovatelů o kompenzaci za nevybrané poplatky v letech 2018 a 2019, od jejichž placení jsou osvobozeny podle zákona z roku 2008 některé skupiny obyvatel. Poprvé takovou státní pomoc dostala veřejnoprávní média v roce 2017: šlo tehdy v přepočtu o 5,8 miliardy korun.
Podle údajů statistického úřadu vlastní v Polsku televizor nebo rádio 96 procent domácností, ale pouze polovina z nich své přijímače registrovala. Navíc se na velkou část z nich vztahuje výjimka z placení. Reálně tak platí poplatky pouze 13 procent lidí.
Opozice televizi označuje za vládní hlásnou troubu a největší opoziční strana Občanská platforma TVP bojkotuje. Kritice ale čelila televize i dříve – za stranění vládnímu táboru tehdejšího premiéra Donalda Tuska.
S výtkami z neobjektivity se potýká i celá řada soukromých médií v Polsku: od otevřeně provládních konzervativních až po liberální média kritická k vládě a vstřícná k opozici.
