Pokus o atentát Trumpovi pomoci může. Do prezidentských voleb je ale daleko a emoce opadnou
Prezidentské volby v USA dostaly další zápletku. Novinové titulky už neplní kondice dosavadní hlavy státu Joea Bidena, ale pokus o atentát na jeho vyzyvatele Donalda Trumpa. Oslovení odborníci se vesměs shodují, že útok mu může získat sympatie, otázkou ale je, jestli tato nálada vydrží. „Kdyby byly volby příští týden, určitě by vyhrál Trump, jenže jsou až v listopadu, takže pokus o vraždu mu je nevyhraje,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.
Rozruch v letošní sezoně amerických prezidentských voleb nezpůsobily primárky na demokratické ani republikánské straně. Jak obhajujícímu Bidenovi, tak i vracejícímu se Trumpovi se nedokázal postavit žádný kandidát, který by jejich pozice ohrozil.
Namísto toho tak v uplynulých týdnech plnily americká i světová média dohady o tom, zda nakonec přeci jen nemá Biden přenechat svou nominaci někomu mladšímu a energičtějšímu.
Trump je skvělý politický herec, fotky z útoku s ním zůstanou spojené už navždy, říká Klvaňa
Číst článek
Tento víkend celou debatu o amerických prezidentských volbách ale opět zcela změní. Trump se stal na sobotním mítinku v pensylvánském městě Butler terčem atentátníka, který jej zasáhl do pravého ucha. A to jen proto, že na poslední chvíli pohnul hlavou.
Oslovení odborníci se vesměs shodují, že útok může v listopadových volbách pomoci posílit spíše Trumpovy šance, zároveň je daleko od toho, aby šlo říci, že má vítězství jisté.
Bojovník i mučedník
Nakonec rozhodly milimetry. Namísto toho, aby útočník Trumpa zastřelil, mu politicky pomohl. Schopný politický marketér bude jistě hrát kartu mučedníka.
Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií na pražské Metropolitní univerzitě Petr Just upozornil na bryskní Trumpovu reakci, který si jen pár vteřin po výstřelu dal záležet na tom, aby publiku ukázal zaťatou pěst a zakrvácený zvolal: „Bojujte!“
„Gesto se stane ikonickým a virálním obrázkem ilustrující ten útok. Už nyní je to na všech serverech,“ poznamenal Just.
Ostatně i Trumpův syn Eric si záhy snímek sdílel na sociálních sítích s popiskem: „Toto je bojovník, kterého Amerika potřebuje!“
Podle politoložky z brněnské Masarykovy univerzity Moniky Brusenbauch Meislové není pochyb o tom, že Trump v kampani incident naplno zužitkuje.
„Bude stavět na odiv své odhodlání v kampani intenzivně pokračovat navzdory útoku. Také to pravděpodobně využije k posílení rétoriky o potřebě nutnosti zavedení pořádku, vlády silné ruky a rozhodného vedení,“ uvedla pro ČTK.
Trump podle ní bude argumentovat tím, že Bidenova administrativa nedokáže zajistit dostatečnou ochranu občanů a v tomto ohledu zcela selhala. Navíc by útok mohl vyvolat vlnu sympatií vůči Trumpovi a ještě více mobilizovat jeho podporovatele, doplnila.
Podobně jako se v 80. letech po neúspěšném atentátu zvýšila popularita prezidenta Ronalda Reagana nebo když pobodání v kampani před brazilskými prezidentskými volbami pomohlo Jairu Bolsonarovi.
Emoce opadnou
Americké prezidentské volby se však konají až za tři a půl měsíce, proto může celá komunikační strategie i vyvolané emoce do té doby vyprchat. Navíc na Trumpa i Bidena má dnes americký volič poměrně jasný názor, který půjde těžko zvrátit. Popularita obou z nich se dlouhodobě pohybuje pod 50 procenty.
‚Politické násilí nemá v demokracii místo.‘ Světoví i čeští politici odsuzují atentát na Donalda Trumpa
Číst článek
I letos bude klíčový výsledek v takzvaných swing states, které nakonec rozhodnou o celkovém vítězi. Mělo by jít o Arizonu, Pensylvánii, Michigan, Wisconsin, Georgii, Nevadu a Severní Karolínu. Ostatně Trumpův zatím poslední mítink byl právě v Pensylvánii.
„Americké volby rozhodne skupinka ‚nezávislých‘. Bývají to špatně informovaní lidé, kteří se rozhodují podle povrchních dojmů a emocí. Emoce jsou krátkodobé, takže příští týden by určitě vyhrál Trump. Jenže volby nejsou příští týden. Pokus o vraždu tedy Trumpovi volby nevyhraje,“ domnívá se amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.
A dodává, že po poslední debatě ale podle něj zůstává Trump favoritem.
Na druhou stranu šance na zvolení obou kandidátů byly před atentátem velmi vyrovnané. Dle agregátoru průzkumů FiveThirtyEight měl Biden 51procentní šanci na zvolení oproti Trumpově 49 procentům.
Minimálně do příštího Bidenova zádrhelu či přeřeku by také nyní bylo i pro demokraty obtížné snažit se dále o výměnu svého kandidáta. Biden se sám nominace totiž vzdát nechce.
I podle historika a sociologa Allana Lichtmana, který správně dopředu predikoval výsledek všech prezidentských voleb od roku 1984 (s výjimkou voleb 2000, kdy však přesně určil, že Al Gore porazí George Bushe mladšího v celkovém počtu hlasů), by jej demokraté neměli měnit.
Dle jeho metody Třinácti klíčů měl před atentátem navrch Biden, byť definitivní predikci pro letošní volby ještě Lichtman nepublikoval.
