Harrisová po Bidenově odstoupení dohnala ztrátu na Trumpa. Souboj o Bílý dům je velmi vyrovnaný
Atentát na Donalda Trumpa průzkumy k americkým prezidentským volbám příliš nezahýbal, odstoupení Joea Bidena z kampaně jimi otřáslo o poznání více. Energičtější Kamala Harrisová během dvou týdnů dohnala Bidenovu ztrátu na republikána Trumpa ve financování, v celonárodní podpoře i v klíčových státech a souboj o Bílý dům je teď velmi vyrovnaný. Momentum je však tři měsíce před volbami na straně sílící demokratické kandidátky.
„Harrisová bude snazším soupeřem než Biden.“
Tak hodnotil Donald Trump situaci pro listopadové volby krátce poté, co dosavadní prezident oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení a podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
Čísla ale říkají pravý opak. Zatímco v souboji Trump vs. Biden průzkumy veřejného mínění ukazovaly převahu republikánského kandidáta, poté, co demokraté přepřáhli, se souboj vyrovnal.
„Harrisová si proti Trumpovi vede o několik procentních bodů lépe než Biden. Podle dat to vypadá, že jejich šance na vítězství jsou v podstatě stejné. Padesát na padesát,“ popisuje amerikanista Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Během dvou týdnů po Bidenově odstoupení nová kandidátka demokratů smazala téměř celou jeho ztrátu na Trumpa. Nejprve se na něj v celostátních preferencích dorovnala a v posledních dnech její podpora dokonce začala mírně převažovat.
V modelech, které agregují a váží jednotlivé průzkumy, které v USA vychází takřka denně, vedl ještě před Bidenovým odstoupením Trump.
Harrisová ale tento rozdíl rychle dohnala a tyto „poll of polls“ se nyní vesměs naklánějí lehce na její stranu.
Klíčové státy
Neméně důležité jako celonárodní průzkumy je situace v klíčových státech, které reálně o výsledku voleb rozhodnou.
Rozhodnou volitelé
O tom, kdo se stane americkým prezidentem, rozhoduje 538 volitelů, kteří jsou do 50 států rozmístěni podle jejich lidnatosti. Tento systém zvýhodňuje menší státy, v minulosti se tak již pětkrát stalo, že volby vyhrál kandidát, který nezískal v absolutním počtu více hlasů. Naposledy tak prohrála Hillary Clintonová v roce 2016 proti Donaldu Trumpovi nebo Al Gore v roce 2000 proti Georgi Bushovi mladšímu.
Tzv. swing states jsou státy americké federace, které ve volbách dlouhodobě nepatří k jednoznačně demokratickým, ani jednoznačně republikánským, ale v každých volbách se o ně bojuje, kandidáti v nich stráví nejvíce času při kampani a do reklamy tam nalijí nejvíce peněz.
„Americké volby jsou součtem padesáti voleb. Je to součet jednotlivých voleb ve všech státech, což znamená, že je rozhoduje nějakých sedm až deset států, kde je možnost změny,“ vysvětlil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Alexandr Braun, konzultant a expert na politický marketing, který spolupracuje i s Demokratickou stranou.
Státy jako Kalifornie nebo New York dlouhodobě volí a dál budou volit demokraty, naopak mnoho jižanských států jako Mississippi či Alabama se jen tak neodkloní od republikánů.
„Klíčové jsou swing states, které někdy volí demokraty a někdy republikány. Věnoval bych proto pozornost čistě jen na těchto sedm až jedenáct států, o které se hraje,“ doplnil Braun.
Amerikanista: V USA mizí politický střed. Atmosféra nahrává vyšším příspěvkům od veřejnosti
Číst článek
Tradiční sedmičku těchto států tvoří především klíčová průmyslová trojice z oblasti Velkých jezer či tzv. Rezavého pásu Michigan, Wisconsin a Pensylvánie. Patří k nim také dva západní státy Arizona a Nevada a ještě duo z východního pobřeží Severní Karolína a Georgia.
Před Bidenovým odstoupením ve všech státech jasně vedl Trump, podle amerikanisty Jana Beneše v nich má ale Harrisová větší šanci uspět než Biden, který v nich začal výrazně ztrácet po nepovedené debatě. „Michigan, Wisconsin, Pensylvánie, Arizona a Georgia. Tam si myslím, že má najednou větší šanci,“ vyjmenoval odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
I agregátor Silver Bulletin analytika Natea Silvera, který se dlouhodobě věnuje americké volební sociologii, potvrzuje posílení Harrisové v těchto klíčových státech. Viceprezidentka má ve všech sedmi lepší čísla než Biden a Trumpův náskok dohnala i na těchto bojištích.
Debata, atentát i odstoupení
Změna u demokratů se začala plánovat po nevydařené debatě v televizi CNN na konci června, kde vypadal 81letý Biden ve výrazně horší formě než 78letý Trump. Velká kritika i z demokratického tábora se záhy projevila i v číslech Bidenovy podpory, kdy začal výrazněji zaostávat.
„Po velmi nepovedené debatě padl Bidenův argument, že je tím nejlepším člověkem, který dokáže zabránit Trumpovi v tom, aby se vrátil do Bílého domu. Celé paradigma se přeměnilo z referenda o Trumpovi na referendum o Bidenovi. To bylo, myslím, nakonec to nejdůležitější, proč odstoupil,“ popsal konzultant a expert na politický marketing Braun.
Krátce poté byl navíc na mítinku Trump postřelen a následný republikánský sjezd v Milwaukee byl demonstrací stranické jednoty. Naopak Bidenova popularita dál padala a drhlo i financování jeho kampaně.
23:48
Jsem nervózní, jestli zabráníme fašismu v USA, říká demokrat, který rozmlouval Bidenovi kandidaturu
Číst článek
Prezidentovo rozhodnutí neobhajovat mandát ale celou dynamiku otočilo. Mezi atentátem na Trumpa v neděli 14. července a Bidenovým odstoupením 21. července totiž uběhl pouhý týden. Demokraté se rychle sjednotili za Harrisovou a z debaty o tom, že má Trump po atentátu vítězství takřka v kapse, se velmi rychle stal opět otevřený a vyrovnaný souboj.
Nová kampaň
Republikánský kandidát musel zareagovat na změnu soupeře. Zatímco na Bidena útočil jako na „ospalého“ nebo „neschopného“, proti Harrisové, která je dcerou imigrantů z Indie a Jamajky, vytáhl rasovou kartu. Prohlásil o ní, že svou identitu zneužívá pro politické účely.
„Vždycky byla indického původu a ten prosazovala. Nevěděl jsem, že byla černoška. Až pár let zpátky, když se najednou stala černoškou a teď tak chce být označovaná. Respektuji oba původy, ale ona očividně ne,“ pronesl Trump na setkání s černošskými novináři.
„Trump začíná na Harrisovou útočit poměrně zlostně, což vůči prezidentu Bidenovi nedělal. Vypadá to, že jsou republikáni aktuálně hodně nervózní,“ řekl k tomu Tomáš Klvaňa z New York University Prague.
Harrisová a Walz se poprvé spolu ukázali na mítinku. ‚Budu jí krýt záda,‘ řekl kandidát na viceprezidenta
Číst článek
Jako příslušnice etnické minority má Harrisová u těchto sociodemografických skupin i dle sondáží výhodu při sbírání hlasů.
„Daří se jí oslovovat klíčové skupiny voličů, které Biden ztrácel, dobře si vede u nebělošských voličů,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz americký politolog Christopher Carman. „Biden ztrácel zejména černošské muže a Harrisová by je mohla získat zpět. Dobře působí i na ženy a mladé voliče,“ doplnil.
Carman však zároveň upozornil i na to, že se Bidenovi dařilo oslovovat bílou pracující třídu. „Zdůrazňoval, že pochází ze Scrantonu v Pensylvánii, malého dělnického města, a vždy hájil odboráře.“ V této sociodemografické skupině Harrisová tak silná není.
Amerikanista Dopieralla však zmiňuje, že má Harrisová vyšší strop podpory. „Na číslech je vidět, že má více kam růst, než by tomu bylo v Bidenově případě.“
