‚Ti odvážnější zvolili kosočtverec.‘ Tomáš Pospěch nafotil stovky šumperáků

Stojí po celé České republice. Stojí i na Slovensku, v polském a německém příhraničí, dokonce i v Lucembursku. Řeč je o typizovaných rodinných domcích zvaných šumperáky. Fotograf, nakladatel, historik umění a vizuální umělec Tomáš Pospěch je zdokumentoval a vydal o nich knihu. Kromě toho pořádá i výstavy a přednášky.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Šumperák je hovorový název pro rodinný dům typu V. V roce 1965 ho navrhl projektant Josef Vaněk ze Šumperka. Ten dům poznáte velice dobře. V prvním patře má přes celé průčelí lodžii a průběžné okno. Také se vyznačuje tím, že používá šikminy, má je po stranách lodžie, a v šikminách je pět otvorů, obvykle kulatých,“ popisuje Tomáš Pospěch typizovaný domek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s fotografem a historikem umění Tomášem Pospěchem o fenoménu šumperáků i dalších tématech

Aby vilky s předsazenou lodžií nebyly uniformní, lidé si je měnili podle svého. „Mě fascinovala lidská kreativita. Někteří si řekli: Proč kolečka, proč ne čtvereček, obdélníček, áčko, háčko, elko, trojúhelníček… Ti odvážnější zvolili kosočtverec,“ usmívá se Tomáš Pospěch.

Podle původního projektu má mít dům po straně pět kulatých otvorů, ale i v tomto se stavebníci odvázali.

„Třeba v Protivíně jsou v některých ulicích tři otvory. Na Liberecku jsou velice často čtyři otvory. A když už jsem měl zdokumentované domy s pěti, čtyřmi, třemi otvory, tak jsem jako správný sběratel toužil mít v archivu i domy se dvěma otvory, jedním. A to se mi podařilo. Znám ale i domy s vyšším počtem otvorů, dokonce dům, kterých jich má dvacet šest,“ líčí autor knihy Šumperák / Ztráta plánu.

Rodinný dům typu V od Josefa Vaňka v Čechách známe spíš pod pojmem televize. „Ano, já jsem si všiml,“ komentuje Tomáš Pospěch, „u nás na Moravě se mu zase říká rádio. Protože jsem studoval dějiny umění, tak mě to zajímalo i z hlediska pohledu teoretika architektury. Oslovil jsem historičku umění Martinu Mertovou, která mi psala texty. A já jsem dělal terénní výzkum,“ dodává.

Kromě více než šesti set domků na fotografiích tak shromáždil Tomáš Pospěch i výpovědi a zkušenosti jejich stavitelů a obyvatel.

„Ten dům byl navržen tak, aby si ho lidé stavěli svépomocí. V té době se lidé brali velice mladí, kolem dvaceti let, a tohle byl často první a poslední dům, který stavěli. Je fascinující, že na začátku měli všichni stejné plány, stejné noty, ale každý je zahrál jinak. Podle toho, jaké měl představy o bydlení, jaký sehnal materiál, jak šikovného měl řemeslníka... Takže ten dům hodně vypovídá o své době i o nás samých,“ komentuje.

Celý rozhovor s Tomášem Pospěchem nejen o fenoménu šumperáků si poslechněte online.

Eva Kadlčáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme