Pohyb pašeráků v Egejském moři začnou sledovat lodě NATO
Severoatlantická aliance bude v Egejském moři sledovat pohyb pašeráků, kteří převážejí uprchlíky do Evropy. V Bruselu se na tom dohodli ministři obrany zemí NATO. Členské státy do Egejského moře pošlou své průzkumné lodě, které budou pomáhat s odhalováním pašeráckých sítí. Letos se s pomocí pašeráků dostalo z Turecka do Evropy přes 70 tisíc lidí.
Severoatlantická aliance si podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga uvědomuje závažnost uprchlické krize.
Pozastaveno tak bylo vojenské cvičení několika pátracích lodí NATO, které právě teď probíhalo ve Středozemním moři.
O plánech NATO v Egejském moři mluvil analytik J. Štefec. O dění v Řecku zpravodaj ČRo R. Mikoláš a spolupracovnice ČRo Soňa Dorňáková Stamu
Lodě se mají během 24 hodin přesunout do prostoru mezi Řeckem a Tureckem, kde začnou hlídkovat.
"Mandát mise není v žádném případě bojový. Jejím úkolem není fyzicky bránit průchodu nebo plavbě lodí s uprchlíky. Jediná fyzická činnost vyplývá z povinnosti poskytnout pomoc ztroskotaným lodím, respektive jejich posádkám a cestujícím,“ přibližuje český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Zásadní obrat představuje to, že běženci budou vraceni na území Turecka. "To je velice důležitá součást té dohody. Budou vráceni do Turecka a Turecko s tím souhlasí,“ upřesňuje český ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO.
Lodě NATO nebudou zasahovat vojensky ani proti pašerákům. Pouze nahlásí jejich polohu řecké nebo turecké pobřežní stráži. Do čtrnácti dnů má pak NATO vypracovat další plány, jak těchto několik lodí posílit.
Česko se do operace zřejmě nezapojí
Sjednání dohody provázely spory mezi Tureckem a Řeckem. Všechny problémy se ale nakonec podařilo vyřešit. Řecké síly tak budou zasahovat pouze v řeckých teritoriálních vodách a stejného pravidla se budou držet i turecké lodě.
Americký ministr obrany Ashton Carter potvrdil, že s novou misí souhlasily všechny státy aliance.
„Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," dodal Carter.
Česko se operace nejspíš účastnit nebude. „Je to výrazně námořní aktivita,“ vysvětlil ministr Stropnický.
Podle nezávislého vojenského analytika Jaroslava Štefce je současná situace v Evropě riziková z hlediska bezpečnostního i vojenského. Reakce NATO je proto prý opožděná.
„Ačkoli je většina evropských států je v alianci, ne vždy se velké geopolitické zájmy kryjí se zájmy Evropské unie. Pokud by do toho aliance vstoupila razantně už dříve, daly se uzavřít kanály z Turecka směrem do Evropy. Daly se řešit i problémy Řecka. Řecké armádě mohly pomoci armády NATO v uzavření pobřeží a hlídání migrantů. Ale k tomu nedošlo,“ přiblížil Štefec.
