Smrtící povodně v Pákistánu mohou být humanitární katastrofou epických rozměrů
Povodně v Pákistánu připravily o život přes tisíc lidí. Zemi sužují mimořádné monzunové deště, které smývají mosty, silnice i celá pole s obilím. O ničivých záplavách píše The New York Times. Po celém Pákistánu přívaly vody zaplavily úbočí hor, strhaly budovy i se základy a proměnily celé okresy ve vnitrozemská moře. Po téměř třech měsících nepřetržitého deště je velká část zemědělské půdy pod vodou a vyvolává to obavy z nedostatku potravin.
„Používáme čluny, velbloudy, všechny možné prostředky, abychom dopravili humanitární pomoc do nejhůře postižených oblastí,“ říká Fajsal Amin Chán, ministr silně zasažené hornaté provincie Chajbarsko-Pašutsko.
Světové ceny obilovin se oproti očekávání nezvedly tak radikálně - jak je to možné?
„Děláme, co můžeme, aby náš region nedopadl hůř než při povodních v roce 2010,“ doplňuje. Deník The New York Times dodává, že tehdy tam při povodních zahynulo přes 1,7 tisíc lidí a miliony zůstaly bez domova.
Krize, která vypukla letos v létě, je zatím poslední extrémní meteorologickou událostí.
Letos na jaře Pákistán sužovaly rekordně vysoké teploty a sucha, která se v zemi podle vědců mohou kvůli globálnímu oteplování objevovat až s třicetinásobně vyšší pravděpodobností než dřív.
Odborníci sice zatím neumí říct, nakolik mohly probíhající klimatické změny zhoršit současné záplavy.
Shodují se ale, že v jižní Asii i jinde globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost silných dešťů. Pokud prší v oblasti, která se navíc potýká se suchem, deště mohou být obzvlášť ničivé, a to kvůli prudkým výkyvům mezi příliš malým a příliš velkým množstvím vody v půdě.
Pákistánské úřady se rozhodly prolomit hráz jezera Mančar, hrozilo zaplavení hustě obydlené oblasti
Číst článek
Raketový růst cen potravin
„Kdyby byly srážky rozděleny na celé monzunové období, možná by to nebylo tak zlé,“ říká Deepti Singhová, klimatoložka z Washingtonské státní univerzity ve Vancouveru.
Silné průtrže mračen ničí úrodu a odplavují infrastrukturu, což má obrovské dopady na zranitelné společnosti.
Pákistán se navíc potýká s raketovým růstem cen potravin a politickou nestabilitou. Bývalý premiér Imran Chán byl v dubnu donucen opustit úřad a v srpnu byl v rámci mocenského boje se současným vedením obviněn z terorismu.
Místní tiskové agentury v pondělí citovaly pákistánského ministra financí Miftaha Ismáíla, podle kterého by záplavy a s nimi spojené zvýšení cen potravin mohly vést vládu ke znovuotevření některých obchodních cest do Indie. Navzdory přetrvávajícímu napětí mezi oběma zeměmi.
Katastrofální záplavy v Pákistánu stály život už přes 1200 lidí, na jihu země se očekávají další povodně
Číst článek
Indii letos zasáhlo sucho tak tvrdě, že dramaticky snížila vývoz potravin. Toto rozhodnutí prohloubilo obavy z vleklé globální potravinové krize, zčásti způsobené dramatickým snížením dodávek pšenice a hnojiv po ruské invazi na Ukrajinu.
Letošní záplavy dále prohloubí hospodářskou a politickou krizi v Pákistánu, předpovídá deník. Vláda odhaduje škody na více než 10 miliard dolarů a upozorňuje, že obnova státu potrvá řadu let.
Ministryně pro klima Sherry Rehmánová označila záplavy za klimatem způsobenou humanitární katastrofu epických rozměrů a požádala o mezinárodní pomoc.
Bohatí mají pomáhat
Někteří vidí zranitelnost Pákistánu a opakovanou potřebu pomoci při katastrofách nejen jako výsledek špatné správy země, ale i historických nespravedlností, podotýká americký list.
Dlouhodobá debata o povinnosti bohatých států pomáhat chudým, rozvojovým zemím vyrovnat se se změnou klimatu se stala problematickým bodem globálních jednání na toto téma.
Povodně v Pákistánu mají už 1136 obětí, ‚Jsme obětí klimatické změny způsobené rozvinutými státy‘
Číst článek
„Jakákoli pomoc při povodních, která je poskytnuta, by neměla být chápána jako pomoc v pravém slova smyslu – spíš jako odškodnění za křivdy nahromaděné v posledních několika staletích,“ myslí si Nida Kirmaniová, profesorka sociologie na Láhaurské vysoké škole managementu.
Letní monzun má zásadní význam pro život v jižní Asii, kde je období dešťů nezbytné k tomu, aby zemědělství v regionu s více než miliardou obyvatel prospívalo.
Vědci však očekávají, že jak se planeta bude dále ohřívat, více sezonních dešťů přijde v nebezpečných, nepředvídatelných vlnách. Důvod je prostý: teplejší vzduch zadržuje více vlhkosti.
Extrémní výkyvy mezi obdobími sucha a záplav se přitom mohou stát součástí širšího cyklu sociálních a ekonomických tlaků, upozorňuje Jumaina Siddiquiová z Amerického mírového institutu.
„Povodně jsou ničivé a během krátké doby postihnou mnoho lidí. Oproti tomu sucho, potravinová bezpečnost a inflace představují katastrofy související s klimatem, které se odehrávají, před, během i po záplavách,“ cituje závěrem odbornici deník.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravila Alžběta Jurčová.
