Nejméně další dva roky. Rusko má stále dost zdrojů na financování bojů, varují tajné služby
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní, uvedly dvě litevské zpravodajské služby ve společné zprávě. Moskva zahájila invazi na Ukrajinu před více než dvěma roky, Rusové podle dostupných zpráv nyní na východě země intenzivně útočí, v polovině února po zřejmě těžkých ztrátách dobyli boji zničené město Avdijivka.
„Moskva je schopna vyhodnotit získané poznatky a zlepšit svou bojovou efektivitu,“ uvedly litevská tajná služba VSD a vojenská zpravodajská služba MIDD ve své každoroční společné zprávě zaměřené na hodnocení hrozeb, jimž čelí pobaltská země.
Rusové intenzivně útočí klouzavými bombami. Jsou ochotni riskovat, míní analytici
Číst článek
Rusko podle nich loni reformovalo a posílilo svou armádu opotřebovanou invazí na Ukrajinu a je na cestě k tomu, aby rozšířilo své vojenské kapacity podél svých hranic se zeměmi NATO, včetně Finska, které se k Severoatlantické alianci připojilo v loňském roce.
Ruské tajné služby podle těch litevských vyvíjí úsilí, aby se Rusko vyhnulo sankcím uvaleným na obranný průmysl země poté, co napadlo sousední Ukrajinu.
Moskvu otevřeně zásobuje zbraněmi a municí pouze Írán a Severní Korea, jejím největším dodavatelem mikročipů se však stala Čína a jüan se stal hlavní měnou pro ruské mezinárodní transakce, uvedly litevské tajné služby.
Litva bývala podobně jako další dvě pobaltské země Estonsko a Lotyšsko součástí Sovětského svazu a sdílí hranice s Ruskem i Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy.
Ve všech třech zemích vyvolala ruská invaze na Ukrajinu obavy i o jejich vlastní bezpečnost. Všechny tři státy jsou nyní součástí NATO a také Evropské unie. Patří mezi nejvěrnější spojence napadené Ukrajiny.
