„Ruská vláda sype peníze hlavně do válečné výroby, vojákům a jejich rodinám. Civilnímu sektoru chybí lidé, přeplácí je a přichází inflace,“ říká rusista Karel Svoboda pro Radiožurnál.
Podle serveru EastFruit prodejci zeleniny a ovoce už začali v očekávání dalšího růstu cen brzdit dodávky zboží. Ceny zeleniny a ovoce podle úředních statistik poskočily v Rusku o desítky procent.
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní.
Vladimir Putin chce, aby si svět myslel, že má nekonečné bohatství, chce destabilizaci, myslí si rusko-americký ekonom Oleg Itskhok. „Sklízíme, co jsme zaseli,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty.
Ruskou měnu podporují rovněž vyhlídky na to, že centrální banka přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Minulý měsíc zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 1 procentní bod na 13 procent.
Rusko prozatím dokázalo nouzově zastavit pád rublu. „Nicméně co se týká strukturálních tlaků, tak ty se stále budují pro soustavné systematické oslabení ruského rublu,“ říká analytik Štěpán Hájek.
Americký dolar začátkem týdne poprvé od loňského jara překonal hranici sto rublů. Ruská centrální banka na to v úterý reagovala zvýšením základní úrokové sazby o 3,5 procentního bodu na 12 procent.
Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro.
„Rubl se dlouho obchodoval na příliš silných úrovních a teď se tak nějak dostává tam, kam by se s ohledem na stav ruské ekonomiky dostávat měl,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Rozpočet Ruské federace vykázal za prvních šest měsíců letošního roku schodek 2,6 bilionu rublů (623,6 miliardy korun), loni byl naopak v přebytku 1,48 bilionu rublů.
Finanční sankce proti Rusku utlumily zisky tamních bank a zničily zahraniční aktivity mnoha ruských finančních ústavů. Jak se ale dotkly obyčejných Rusů?
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu.
Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml.
Výše důchodů v přepočtu na ukrajinskou měnu podle Andrjuščenka představuje 2600 hřiven (2040 korun). Důchody se vydávají v hotovosti. Do města peníze Rusové přivezli v neprůstřelných automobilech.
Elvira Nabiullinová se podle spolehlivých informací domáhala rezignace na tuto významnou funkci v uplynulých dvou týdnech dvakrát – u premiéra Michaila Mišustina a pak u prezidenta Vladimira Putina.
Kdo neplatí v rublech, nedostane plyn. Rusko začalo zavírat kohouty. Odstřihlo už Polsko a Bulharsko. Kdo bude další? Je to vyhrožování? Otázky na bývalou ekonomku Světové banky Janu Matesovou.
Rusko žádá, aby západní odběratelé platili za plyn v rublech, což evropští lídři odmítají. Jak rychle se krize kolem ruského zemního plynu může projevit na českém trhu s energiemi?
Ruská ekonomika zažívá kvůli invazi na Ukrajinu nelehké časy. Rubl ale po propadu už posiloval a Moskva žádá, aby jím Evropa začala platit za plyn. Mluvíme s Vilémem Semerákem z Univerzity Karlovy.
Problémy se vrší od prvního dne vojenského útoku a postupně se jen prohlubují. Prudce propadla ruská měna a akcie ruských firem v zahraničí ztratily většinu hodnoty.