Rusové se bojí dalšího pádu rublu a vyzvedávají si úspory. Na sítích kolují videa front před bankami
V Rusku mají znovu obavy o kurz rublu. Spojené státy totiž ve středu oznámily další sankce a na seznam zasažených organizací se nově dostala i moskevská burza. Ta je v Rusku nejstarším a nejvýznamnějším trhem se zahraničními měnami. V návaznosti na sankce už oznámila, že přestává obchodovat v eurech a dolarech.
Jaký dopad budou mít sankce uvalené na ruskou burzu, se zatím těžko odhaduje. Ale je to věc, která určitě zajímá ruskojazyčné sociální sítě. Například vlivný účet na Telegramu s názvem Bankrollo věnovaný byznysu zveřejnil video, kde vidíme Rusy čekající ve frontě před bankou na vyzvednutí úspor.
Ruská válečná kondice je stále dostatečná. ‚Ekonomiku drží na nohách Čína,‘ upozorňuje expert
Číst článek
Bankrollo také zveřejnil snímky z obrazovky, podle kterých kurz dolaru v některých bankách letí vzhůru. Na druhou stranu jiné účty na sítích píšou, že to video je staré, že je to proukrajinská propaganda a dolar se dá pořád ve většině ruských bank pořídit pod sto rublů.
Kromě ceny, za kterou můžou Rusové dolar koupit, se ale tematizuje taky takzvaný spread – tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou valuty. Po středě se objevil případ, že banka nakupuje dolary za 50 rublů, ale prodává za 200. Třeba ve vysílání ruské televize Dožď o tom mluvila korespondentka britského deníku Financial Times Anastasija Stagnějová.
Právě zvětšení takzvaného spreadu je podle ní důsledkem toho, že kurz rublu vůči jiným měnám přestává regulovat centrální instituce, a stává se záležitostí vněburzovního trhu – tedy bankovního oligopolu. Podle Stagnějové je to pro Rusko návrat do devadesátých let, zvýší se nepředvídatelnost trhu a kvůli vyšším nákladům to také může mít dopad na širší ekonomiku.
Nejméně další dva roky. Rusko má stále dost zdrojů na financování bojů, varují tajné služby
Číst článek
Jednak na exportéry, kteří mají ze zákona povinnost prodat v Rusku 80 procent valutových příjmů – a teď je tedy budou muset prodávat levněji. A zároveň na dovozce, kteří si budou muset dráž opatřovat valuty na nákup zahraničního, třeba čínského zboží. To se samozřejmě promítne i do koncových cen pro zákazníky.
Jako určitá alternativa se jeví ještě větší „juanizace“ ruské ekonomiky. Čínská měna byla už dosud výrazně frekventovanější na moskevské burze než dolary a eura.
Americké ministerstvo financí, které sankce vyhlásilo, tvrdí, že tím cílí na samotnou architekturu ruského finančního trhu orientovaného na válečný průmysl. Moskevská burza ale není jediná, koho sankce zasáhnou. Na sankčním seznamu je nově celkem asi 300 lidí a právnických osob.
Podle americké ministryně financí Janet Yellenové jsou sankce cílené na uzavření cest, kterými Rusko získává technologie a součástky nebo třeba IT služby potřebné pro vedení války na Ukrajině. Mají odradit země, jako jsou Čína, Turecko nebo Spojené arabské emiráty, aby Rusko podporovaly. Rusko označilo nové americké sankce za agresivní a varovalo, že na ně odpoví.
