Ruská válečná kondice je stále dostatečná. ‚Ekonomiku drží na nohách Čína,‘ upozorňuje expert
Ruská „speciální vojenská operace“, tedy vojenská agrese proti Ukrajině, trvá už dva a půl roku – a na bojišti se mu nedaří dosáhnout kýžených výsledků. V současnosti si nicméně připisuje malé územní zisky. Zároveň se ukazuje, že Rusko není izolované a ve světě nachází spojence. Díky nim dokáže verbovat čerstvé vojáky i doplňovat zbraně. Tyto zásoby ale nejsou nevyčerpatelné, navíc je ve vysokých patrech ruské armády znát napětí.
Klíčový faktor: přechod na válečnou ekonomiku. Jasná představa vrcholných ruských představitelů, čeho chtějí dosáhnout, ovlivnila zaměření země. A z toho podle odborníků, které oslovil server iROZHLAS.cz, těží stále.
6:57
Rusku se daří Ukrajinu ‚přestřílet‘. Pomalá pomoc Západu oddaluje podle odborníků konec války
Číst článek
„Kreml byl schopen významným způsobem navýšit produkční kapacity a mobilizovat svůj válečný průmysl,“ reflektuje rozhodnutí bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Díky tomu se Rusko udržuje bojeschopné jak po personální, tak i technické stránce. „Kondice je dostatečná na to, aby v dohledné době neměli Rusové potřebu slevovat ze svých maximalistických cílů vůči Ukrajině i Západu ve věci nárokované ruské vlivové sféry,“ myslí si odborník na postsovětský prostor Jan Šír.
Čistky
Ruské vedení se ale přepočítalo v předpokladu, že Ukrajinci nebudou klást přílišný odpor. Případně se po chvíli nátlaku podvolí. Právě kvůli ukrajinskému odhodlání a obraně přišla ruská armáda v uplynulých dvou letech o značné množství tanků, obrněných vozidel. Musí tedy sahat hluboko do svých skladů.
Už od začátku války se hovoří o kompetenčních sporech mezi tajnými službami. A nedávné změny vojenských elit poukazují na možné vyústění zákulisních bojů. Jedná se o reakci na neúspěch při obsazování Kyjeva, ale i soupeření o finanční prostředky pro vyzbrojování jednotek.
Partneři za hranicemi
V posledních měsících jsou patrné náznaky odporu společnosti vůči válečnému tažení. Proti dalším a nekončícím vlnám mobilizace se vzpouzejí manželky ruských branců. Policie zadržuje lidi, kteří přicházejí na akce manželek mobilizovaných Rusů z hnutí Puť domoj (Cesta domů).
Statisíce vojáků na frontě se Rusko snaží zaplnit i rekruty ze spřátelených zemí.
23:20
Konfrontace klanů i likvidace Šojguových lidí. Na ruském ministerstvu obrany pokračují čistky
Číst článek
„Rusko válkou upevnilo své globální postavení, získalo si značnou část světového veřejného mínění,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz mezinárodně uznávaný expert Michael Kimmage. „Plní různé politicko-diplomaticko-vojenské mise od Afriky přes Blízký východ až po východní Asii. Rusko není vůbec izolované,“ poznamenává.
Pomoc třetích stran je ve válce proti Ukrajině významná. U některých zemí se dokonce přetavuje do konkrétních komodit, zejména zbraní.
„Severní Korea dodala Rusku značné množství dělostřelecké munice a v menší míře i balistické rakety. Írán se ukázal být klíčovým dodavatelem dronů a mluví se i o dohodě o dodávkách balistických raket, jakkoliv jejich nasazení na ukrajinském bojišti se ještě neprokázalo,“ vypočítává odborník Smetana.
Jeho spolupracovník z Univerzity Karlovy Šír k tomu přidává ještě aspekt Číny. Což je podle něj něco, čemu Evropa dosud nevěnuje prakticky žádnou pozornost.
„Čína oficiálně Rusku zbraně nedodává, nicméně jako klíčový obchodní partner pomáhá ruské ekonomice držet se na nohách navzdory západním sankcím a je zde i velmi důvodné podezření z dodávání klíčových komponentů, která ruský zbrojní průmysl využívá,“ komentuje Smetana.
Ruští ‚diplomaté‘
Zatímco některé státy jsou Rusku nápomocné, Západ vymýšlí cesty, jak zemi vedenou Vladimirem Putinem zastavit. A jeho samotného postavit před mezinárodní soud v nizozemském Haagu.
Voice of Europe, RIA Novosti, Izvestija a Rossiskaja Gazeta. Unie uvalí sankce na čtyři média
Číst článek
Na Ukrajinu, která se stala obětí ruské agrese, posílají západní spojenci zbraně a finanční pomoc. Miliony uprchlíků našlo přístřeší v některé z evropských zemí. Proti ruskému režimu se přijímají další sankční balíčky, v rámci unijní sedmadvacítky se nyní diskutuje jeho v pořadí už 14. podoba.
Ačkoliv většina Rusů se z EU stáhla a na jejím území zůstalo povětšinou jen diplomatické zastoupení, i to je nyní zpochybňované. V debatách se totiž otevřela otázka omezení pohybu ruských diplomatů. Na její vyřešení tlačí zástupci pobaltských států i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Ten poukazuje na asymetrii, ke které mezi Ruskem a Unií dochází: když se totiž ruský diplomat akredituje do některého z členských států, je mu umožněn volný pochyb v rámci Schengenu. „Celá řada poznatků nasvědčuje tomu, že ruská diplomatická síť slouží i pro jiné zájmy než čistě pro diplomacii,“ vysvětloval v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz ministr Lipavský.
Vůči rozsáhlé hydře ruských služeb je třeba zakročit, burcuje Lipavský k omezení ruských diplomatů
Číst článek
„Snažím se v Evropě prosadit postoj, že vůči rozlezlé hydře ruských tajných služeb je potřeba zakročit,“ rozvedl svůj argument. „Špiony zakryté za diplomaty v Česku nevítám,“ zdůrazňoval.
Rušení vazeb
Shoda v EU se ale zatím nalézt nedaří. Proti omezení pohybu ruských diplomatů se staví třeba Rakousko, ve kterém sídlí několik mezinárodních organizací. Jen ve Vídni je přitom akreditováno na 500 diplomatů.
Nápad, který se snaží prosadit Lipavský, cení odborník Šír. „Kdyby se to povedlo dojednat na unijní úrovni, určitě by to byla rána pro ruské snahy o subverzi v evropských zemích se zapojením zpravodajců fungujících pod diplomatickým krytím,“ hodnotí.
Česko by podle něj z tohoto kroku profitovalo velmi. „Po narušení ruských vlivových a agenturních sítí v návaznosti na Vrbětice se centrum nepřátelských aktivit namířených proti obraně, bezpečnosti a ústavnímu zřízení českého státu aktuálně přesunulo do sousedních zemích, kde akreditovaní ‚diplomaté‘ z Ruska takovým omezením nečelí,“ komentuje Šír.
Naopak americký historik Kimmage tento názor nesdílí. Z jeho pohledu je pošetilé domnívat se, že by omezení pohybu ruských diplomatů k něčemu významně přispělo. Domnívá se, že pokud jim nebyly prokázány vazby na ruské zpravodajské služby nebo jakákoliv jiná nezákonná činnost, měli by mít možnost sloužit.
„Diplomacie hraje ve válce klíčovou roli a existuje mnoho praktických důvodů, proč budou státy EU potřebovat udržovat s Ruskem dvoustranné vztahy,“ uzavírá Kimmage.
