Ruština je lehčí pro porozumění, brání ji expertka. ‚Učme jazyky z Unie,‘ namítá náměstek
Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje rozhodnutí ministerstva vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Anastasija Sokolova. Naruší se tím kontinuita vzdělávání a ruština se vytratí, dodává. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Proč je podle vás potřeba zachovat k výběru druhého cizího jazyka jen tři jazyky, a to němčinu, španělštinu, francouzštinu? Proč je potřeba zužovat výběr?
Nantl: Především to byla poměrně složitá diskuse, jestli vůbec potřeba mít druhý povinně volitelný cizí jazyk. Jeho výstupní úroveň je A1 podle evropského referenčního rámce. A podle zpráv České školní inspekce se děti se naučí ve druhém jazyce v současné podobě poměrně málo a není tam návaznost na střední školu.
Ano, ministerstvo plánovalo, že výuka druhého cizího jazyka nebude pro všechny děti povinná. Školy měly mít povinnost pouze nabízet. A teď tato změna...
Nantl: Sám jsem dlouhou dobu byl spíš pro učit povinně pouze angličtinu a potom nabízet další jazyky volitelně. Nicméně faktem je, a to přesvědčilo i mě, že bychom pak byli jediná členská země Evropské unie, která neučí některý z velkých světových jazyků. Souvisí s tím i otázka návaznosti na střední školu. Je zřejmé, že v současnosti je to velmi nahodilé, protože se vyučuje jedenáct cizích jazyků.
Jak vnímáte argument, že jedenáct cizích jazyků bylo moc a že teď jde o zachování kontinuity výuky druhého cizího jazyka na středních školách?
Sokolova: Pro mě tento argument logický není. To, co zazní, je nejenom můj názor, je to názor katedry, našich studentů coby budoucích učitelů, je to názor řady učitelů základních a středních škol, se kterými jsem mluvila. A pozor, je to názor žáků a studentů základních a středních škol.
Není pravda, že tu není návaznost na výuku třeba ruského jazyka na střední škole. Mám před sebou statistické ročenky ministerstva školství, poslední údaje jsou za rok 2023/2024.
Ruštinu si na střední škole vybralo 25 tisíc studentů. Oproti třeba španělštině, kterou mělo skoro 40 tisíc, francouzštinu 21 tisíc. Na základních školách si v roce 2023/2024 ruský jazyk vybralo 48 tisíc žáků. Je to třetí nejčastější jazyk po angličtině a němčině. Viděli v tom svobodu, možnost si vybrat.
Ruština se bude studovat dál
Nebude tedy kontinuita naopak narušena tím, že ruštinu na základních školách už nebude v nabídce?
Nantl: Diskutovalo se o tom, co chceme z hlediska státu. A vedlo to k tomu: pojďme nabízet ty velké jazyky, které jsou i používány v Evropské unii. Protože to je náš prostor, ve kterém obchodujeme, žijeme, máme svobodu pohybu a je nám logicky nejbližší.
3:29
Jak učit rusky v době války? Vyučující na Západočeské univerzitě přicházejí o studenty i výukové materiály
Číst článek
Samozřejmě každý, kdo je nějak spojen s konkrétním jazykem, za něj lobbuje. Stejně jako ruština na tom je třeba italština.
Nicméně rozhodnutí ministra bylo takové, že se máme soustředit na jazyky, které jsou používány v Evropské unii a představují významný světový jazyk. Přičemž ty další jazyky samozřejmě mohou být nabízeny.
Já třeba si myslím, že i ruština dává smysl na střední škole, nepochybně se bude dál učit i na vysoké škole. Stát bude potřebovat takové specialisty. Myslím si, že celá tato diskuse je trochu přepjatá.
Co říkáte na argument, že ruština vypadla kvůli tomu, abychom se spíše soustředili na náš geopolitický prostor?
Sokolova: Vadí mi, že ministerstvo prohlašuje o některých jazycích, že jsou globální, perspektivní, světové, zatímco jiné ne. Přitom ministerstvo říká, že zájmy dětí jsou hlavním důvodem změny rámcově vzdělávacích programů. Takže tomu nerozumím.
Ruština stále zůstává důležitým jazykem?
Sokolova: Pojďme se vzdát politických argumentů, pojďme se podívat skutečně na zájmy dětí a na vzdělávací potřeby dětí. A já si myslím, že zmíněná čísla hovoří za vše.
Kyjev, nebo Kyjiv? Do Ukrajiny, či na Ukrajinu? Konflikt na východě má i svou ‚jazykovou frontu‘
Číst článek
Také se zapomnělo na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Právě v případě této skupiny se doporučovala ruštinu, protože je jednodušší z hlediska porozumění. Je to slovanský jazyk, je tam společná slovní zásoba.
Nantl: Nepochybně budou dál lidé, kteří budou mít zájem o ruštinu, budou ji studovat, bude se studovat na středních školách i na některých základních.
Ale je tu prostě nastaven výběr, který má za cíl dosáhnout kontinuity mezi základní a střední školou. Pojďme se učit velké jazyky Evropské unie a jazyky velkých sousedů.
To znamená, že mně by dávala smysl i polština jako jazyk velkého souseda, který představuje velký trh, spoustu příležitostí obchodních a pracovních.
Tváří v tvář těm číslům, neměla přece jen ruština zůstat v základním výběru?
Nantl: To je věc názoru. Ale neviděl bych v tom útok na Rusko.
Sokolova: Pořád se argumenty točí jen kolem Evropské unie. Ale co třeba pobaltské státy, kde se rusky domluvíte? A také v části Rumunska, na Kavkazu, v Kazachstánu?
Navíc v Česku dnes žije přes milion cizinců, z toho je 55 procent Ukrajinců a 15 procent rusky mluvících lidí. Z toho mi vychází, že ruština se dá využít i v Česku.
Nantl: Já bych tu debatu nekarikoval.
Patří ruština dál na základní školu? Jak moc do rozhodování ministerstva zasáhla současná politická situace? Naruší se kontinuita vzdělávání a žáci a studenti přijdou o možnost výběru? Poslechněte si celý pořad Pro a proti, audio je v úvodu článku.
