Sociální demokraté mají v plánu vytvořit vládní koalici se dvěma dalšími stranami. Po sečtení 64 procent hlasů sociální demokraté v nedělním druhém kole získali 33 mandátů.
„Byl to takový stát ve státě, platila tu vlastní pravidla. Věznici nakonec uzavřeli kvůli stáří a stavu budov. Nesplňovala žádné standardy, a už vůbec ne ty bezpečnostní,“ popisuje Mariane.
Výrok bude podle experta rezonovat v proruských pátých kolonách v některých zemích. Budou poukazovat na to, že Rusko je vlastně mírumilovný stát, míní Lukáš Dyčka.
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní.
Ambasador Lu Ša-jie v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI zpochybnil suverenitu postsovětských států. Výzvu ve francouzském deníku Le Monde podepsalo i osm českých politiků.
„Kategorie humanitárních víz není přesná definice. Existuje totiž jen udělování víz v humanitárním zájmu, Slovensko posuzuje každý případ zvlášť,“ uvedl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí.
Ruská společnost Gazprom v sobotu oznámila konec dodávek plynu do Lotyšska. Důvodem mají být platby za surovinu v eurech místo v rublech, jak Rusko v současnosti požaduje.
Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Dnes patří k menším členům, ale podle novináře Harriho Tiida rozhodně nejsou na chvostu evropské sedmadvacítky.
Voják v Lotyšsku je izolován v pronajatém domě, a nikoli v kasárnách na vojenské základně Adaži. Osoby, s nimiž voják přišel do styku, mezi nimi další vojáci NATO, jsou v karanténě.
Ruští poslanci požádali generální prokuraturu, aby posoudila legitimnost oddělení pobaltských zemí Litvy, Lotyška a Estonska od Sovětského svazu na počátku 90. let. Prokuratura ale u této žádosti nevidí žádnou právní perspektivu. Žádost odeslali generální prokuratuře dva poslanci za vládní stranu Jednotné Rusko.
Při vůbec největším protestu v dějinách někdejšího Sovětského svazu, takzvané Baltské cestě, spojili své ruce přes dva miliony lidí. Estonci, Litevci a Lotyši chtěli demonstrovat společnou touhu po nezávislosti na Moskvě a také odmítnout tehdy přesně padesát let starý pakt Molotov-Ribentrop, který jim svobodu vzal. 600 kilometrů dlouhý lidský řetěz, který vedl z Vilniusu, přes Rigu až do Talinu, je zapsaný v Guinesově knize rekordů. Skoro stejnou trasou se na připomínku Baltské cesty v těchto dnech jede cyklistický závod.
Lotyšsko a Litva patří mezi země, které velmi tvrdě zasáhla ekonomická krize. Platy se snížili na polovinu, zavřelo se pár škol a nemocnic a šetří se na všem. Tak vypadá současná situace v pobaltských zemích. Stát se prostě chová jako rodina, které došly peníze.
Prezidenti Litvy, Lotyšska a Estonska se sešli kvůli energetické bezpečnosti svých zemí. Tři pobaltské země chtějí v Litvě společně postavit novou jadernou elektrárnu, která by omezila jejich energetickou závislost na Rusku.
Na Královském zámku ve Varšavě se dnes sejdou premiéři zemí visegrádské čtyřky a předsedové vlád tří pobaltských zemí. Jednat mají především o vlivu finanční krize na země našeho regionu a opatřeních proti klimatickým změnám.
