Jakákoli obilná dohoda je lepší než žádná. Útoky u území NATO jsou nebezpečnou hrou, míní Landovský
Nově vzniklá společná rada zemí NATO a Ukrajiny bude ve středu jednat na žádost Kyjeva o obilné dohodě. Ta měla původně umožnit vývoz ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře. Odebírá je zvláště třetí svět. „Myslím si, že jakákoliv obilná dohoda je lepší než žádná,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Jakub Landovský, velvyslanec při NATO.
Rusko od dohody zprostředkované OSN a Tureckem odstoupilo a pokračuje v útocích na ukrajinské přístavy a sklady obilí. V pondělí zasáhlo i sklad, který leží jenom pár set metrů od ukrajinské hranice s Rumunskem.
Jakub Landovský, český velvyslanec při Severoatlantické alianci, vysvětluje, že existují tři možnosti zajištění bezpečnosti vývozu komodit, konkrétně podpora transferu přímo v teritoriálních vodách Rumunska, zlepšení schopností ukrajinského námořnictva formou asistence či méně pravděpodobná organizace konvojů s pomocí NATO, které se však nehodlá stát přímou součástí konfliktu.
„Myslím si, že jakákoliv obilná dohoda je lepší než žádná a útoky blízko aliančního území jsou skutečně velice nebezpečnou hrou,“ zdůrazňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Zpráva pro NATO
Útoky na obilné sklady blízko Rumunska jsou závažnou zprávou pro členské země NATO. „Ruský naprosto nezodpovědný útok se blíží aliančnímu území. Došlo k telefonickému hovoru mezi rumunským ministrem zahraničí a ministrem zahraničí Spojených států. Ty opět ujistily, že jakýkoliv útok na spojenecké území způsobí, že bude bráněno od první minuty každý jeho centimetr,“ říká Landovský.
Rusko po odstoupení od dohody s Ukrajinou ničí obilné sklady, reakcí se bude zabývat rada NATO
Číst článek
Dodává, že věc má dvě roviny: „Jednu černomořskou, která značí odstoupení od dohody, a pak tu globální. Ta znamená, že Rusko zodpovídá za to, že pšenice nebo ječmen a žito neproudí do konkrétních zemí, kde mají hlad. A zde je třeba trpělivě vysvětlovat, že za to může Rusko, a snažit se nacházet cesty.“
„Česká republika všechny takové cesty samozřejmě schválí, ačkoliv není pobřežním státem. Podpoří, aby se Ukrajina buď po zemi, či po moři dostávala na světové trhy. Ale samozřejmě po zemi je to velice složité, protože objemný náklad se ideálně transportuje loděmi,“ tvrdí Landovský.
Zakázaná munice
Větší část spojenců je součástí dohody, která zakazuje použití kazetové munice, nicméně Spojené státy a Ukrajina součástí tohoto mechanismu nejsou.
„Je důležité zmínit, že americká munice má velice nízké procento nevybuchlé munice, která je vlastně i prvotním důvodem toho, proč došlo ke světové regulaci, jelikož může i po válce způsobit škodu například vůči civilistům,“ popisuje rizika munice, jejíž užití mají Ukrajinci povinnost geograficky zaznamenávat, aby mohlo dojít k následnému odminování. Na druhou stranu je podle Landovského tato munice velice efektivní.
„Munice je absolutně klíčová, jak pro možné znovudobytí ukrajinského území, tak i pro ochranu životů, protože samozřejmě bez ní není na bojišti možné vůbec nic dělat. Poté umírají ukrajinští vojáci zbytečně a ruští vojáci tam holt nemají vůbec co dělat,“ říká.
Útok na obilné sklady
Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze, který působí na Univerzitě obrany v Brně, si myslí, že tento útok může vyeskalovat do agrese na území spojeneckého státu NATO.
Rusové ostřelovali Ukrajinu kazetovou municí. Zabili dítě a zranili šest civilistů, tvrdí úřady
Číst článek
„Stále je zde situace blokování vývozu obilí Ruskem přes Černé moře do dalších zemí, což je zásadní problém. Útoky na obilné cíle nemají přílišný strategický význam, jsme svědky otevřeného hybridního konfliktu s přesahem do ekonomické oblasti, kterou se Rusko snaží ovlivnit. I dopad použití dronu není příliš razantní,“ tvrdí.
Schopnosti z hlediska námořních sil země příliš velké nemá, proto je zásadní, aby dokázala zabezpečit ochranu lodí. „Spíše než posílení protivzdušných sil by se otázka pomoci Severoatlantické aliance měla zaměřit na schopnosti námořních sil,“ říká.
Ukrajinu podle The New York Times brzdí hlavně miny a za posledních čtrnáct dní přišla o dvacet procent techniky. Tato čísla mohou být podle Petráše reálná.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu výše.
