Kancléř Olaf Scholz trvá na tom, že Německo nebude posílat těžké zbraně na Ukrajinu. Ani poté, co Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě země a začala bitva o Donbas. Čelí kvůli tomu tlaku z Bruselu, nesouhlas se už ozývá také na domácí politické scéně. Server iROZHLAS.cz pomocí výroků německé vlády rekonstruuje vývoj německého přístupu v oblasti bezpečnostní politiky.

Doporučujeme Berlín 5:00 21. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Odmítavý postoj německého kancléře k přímým dodávkám těžkých zbraní vyvolal rozhořčení také na sociálních sítích. Vlákno na twitteru, které nese název „Lži Olafa Scholze“ sdílely tisíce uživatelů. Některé body jsou však zavádějící. Server iROZHLAS.cz se proto rozhodl vytvořit chronologický výběr výroků německé vlády a zasadit je do kontextu.

Invaze na Ukrajinu znamenala otřes tradičního směru německé bezpečnostní politiky, když kancléř Scholz otočil kormidlo a před poslanci v Bundestagu oznámil její „novou éru“. „Je to velký zlom, srovnatelný se zavedením Ostpolitik Willyho Brandta. Což byl také obrat historického rozměru,“ zhodnotil tehdy pro server iROZHLAS.cz odborník Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Proti Rusku evropské společenství bojuje také zaváděním sankcí. Uvaluje je na osoby a společnosti. Velká debata se vede i o zastavení dodávek ruského plynu a ropy, jejichž nákup zajišťuje Rusku stálý přísun peněz. Proti zastavení dodávek plynu a ropy se vymezilo Německo už na začátku března, informoval server Politico.

Scholz o závislosti na ruských dodávkách mluví velice opatrně. Na začátku dubna po jednání ve Velké Británii s premiérem Borisem Johnsonem prohlásil, že jeho země dělá vše pro to, aby se odstavila od ruské energie. Ale odmítl podpořit britské rozhodnutí, že do poloviny roku 2024 zastaví dovoz ruského plynu.

Kancléř podle Guardianu řekl, že cíle bude dosaženo velmi brzy a že Německo přestane používat ruské uhlí do léta a ruskou ropu do konce roku.

Německo je čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě, Berlín se při zásobování Ukrajiny spoléhá na Bundeswehr. Německá armáda ale nemá zásoby v takové míře, jaké Němci předpokládali, nedostatek následně vládě zabránil poslat na Ukrajinu více obranných zbraní, psal Euractiv.

Ministryně obrany Lambrechtová tvrdila, že vláda udělá „cokoli, co bude možné“, aby Ukrajině poskytla další zbraně, vláda zatím nepřijala žádné nabídky obranného průmyslu na poskytnutí další výzbroje, až následně se rozhodla poskytnout zbraně v hodnotě 300 milionů eur.

Na začátku dubna poslanci za CDU/CSU vznesli na jednání sněmovny Bundestagu otázku na dodávky zbraní a chybějící vývozní licence z německé strany. Scholz se hájil tím, že jeho vláda postupuje na základě úmluvy mezi členskými státy společenství. Dodal, že Evropská unie na nákup zbraní vyčlenila jednu miliardu eur.

Kancléřovo vyjádření přišlo po ukrajinském odmítnutí návštěvy německého prezidenta Frank-Waltera Steinmaiera, které už předtím označil kancléř za „poněkud iritující“. Scholz neupřesnil, jaký typ zbraní nebo kolik jich Německo pošle. Ministryně obrany Lambrechtová uvedla, že Berlín na žádost Ukrajiny takové podrobnosti veřejnosti neposkytuje, připomněl server Deutsche Welle.

Součástí dodatečného německého rozpočtu na tento rok budou také prostředky na pomoc Ukrajině. Vláda se tak rozhodla poté, co se ocitla pod palbou kritiky, že nic nedělá.

Scholz se dostal pod tlak kvůli tomu, že odmítá na Ukrajinu posílat tanky a obrněné transportéry. Hájí se, že Německo není jediné, kdo se proti vývozu staví. „Podívejte se, co dělají naši blízcí spojenci,“ citoval ho list Financial Times. Jenže řada spojeneckých zemí, včetně Česka, Polska, Velké Británie, Austrálie nebo třeba Nizozemska, těžké zbraně na Ukrajinu poslala.

Aby své rozhodnutí přehodnotil, ho vyzvala domovská strana SPD i koaliční Zelení. Právě jejích poslanec Anton Hofreiter minulý týden navštívil Kyjev, kde řekl, že Německo by podle něj mělo Ukrajině dodat těžké zbraně. „Problém je ale v kancléři,“ podotkl.

Naléhavost se vystupňovala v pondělí, poté co Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě Ukrajiny. „Doufám, že partneři nakonec pochopí, že každý den je důležitý. Jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině vede k tomu, že okupanti dostanou příležitost zabít víc Ukrajinců,“ vyzval Západ prezident Volodymyr Zelenskyj s urgencí o dodávkách zbraní. Scholz reagoval tím, že Německo podpoří své partnery v NATO.

German Chancellor Olaf Scholz says the country's military has nothing more to offer Ukraine but is working with the arms industry to deliver weapons to Kyiv. https://t.co/shxGz6SS3j pic.twitter.com/rBbaNkRnoH

— DW News (@dwnews) April 19, 2022

„Dodali jsme protitankové střely, (protiletadlové střely) Stinger a další vybavení, o kterém jsme nikdy veřejně nehovořili, aby se tyto dodávky uskutečnily rychle,“ uvedla v návaznosti ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Spojenci z NATO podle ní musí Ukrajinu podpořit nejen v následujících dnech a týdnech. Pokud si země do budoucna pořídí složitější obranné systémy, nabídla ministryně zaškolení ukrajinských vojáků.

‚Poněkud iritující.‘ Německý kancléř Scholz kritizuje, že Ukrajina odmítla Steinmeierovu návštěvu

Číst článek

Naopak se vymezila vůči tvrzení, že by Německo striktně odmítlo dodávky zbraní. „V krátkodobém horizontu však nemáme k dispozici nic, co bychom mohli skutečně rychle a okamžitě dodat,“ zopakovala Baerbocková dřívější stanovisko kancléře.

Německo Ukrajině nabídlo, že si má zvolit ze seznamu zbraní. Jenže ten byl výrazně zkrácený, odhalil Bild. Ze 48 stran se stalo 24 a vytratily se z něj právě těžké zbraně.

Vyčíslená pomoc

Podle databáze Kielského institutu pro světovou ekonomiku jsou Spojené státy největším současným podporovatelem Ukrajiny. Odpovídající hodnota pomoci je téměř osm miliard eur od vypuknutí války do 27. března. Všechny země Evropské unie dohromady celkem poslaly pomoc ve výši necelých tří miliard eur, další 1,4 miliardy eur darovaly unijní instituce a dvě miliardy převedla Evropská investiční banka.

Výzkum se zaměřil i na porovnání v ohledem na ekonomický výkon jednotlivých členských zemí. S ohledem na HDP je největším zastáncem Ukrajiny Estonsko, následované Polskem a Litvou. USA jsou zde na 6. místě, Česko je sedmé a Německo na 12. místě. Autoři upozorňují, že to nezahrnuje pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím EU.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít