Zahraniční politika Německa bude feministická. ‚Roli to bude mít ve válce na Ukrajině,‘ říká zmocněnkyně
Středolevá vláda kancléře Olafa Scholze představila nový směr německé diplomacie – feministický. V čem tato nová politika bude spočívat? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus odpovídala zmocněnkyně pro lidská práva, mezinárodní rozvoj a sociální záležitosti německého ministerstva zahraničních věcí Helgy Barthové.
Německé ministerstvo zahraničních věcí vyhlásilo feministickou zahraniční politiku letos v březnu. Ale německé vládní strany se k této politice zavázaly už v koaliční smlouvě v roce 2021. Už se tato politika nějak projevila?
Tato politika se už projevila. Zejména když jsme se zastávali žen v Íránu, které protestovaly proti omezování svobody. Společně s Islandem jsme se zasadili o svolání zvláštního zasedání Rady bezpečnosti OSN. A ta chce vyšetřit zločiny proti ženám, ke kterým v Íránu došlo.
Některými německými médii proběhla kritika, že feministická zahraniční politika je sice hezká myšlenka, ale hrozí, že zůstane na papíře. Může to tak dopadnout?
Samozřejmě to nebude jenom politika na papíře. U všech politických koncepcí je důležité přemýšlet o tom, jak je prosazovat, jak je uvádět do skutečného života. Právě proto jsme naše zásady feministické zahraniční politiky zformulovali tak, aby byly hodně zaměřené na praxi. A některé zásady jsme začali uplatňovat už dřív, ještě před oficiálním vyhlášením této politiky.
Feministickou zahraniční politiku až donedávna prosazovalo například Švédsko. Ale nová švédská vláda se od ní loni oficiálně odklonila. Ještě v době, kdy Švédsko tuto politiku prosazovalo, psalo se o tom, že si kvůli ní trochu rozházelo vztahy s některými zeměmi. Může se něco takového stát i Německu?
Pochybuju o tom, že feministická zahraniční politika by měla takové zásadní důsledky. Samozřejmě je potřeba o tom uvažovat a je taky potřeba říct, co je pro nás v bilaterálních vztazích prvořadým cílem a co druhořadým. Ale můžu vás ubezpečit, že tuto politiku budeme prosazovat uvážlivě.
Varšavský soud odsoudil Polku, která pomohla jiné ženě při potratu. Jde o první takový případ v Evropě
Číst článek
Když spolková ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková feministickou zahraniční politiku představovala, několikrát se zmínila o válce na Ukrajině. Jak se tato nová politika projeví v přístupu Německa k ní?
Feministická zahraniční politika bude mít v tomto ohledu velkou roli. Budeme klást větší důraz na to, aby se jednotlivci museli zodpovídat ze svých činů. Jak známo, hlavně civilisté hodně trpí v důsledku války. A jde o to, aby pachatelé násilí vůči civilistům byli pohnáni k odpovědnosti. Je to velmi důležité pro oběti. Feministická zahraniční politika se projeví také v přístupu k humanitární pomoci. Chceme se zaměřit na různé skupiny obyvatel, které byly zasaženy válkou. Nejde nám o to, jestli obětí je zrovna muž nebo žena, ale jde nám o to, že některé skupiny trpí zvlášť. Můžou to být ženy, děti nebo starší lidé.
Přinese feministická zahraniční politika něco nového ve vztazích Německa s ostatními zeměmi Evropské unie? Mám na mysli Polsko, kde jsou velmi přísná pravidla pro interrupce, o čemž se v poslední době mluvilo také v souvislosti s ukrajinskými uprchlicemi, které přišly do Polska. A mám na mysli Česko, které dosud neratifikovalo Istanbulskou úmluvu, týkající se prevence a potírání násilí vůči ženám.
Feministická zahraniční politika v tomto případě znamená, že o ratifikaci Istanbulské úmluvy možná budeme mluvit častěji. Ale v Evropské unii se jako partneři navzájem nepoučujeme. Co se týče práva na interrupci v Polsku, tak to je hodně složitá věc. Protože třeba i v Německu jsou interrupce podle trestního zákoníku trestné.
Ale v Německu je zároveň taková společenská dohoda, že ten trest je nulový, tedy interrupce jsou prakticky beztrestné, pokud žena předtím využila nějaké poradenství. Ale ona musí prokázat, že poradenství před interrupcí využila. Na druhé straně nemůže být pochyb o tom, že žena, která byla znásilněna ve válce a přišla třeba do Polska, by měla mít právo na interrupci.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.
