Ázerbájdžán tají humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Azerové jsou apatičtí, tvrdí odborník
Více než polovina Arménů opustila oblast Náhorního Karabachu. Lidé odchází zdánlivě dobrovolně, Ázerbájdžán na ně ale vyvíjí nepříjemný, hlavně psychologický nátlak. „S eskalujícím napětím, roky nenávistného chování a nefunkční integrační politikou je zcela přirozené, že Arméni v Karabachu nevidí příležitosti do budoucna,“ vysvětluje doktorand Fakulty sociálních věd UK Bahruz Samadov v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jak přesně vynucuje Ázerbájdžán přesun Arménů z Náhorního Karabachu?
Je důležité si připomenout, že Ázerbájdžán na Armény v Karabachu nevyvíjí přímý tlak a neříká, že oblast musí opustit. Podle oficiálního stanoviska ázerbájdžánské vlády Arméni opouštějí Náhorní Karabach dobrovolně a nikdo je k tomu nenutí.
Je to spíše psychologické. S eskalujícím napětím, roky nenávistného chování a nefunkční integrační politikou je zcela přirozené, že Arméni v Karabachu nevidí příležitosti ani perspektivu do budoucna, a proto odchází.
Ázerbájdžán navíc podléhá mezinárodnímu tlaku, proto potřebuje, aby lidé odcházeli z vlastního rozhodnutí. Musí být schopni říct, že nikdo k tomu není donucen.
Jak je situace v Náhorním Karabachu vyobrazována v Ázerbájdžánských médiích?
Ázerbájdžánská média situaci ukazují, jako by nebyla katastrofická, jako by ázerbájdžánské policejní i vojenské jednotky pouze pomáhaly běžným Arménům. Natáčejí, jak ázerbájdžánská policie chodí za prchajícími Armény a dává jim vodu a jiné zásoby.
Celkový obraz v ázerbájdžánských médiích je takový, že relativně výrazné množství Arménů chce Náhorní Karabach opustit, ale dělají to dobrovolně. O žádné humanitární krizi nemluví.
Apatičtí Azerové
Jaká je reakce Ázerbájdžánské populace?
Vzhledem k množství nenávisti, kterým je prorostlá ázerbájdžánská společnost, jsou lidé vůči humanitární katastrofě v Náhorním Karabachu apatičtí. Někteří jsou dokonce rádi, že exodus Arménů z Karabachu probíhá, protože si myslí, že tím předejdou další eskalaci tenzí mezi státy. Nejsou vzhledem k situaci příliš empatičtí.
Jak jste psal pro openDemocracy, Náhorní Karabach vyhlásil nezávislost v září 1991, druhá karabašská válka začala v září 2020, situace eskaluje právě teď – v září 2023. Je nějaký důvod, proč Ázerbájdžán útočí na Karabach právě v září?
Těžko říct, ale myslím si, že to je náhoda.
Ázerbájdžánský prezident Alijev ve svých projevech i na svém webu často používá pojem Západní Ázerbájdžán, referuje tak o území Arménské republiky. Hrozí, že Baku zaútočí na Jerevan?
Nemyslím si, že Baku plánuje útok na Jerevan, určitě ne teď. Ázerbájdžán je uspokojený, navíc je pod mezinárodním dohledem. Není připravený a zatím nemá důvod takový útok provádět.
Nemohu ale zaručit, že se to nestane v budoucnu, pokud Ázerbájdžán s Arménií nepodepíšou mír pod ázerbájdžánskými podmínkami. V tuto chvíli si ale nemyslím, že by takový plán chystal.
