Karabašská republika zruší do ledna svoje instituce, stát má přestat existovat. Ze země utíkají tisíce lidí
Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak do tohoto dne přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční tiskové agentury. Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, minulý týden ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Do Arménie už uprchla téměř polovina Náhorního Karabachu, bezmála 54 000 lidí, uvádí Jerevan
Číst článek
Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.
Uprostřed září zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.
Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.
Z regionu odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek. Podle Jerevanu přišlo do Arménie ze separatistické oblasti přes 70 000 obyvatel, což je více než polovina odhadované populace.
