‚Mučíme ho a je to vaše chyba.‘ Rusové shání sabotéry v rodinách zajatých Ukrajinců, vydírají příbuzné
Můžete zapálit armádní vozidlo, pak možná vašeho manžela pustíme dřív. Podobné nabídky obdržely stovky rodin zajatých ukrajinských vojáků. Splnění znamená výhody pro rodinného příslušníka, odpor případně mučení a smrt. Zpravodajský web BBC přináší příběh Světlany, která takový telefonát podstoupila a vše důsledně zdokumentovala. Její zážitek ilustruje nátlak, který na příbuzné ukrajinských vojáků vyvíjí ruští agenti.
„Zavolalo mi ukrajinské číslo. Zvedla jsem to a nějaký muž se mi představil jako Dmitrij. Mluvil s ruským přízvukem,“ popisuje pro BBC 42letá Světlana zkušenost, kterou si projde až polovina rodin ukrajinských válečných zajatců.
Jejího manžela Dimu Rusové drželi již více než dva roky a během toho o něm neměla žádné zprávy. Dmitrij ho ale podle všeho znal. Světlaně učinil nabídku.
‚Není to možné.‘ Fico do Kyjeva za Zelenským nepojede, spor o plyn se nedaří vyřešit
Číst článek
„Můžete zapálit náborovou kancelář, armádní vozidlo nebo ovládání výhybky ukrajinských drah,“ zněl úkol, jehož splnění by Světlanině manželovi mohlo údajně zajistit lepší zacházení ve vězení, nebo dokonce dřívější propuštění.
Pokud by se jí nechtělo míchat molotovův koktejl, k čemuž dostala přes telefon jednoduché instrukce, mohla také volajícímu prozradit lokaci nejbližších jednotek protivzdušné obrany.
Za spolupráci doživotí
Ukrajinské autority si jsou ruské taktiky vědomy. Rodiny ve stejné situaci jako Světlana s Dimou dostaly detailní instrukce, jak postupovat, pokud by je někdo s podobnou nabídkou oslovil. Mají zmařit co nejvíce času volajícího, všechno nahrát, zdokumentovat a nakonec nahlásit.
„Spolupráce příbuzných s Rusy jakkoliv nesníží utrpení zajatého, naopak, může značně zkomplikovat jeho šanci na výměnu,“ uvedla pro BBC ukrajinská kontrarozvědka SBU. Slibuje, že ti, kdo takovou situaci nahlásí, budou chráněni a bráni jako oběti. V opačném případě, tedy pokud někdo na popud ruského agenta spáchá sabotáž, může jít o vlastizradu. Za ni hrozí až doživotní trest.
Osm let vězení. Odvolací soud zvýšil trest českému dobrovolníkovi, který raboval na Ukrajině
Číst článek
„Ti lidé jsou ve velmi zranitelné pozici a někteří z nich jsou ochotní udělat cokoliv,“ vysvětluje Petro Jacenko z ukrajinského armádního Centra pro zacházení s válečnými zajatci. Obranné složky právě proto vysvětlují, že spolupráce s Rusy nikomu ze zajatců nepomůže.
Ačkoliv zapálení jednoho vozidla nezpůsobí Ukrajincům významnou ztrátu, podle Jacenka tkví hlavní nebezpečí takových sabotáží v narušení jednoty společnosti. „Ale když někdo prozradí třeba umístění systému protivzdušné obrany, tak je to pro nás samozřejmě velký problém,“ přiznává. Podle tajného zdroje BBC z prostředí bezpečnostních složek je počet takových případů nízký.
Nikdy by mi neodpustil
Ani Světlana se telefonátem nenechala přesvědčit. Vzpomněla si na instrukce, které obdržela, a tak si telefonáty nahrála a textové zprávy zachytila snímkem obrazovky. SBU jí řekla, ať s Dmitrijem dál komunikuje a předstírá zájem. Nakonec mu slíbila, že zapálí místní železniční infrastrukturu.
V dalších nahraných hovorech ji agent instruuje, jak vyrobit molotovův koktejl, apeluje na ni, aby si dva kilometry od místa činu přepnula mobil do režimu letadlo a chce, aby mu po splnění úkolu poslala důkazní fotku.
Jižní Korea potvrdila informace Kyjeva o tom, že Ukrajinci zajali dva vojáky z KLDR
Číst článek
Podle SBU se údajný Dmitrij nacházel v Rusku, a tak s ním Světlana měla přerušit kontakt, což také udělala. „V tu chvíli začaly výhrůžky. Říkal, že zabije mého manžela a že už ho nikdy neuvidím,“ popisuje žena zoufalou situaci. Hovory pokračovaly několik dalších dní. „Vašeho manžela mučí a je to vaše chyba!“ říkal Světlaně muž.
„Bolelo mě srdce. Mohla jsem se jenom modlit: ‚Bože, prosím, tohle nemůžeš dopustit.‘ Na jednu stranu jsem si říkala, že ten člověk nemá s vězni nic společného. Na tu druhou jsem se ptala: ‚Co když to opravdu může udělat? Jak bych se sebou žila?‘“
Dimu nakonec ze zajetí propustili před třemi měsíci. Ve vězení ho nikdo nemučil a zpráva o telefonátech ho překvapila. Se Světlanou a čtyřletým synem bydlí v Kyjevě.
„Brečela jsem radostí jako nikdy předtím. Cítila jsem se, jak kdybych svou lásku vytrhla z náručí smrti,“ září Světlana, když vzpomíná na okamžik shledání. Zradu své země nezvažovala ani na vteřinu: „Manžel by mi nikdy neodpustil.“
