Německo tlačí na azylovou reformu. ‚Diskuse o kvótách je pro Česko nepřijatelná,‘ opakuje Hamáček
Šance na prosazení dohody o reformě azylového systému, představené v roce 2016, zůstávají minimální, byť se – s ohledem na situaci ve Středomoří – stále objevují iniciativy, jak téma vrátit k vyjednávacímu stolu. Tou poslední je nový sytém přerozdělování migrantů navržený Německem. „Pro Česko je jakákoliv diskuse o kvótách nepřijatelná,“ reagoval na návrh pro iROZHLAS.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Migrace zůstává i čtyři roky po propuknutí migrační politiky minovým polem evropské politiky a jinak tomu zřejmě nebude ani v příštích měsících a letech. Dalším „bojištěm“ se může stát nadcházející jednání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie, které se odehraje už příští pondělí a úterý v Bruselu.
Expertka: Břemeno migrace nemůže ležet jen na Itálii a Řecku, výhrůžky ale řešení napříč EU nepřinesou
Číst článek
Na bruselském setkání chce německý ministr vnitra Horst Seehofer rozhýbat zamrzlou debatu o reformě unijního azylového systému, která se některým členským zemím nebude zrovna líbit.
Podkladem k diskusi má být čtyřstránkový text označený jako „podnět k zamyšlení“, který podle bruselského serveru Politico rozeslal Berlín ostatním členským zemím minulý týden.
„Tento dokument jsme z německé strany obdrželi, nicméně je to v pozici takzvaného ‚non-paperu‘. To znamená, že to není oficiální dokument pro jednání rady ministrů. Spíše jde shrnutí toho, s čím v diskusi o reformě migrační politiky na radě vystoupí německý ministr Horst Seehofer,“ říká pro iROZHLAS.cz ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD.
Co Německo požaduje?
Neoficiální dokument přitom otevírá obávanou otázku automatické přerozdělování žadatelů o azyl. Podle německého návrhu by byli migranti po prvotní kontrole na vnější hranici Evropské unie rozdělováni mezi jednotlivé členské země, které by měly na starost vyřízení azylových procedur. Něco takového ale státy Visegrádu dlouhodobě odmítají a kriticky se staví i k německému návrhu.
„Text jasně o kvótách nemluví, ale systém kvót naznačuje. Pro Českou republiku je jakákoliv diskuse o kvótách nepřijatelná a naši pozici budeme samozřejmě koordinovat minimálně v rámci visegrádské čtyřky, ale i s dalšími zeměmi, které sdílí tento názor,“ dodává Hamáček.
Situace uprchlíků na Balkáně je kritická. Je třeba říct nahlas, že ne všichni zimu přežijí, říká antropoložka
Číst článek
Současný azylový systém – známý jako Dublin – je podle Německa nefunkční a je nutné ho zásadně reformovat. Klíčovou roli přitom má hrát unijní azylová agentura EUAA. Ta má podle představ Evropské komise vzniknout na základech současného azylového úřadu EASO.
Podle německého návrhu má pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnější hranici unie. Tento proces by se měl co možná nejvíc urychlit. „Prvotní hodnocení musí být dokončeno během několika týdnů,“ píše se v německém návrhu, podle kterého mají být za tímto účelem využita nejrůznější opatření včetně omezení svobody pohybu nových migrantů.
Text dále uvádí, že nový azylový systém má být trvalý. Není tedy určen výhradně pro případy propuknutí krize, jakou Evropa zažila v letech 2015 a 2016. To se podle diplomatů nebude líbit zemím, jako jsou Polsko nebo Maďarsko. Státy Visegrádu totiž trvají na tom, že trvalý mechanismus přivábí do Evropy další potenciální žadatele o azyl.
Rozhodnutí o tom, která unijní země má být za nově příchozí žadatele odpovědná, přitom má být založeno na několika faktorech, jako je HDP nebo velikost populace evropských států. Díky tomu má být břemeno migrace sdíleno „spravedlivějším“ způsobem.
„V současnosti diskutujeme o Společném evropském azylovém systému na nejrůznějších úrovních a v nejrůznějších formátech. Naším cílem je přiblížit jednotlivé pozice (členských států) a najít společné řešení. Německý návrh k tomu má přispět,“ uvedl jeden z německých diplomatů pro Politico.
Klub dobrovolníků
Právě Německo patří do úzkého kruhu zemí, na jejichž území v současnosti končí drtivá většina migrantů připlouvajících do Evropy. Kromě Německa to je také Itálie, Malta a Francie – tedy státy, které se v září dohodly na dočasném mechanismu přerozdělování žadatelů zachráněných ve Středozemním moři.
Iniciativě v září předcházel nástup nové vlády v Itálii, která zmírnila tvrdý postoj nastolený bývalým ministrem vnitra a šéfem strany Liga Matteem Salvinim. Jeho striktní politika často vedla ke krizovým situacím, kdy lodě neziskových organizací musely čekat i několik týdnů na povolení zakotvit a vylodit migranty na pevnině.
Záchranným lodím v září znovu otevřela přístavy nová vláda složená z Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany. Má ale jednu podmínku – lodě mohou zakotvit až ve chvíli, kdy je jasné, které země se o ně podělí. Právě tyto vypjaté chvíle v září vedly k dohodnutí dočasného mechanismu, který by Německo a další země rády nahradily trvalým systémem vztahujícím se na celou evropskou sedmadvacítku.
Tlak zesílil
Přestože se v porovnání s předchozími lety počet migrantů připlouvajících přes Středomoří k evropských břehům výrazně snížil, v posledních dnech migrační tlak na Itálii opět sílí.
Nucená migrace přesáhla hranici 70 milionů lidí, polovina z toho jsou děti, uvedla OSN
Číst článek
V sobotu zachránila italská pobřežní stráž celkem 143 migrantů, s nimiž se převrátila záchranná loď u ostrova Lampedusa. Ve stejný den přitom Řím povolil vylodění humanitární lodi organizace Lékaři bez hranic s víc než 210 lidmi na palubě a dalších 140 zachráněných žadatelů o azyl dorazilo k italským břehům během úterka.
„Jsme šťastní, že můžeme nechat libyjské peklo za sebou,“ oddychl si jeden z vyloděných migrantů pro server Euronews poté, co humanitární loď Aita Mari španělské humanitární organizace Salvamento Maritimo Humanitario zakotvila u sicilského pobřeží. Na palubě měla 78 migrantů včetně šesti žen a devíti dětí.
Do Sicílie se dostal i Abdul, který odešel z rodné Eritrei v pouhých 15 letech. Útěk pro něj byl jedinou možností, jak se vyhnout povinnému nástupu do armády.
„V mé zemi můžete být v životě jedině vojákem…Není tu svoboda ani možnost vzdělání,“ říká Abdul, který se přes Etiopii a Súdán dostal do Libye. Tam ho ale zadržely ozbrojené milice, které v zemi bojují o získání nadvlády. „Libye opravdu není dobré místo,“ uzavírá své svědectví Abdul, zatímco reportérům Euronews ukazuje četné jizvy na ruce.
