Represe, šikana a vězení – realita Rusů, kteří se odváží ozvat. Organizace Memorial mapuje jejich příběhy

Rusko vypadá zvenčí jako země, kde už si opozice ani neškrtne. Ovšem i tam se stále najdou lidé, kteří riskují svobodu, život, zdraví a stále protestují. Každý týden tam proti válce nebo proti režimu vystupují desítky lidí. Jejich akce nebo následné represe zaznamenává lidskoprávní organizace Memorial. Ta už musela v Rusku po policejních raziích ukončit svoji činnost a řada jejich členů utekla na západ a tedy i do Česka.

Praha/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boris Bělenkin ředitel knihovny Memorialu, na oslavě Nobelovy ceny v Praze

Boris Bělenkin ředitel knihovny Memorialu, na oslavě Nobelovy ceny v Praze | Foto: Memorial

„Domovnice z Čeljabinské oblasti Gulnara Bacharevová čelí trestnímu stíhání za podněcování k terorismu a jeho ospravedlňování. Stíhání bylo zahájeno jako reakce na její komentáře na sociálních sítích. Žena psala, že je potřeba „vyhodit do povětří“ televizní věž Ostankino a označila Krymský most za „strategický objekt“, uvádí na svém webu česká pobočka Memorialu jeden z příběhů současného Ruska.

Rusko nejspíš plánuje na okupovaném území postavit trestanecké kolonie. Už teď zadržuje tisíce Ukrajinců

Číst článek

Přehled protiválečných protestů v Rusku publikuje Memorial každý týden a v češtině kvůli tomu, že má v Praze velmi aktivní pobočku, kterou založil a vede Štěpán Černoušek.

„Memorial připravuje tento souhrn pravidelně od jara. Na to, jaké tresty těm lidem reálně hrozí za každý protest, tak je to úctyhodné. Mě osobně to naplňuje nadějí.“

Štěpán Černoušek stojí na terase prvorepublikové vily v pražské Ladronce v hloučku
rusky mluvících lidí, kteří radostně zdraví nově příchozí.

Do Prahy postupně přijíždějí členové Memorialu z celé Evropy a několik z nich i z Ruska. Ti se ovšem veřejně nevyjadřují a kvůli bezpečnosti zůstávají v anonymitě. Z Moskvy přijela i šéfka ruského Memorialu Alexandra Polivanova. Ta ovšem přijela už v květnu po domovní prohlídce a neplánuje se za současné situace vrátit.

Zlomené prsty a oholená hlava. V Čečensku zbili ruskou novinářku, jela k soudu s kritičkou Kadyrova

Číst článek

„V Rusku zůstalo zhruba dvě stě členů nebo spolupracovníků Memorialu, pracují v těžkých podmínkách, většina bezplatně a neustále riskují.“

Memorial v Rusku eviduje přes pět set politických vězňů, ovšem doposud mezi ně nepočítal lidi, kteří provádějí násilné akce, třeba poškozují kanceláře vojenských odvodních komisí nebo rozbíjejí památníky.

„Máme velmi přísná pravidla pro určení, kdo je zadržen z politických důvodů. To zjišťujeme u advokátů, přátel, příbuzných. Bohužel mnoho z nich má strach o tom s námi mluvit. Samozřejmě jde o politické případy, ale řadu z nich nejsme schopni zaznamenat, a proto jsme je dosud neevidovali. Takže politických vězňů bude jistě víc. Teď začínáme evidovat jako politické i lidi, kteří se dopustí jistého násilí na nějakých objektech. Máme zatím dva případy,“ dodává Alexandra Polivanova.

Hongkongské úřady vydaly zatykače na osm aktivistů v exilu, za dopadení nabízí milionové odměny

Číst článek

Ta zdůrazňuje, že přímo proti válce se odváží v Rusku protestovat jen málo lidí, ale odpor kladou jiným způsobem.

„Hodně mužů ale odmítá narukovat, odmítají přebírat povolávací rozkazy, které protiprávně dostávají někde na ulici. Těm naši lidé poskytují právní rady. Relativně často se konají ekologické protesty nebo akce na podporu politických vězňů nebo obviněných aktivistů. Nejsou to masové protesty, spíš individuální akce.“

Typický soud s politickými odpůrci vypadá podle datového analytika lidskoprávního centra Memorialu Farucha Azarenka spíš jako simulace soudu.

Ani na západní Ukrajině není bezpečno. V noci sleduji, kam letí rakety, říká humanitární pracovnice

Číst článek

„Lidé jsou souzeni za činy, které by v Evropě soudci smetli ze stolu při prvním stání. Obžalovaní mají sice advokáta, který může mít důkazů, kolik chce, ale tím se soudci vůbec nezabývají. Mají jasné zadání odsoudit.“

Azarenko odešel z Moskvy už v loňském roce a podílí se na vyhledávání případů na ruských sociálních sítích. Rusko je velká země a publikované události z odlehlých regionů lze zjistit a ověřit jen pečlivou a mravenčí prací.

Za svoji dlouholetou činnost při mapování represí v Rusku ale i Sovětském svazu
získalo sdružení Memorial v roce 2022 Nobelovu cenu míru.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme