Jak si vede Česko v oblasti lidských práv? Hlavními problémy jsou diskriminace a tělesné tresty
Nedostatky v oblasti lidských práv v Česku se týkají především diskriminace romských žáků, podmínky kastrace při úřední změně pohlaví, používání tělesných trestů u dětí a nerovnosti žen a mužů na pracovním trhu. Redakce serveru iROZHLAS.cz získala exkluzivní přístup ke zprávě z roku 2022, která popisuje stanoviska mezinárodních orgánů k situaci v Česku. Ta budou vládě představena na středečním jednání.
Lidskoprávní orgány Rady Evropy
- Evropský výbor pro sociální právo (European Committee of Social Rights) je nezávislý orgán Rady Evropy, který se zabývá monitorováním dodržování sociálních práv v členských státech. Jeho hlavním úkolem je zkoumat, zda státy, které ratifikovaly Evropskou sociální chartu, plní své povinnosti v oblasti sociálních práv. Výbor přijímá stížnosti od jednotlivců, skupin a nevládních organizací. Výbor provádí pravidelné revize, ve kterých posuzuje právní předpisy a politiky členských států. Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální právo jsou závazná pro členské státy, které ratifikovaly Evropskou sociální chartu. Pokud výbor zjistí porušení sociálních práv, může požádat stát, aby přijal opatření k nápravě porušení a informoval výbor o přijatých krocích.
- Evropský soud pro lidská práva je soudní orgán, který má jurisdikci nad ochranou lidských práv v rámci 47 členských států Rady Evropy. Jeho hlavním úkolem je rozhodovat ve sporu mezi jednotlivci a členskými státy ohledně údajného porušování práv zakotvených v Evropské úmluvě o lidských právech. Jednotlivci mohou podávat stížnosti na porušení jejich lidských práv před tímto soudem. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou závazná pro státy, které jsou smluvními stranami úmluvy.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal v roce 2022 rozhodnutí ve 29 stížnostech týkajících se České republiky. Ve 14 procentech případů dospěl soud k závěru, že došlo k porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V důsledku toho České republice vznikly závazky ve výši 1,4 milionu korun.
„Obecně lze konstatovat, že si Česká republika vedla poměrně dobře, ale stále máme mezery v implementaci předchozích rozhodnutí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Petr Konůpka, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva.
Podle něj je největší výzvou rovnost přístupu k základnímu vzdělávání romských žáků. „To je oblast, kde máme největší nedostatky jako stát. Měli bychom se také zaměřit na nepřijatelnost trestání dětí, podmínku kastrace trans osob při úřední změně pohlaví, problematiku gender pay gap (platová nerovnost žen a mužů – pozn. red.) a rovnější zastoupení žen ve vedení obchodních společností,“ vysvětlil Konůpka s tím, že cílem je, aby tyto změny byly promítnuty do legislativy.
„Toto je důležité s ohledem na mezinárodní reputaci České republiky a dodržování závazků právního státu,“ podotkl zmocněnec, který ve středu představí vládě stanoviska a rozsudky mezinárodních orgánů, jako například Evropského soudu pro lidská práva, Evropského výboru pro sociální práva či Rady OSN pro lidská práva.
Diskriminace romských žáků
Už v roce 2000 žalovalo osmnáct romských dětí Českou republiku. O sedm let později vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek, kterým potvrdil, že Česko nezajišťuje všem dětem rovný přístup ke vzdělání.
I v minulém roce dal Evropský soud pro lidská práva Česku najevo, že segregace romských dětí není v souladu s úmluvou lidských práv, pod kterou se stát v roce 1992 podepsal.
Jedná se o rozsudek týkající se diskriminace romského žáka. Ten byl zařazen do zvláštní školy určené pro děti s mentálním postižením z důvodu jeho etnické příslušnosti. Stěžovateli byla uhrazena částka 4000 eur.
Na diskriminaci romských dětí upozornila v únoru letošního roku také komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová.
„Česká republika by neměla otálet s řešením dlouhotrvajícího problému exkluze Romů a lidí s postižením,“ uvedla v prohlášení.
Těmito problémy se Rada Evropy pro lidská práva v Česku zabývá již dvacet let. „Co se týče diskriminace Romů v České republice, tak to je téma, které český stát řeší dlouhodobě. Bylo to téma naší minulé návštěvy v roce 2012 a je to téma naší současné návštěvy v roce 2023,“ řekla Mijatovićová serveru iROZHLAS.cz.
Kastrace trans osob
Navzdory kritice mezinárodních organizací, jako například OSN, v Česku stále platí, že pokud si necháváte úředně změnit pohlaví, musíte si nechat odstranit reprodukční orgány. Jinými slovy pokud jste muž, ale v občanském průkaze stojí, že jste žena, a požadujete změnu, musíte se nechat kastrovat, vysvětlil pro iROZHLAS.cz Viktor Heumann z lidskoprávní organizace Transparent.
České zákony o kastraci trans osob jsou evropskou anomálií. Ministerstva jsou připravená jednat
Číst článek
Česká republika podléhá povinnosti řídit se judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ten již několikrát rozhodl, že sterilizace trans osob je v rozporu s článkem osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Česko má tedy povinnost novelizovat zákony.
Dle Evropského výboru pro sociální práva je podmínka kastrace pro úřední uznání změny pohlaví zásah ze strany státu, který není nezbytný.
Ministerstvo spravedlnosti již v červnu 2018 předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh úpravy zákona tak, aby si člověk mohl úředně změnit pohlaví bez povinné kastrace.
Podle nové právní úpravy by k úřední změně pohlaví mělo docházet na základě lékařského posudku osvědčujícího poruchu genderové identity a prohlášení trans osoby před matričním úřadem.
Jenže podle Konůpky byly k návrhu podány připomínky, se kterými se v minulém volebním období nepodařilo vypořádat.
Tělesné tresty
Česká republika je jednou z mála zemí v EU, která tělesné tresty nijak legislativně neřeší. Fyzické násilí používá jako „výchovný prostředek“ dvě třetiny rodičů a sami přitom fackování a bití ani nepovažují za fyzický trest. Násilí v rodině pak zažije každé desáté dítě.
Fyzické trestání dětí by mohlo ve Francii skončit. Poslanci schválili změnu občanského zákoníku
Číst článek
Již v roce 2015 došel Evropský výbor pro sociální práva k závěru, že absence zákona, který by absolutně zakazoval tělesné trestání dětí, je v rozporu s článkem 17 Evropskou sociální chartou týkající se práva na sociální a hospodářské ochrany dětí.
V Česku také zatím neexistuje jasná judikatura, která by komplexně zakazovala tělesné tresty. Dle Evropského výboru musí právní úprava obsahovat jasný zákaz všech forem tělesných trestů, které mohou nepříznivě ovlivnit tělesnou integritu, důstojnost, vývoj a psychiku dítěte.
V prosinci 2022 vzal Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva na vědomí, že tělesné tresty jsou nepřijatelné. Tuto problematiku zařadil do strategických materiálů vlády, nicméně Evropská sociální charta vyžaduje úplný legislativní zákaz tělesných trestů, což se v Česku zatím nestalo.
Odměňování žen
Ženy mají v Česku v průměru o 16,4 procenta nižší platy než muži a podle Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu Akademie věd v tom hraje roli nejen kultura, ale i legislativa a různá opatření, která mají podporovat rovné odměňování, jako například rodinná a daňová politika. Česko si podle ní stojí „spíš špatně“.
„Je to vidět už v evropském srovnání, evropský průměr je třináct procent a v Česku je to 16,4 procenta, což představuje zhruba 6800 korun měsíčně,“ řekla dříve v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jasný nástupní plat a rovné mzdy. Evropská unie schválila směrnici o transparentním odměňování
Číst článek
Na nerovnosti platových a pracovních podmínek upozorňuje Konůpka s tím, že v prosinci 2022 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti (tzv. Women on Boards směrnice).
Zmocněnec vysvětluje, že bude povinností České republiky promítnout směrnici do právního řádu v tříleté lhůtě. V důsledku vyšší míry transparentnosti odměňování by následně mělo být dosaženo i měřitelného pokroku v oblasti rovného odměňování žen a mužů, což je další bod, v němž Evropský výbor shledal porušení ze strany České republiky.
Hlavní výtky se týkají dosažení dostatečného pokroku při zajištění vyváženého zastoupení žen v rozhodovacích orgánech soukromých společností, transparentnost odměňování a toho, že v Česku nebylo dosaženo dostatečného měřitelného pokroku v podpoře rovných příležitostí žen a mužů v oblasti odměňování. Tomu by měl pomoci například vládní Akční plán rovného odměňování žen a mužů.
