Zvláště v rozšiřování němčiny dosáhlo Česko pokroku, nedostatky má ale u dalších jazyků menšin. Vyplývá to z hodnoticí zprávy výboru expertů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.
Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl.
Podle informací ČTK by se mělo jednat o Rostislava Zorikova, příbuzného ruského podnikatele Borise Obnosova, který byl ze sankčního seznamu vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie.
„Myslím, že v Česku máme pětistupňovou soudní soustavu. Nad okresními, krajskými, vrchními soudy a Nejvyšším soudem máme ještě Facebook,“ poznamenává David Klimeš.
Ročně se v Česku stane až 12 000 znásilnění, nahlášeno je pouze pět procent z nich. Navrhovaná změna definice znásilnění nemusí podle právníka Bartoně vést ke zlepšení.
„Když Rom zavolá a má typické romské příjmení, z velké části ho prostě odmítnou. To, že někdo nabídne Romovi byt, je opravdu štěstí“ říká zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Fuková.
Skupina analyzovala pokrok, kterého Česko dosáhlo od posledního hodnocení z roku 2021. Konstatovala, že dvě ze čtrnácti doporučení země splnila bezvýhradně, devět částečně a tři vůbec.
Česko musí podle mezinárodních organizací napravit fyzické trestání dětí, diskriminaci romských žáků, rovnost mužů a žen na pracovním trhu a odstranit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví.
Soudci poukázali také na to, že uzákonění registrovaného partnerství či jiné formy soužití párů téhož pohlaví nijak nepoškozuje práva heterosexuálních párů uzavírat manželství.
Federální služba výkonu trestu ani předtím nevynikala humánním zacházením, ale po začátku válečných akcí se změnila ve fašistickou organizaci, která páchá zločiny proti lidskosti na běžícím páse.
Česká republika by měla udělat co nejvíc ve snaze postavit se dlouhotrvajícímu problému diskriminace a vyloučení Romů a lidí s postižením, míní komisařka Rady Evropy pro lidská práva.
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová přijela do Prahy jednat nejen o odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace, ale také o inkluzi.
V době, kdy Polsko řeší novelu trestního zákonu, takový výrok vzbudil ve společnosti nevoli. Mluvčí vlády následně uvedl, že jde pouze o premiérův soukromý názor.
Zajistíme lepší ochranu obětí sexuálního a domácího násilí, píše vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení. Jaké kroky pro to konkrétně podniká a jak si průběžně vede?
Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opozičník a publicista Vladimir Kara-Murza. Dříve koordinoval opoziční hnutí Otevřené Rusko a režim se ho dvakrát pokusil otrávit.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
Podle Evropského soudu pro lidská práva Polsko porušilo právo na přístup k soudu a také právo na svobodu projevu. Stát musí zaplatit soudci Žurkovi 25 tisíc eur.
„Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj,“ stojí v textu, pro který hlasovalo 363 zákonodárců ze 450.
Srbové rozhodnou o příštím prezidentovi, o složení parlamentu i o vedení hlavního města Bělehradu a dalších 13 měst a obcí. Proti vládní straně stojí částečně sjednocená opozice.
Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Návrh obsahoval pravidla reintegrace okupovaných území, tedy Ruskem anektovaného Krymu a té části východoukrajinské oblasti Donbas, kterou od jara 2014 ovládají proruští separatisté.
Česká republika se chystá na předsednictví v Evropské unii. Od července povede ministerské rady, schůzky diplomatů a premiérů. Znamená to připravit agendu a řídit jí, popisuje Vicenová.
