Ukrajinská vláda stáhla kontroverzní návrh zákona. Splnila tak Ruskou podmínku pro společné jednání
Ukrajinská vláda se na pondělním mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z parlamentu kontroverzní návrh zákona o základech státní politiky v přechodném období. Návrh obsahoval pravidla reintegrace okupovaných území, tedy Ruskem anektovaného Krymu a té části východoukrajinské oblasti Donbas, kterou od jara 2014 ovládají proruští separatisté.
Kyjev tím podle médií splnil ruskou podmínku pro to, aby se ve středu mohli v Paříži setkat zástupci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa k jednáním v tzv. normandském formátu o urovnání ukrajinského konfliktu.
Kromě USA odvolá z Ukrajiny své pracovníky i Británie. EU zatím nevidí důvody pro jejich stažení
Číst článek
Stažení předlohy z parlamentu bylo jediným bodem programu mimořádného jednání vlády. Vicepremiérka Iryna Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda tento krok formálně odůvodnila tím, že vláda chce splnit doporučení benátské komise expertů Rady Evropy, kteří se vyslovili pro změny v předloze. Deník připomněl, že tato doporučení obdržel Kyjev již loni v říjnu.
Skutečnou příčinou podle deníku byla potřeba splnit požadavek, kterým Rusko podmínilo schůzku „normandské čtyřky“ na úrovni poradců prezidentů. Ukrajinu má reprezentovat šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a Rusko Dmitrij Kozak. Kyjev doufá, že se tato schůzka uskuteční do konce ledna, ale až dosud se mu nepodařilo domluvit summit v normandském formátu, dodala Ukrajinska pravda.
Zahraničněpolitický poradce německého kancléře Olafa Scholze Jens Plötner a ruský vyjednávač v otázkách Ukrajiny Dmitrij Kozak se podle dřívější zprávy agentury Reuters dohodli, že se v lednu osobně setkají v rámci úsilí o uvolnění politického napětí mezi Západem a Moskvou vyvolaného vývojem kolem Ukrajiny.
Stažení sporného zákona z parlamentu bylo podle agentury TASS jednou z ruských podmínek pro uskutečnění pařížské schůzky v normandském formátu. Předlohu poslala ukrajinská vláda do parlamentu loni v srpnu. Návrh počítal s vyvozením osobní odpovědnosti za počínání „během okupace“ a se zrušením zákona o amnestii pro povstalce, který i tak dosud nevstoupil v platnost. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že tato ustanovení odporují mírovým dohodám z Minsku.