Pro Maďary je Evropská unie ‚boxovací pytel‘. Orbán už léta předvádí dvojí hru, neustává a přitvrzuje
Maďarsko zaplavila letáková kampaň proti unijním sankcím, premiér Viktor Orbán nevybíravě kritizuje evropské instituce. Naproti tomu ale leží vstřícná rétorika při vyjednávání s Evropskou unií a příslib reforem za vidinu milionů z fondů. „Je veřejným tajemstvím, že maďarští politici nezdůrazňují stejný narativ, když vyjednávají v Bruselu a když hovoří k domácímu publiku,“ podotkl pro iROZHLAS.cz zpravodaj Sándor Zsíros.
Evropská unie nedostává v Maďarsku pochvalné přívlastky. Premiérem Viktorem Orbánem a jeho kabinetem prezentovaná realita vypadá takto: unijní sankce jsou důvodem, proč jsou energie vysoké, EU může za nízké platy učitelů, EU pošlapává maďarskou prosperitu.
Vládní strana Fidesz postavila svou politiku vůči Evropské unii na euroskepticismu.
Jakmile ale jednají maďarští politici v Bruselu, za zavřenými dveřmi se prohlašují za „spolehlivé partnery“. Zejména pokud se jedná o financích, zasazují se o to, aby vytvořili dojem, že jsou otevřeni konstruktivní debatě a ochotni kompromisům. Jak server iROZHLAS.cz informoval už dříve, státu totiž hrozí, že přijde o část unijních peněz.
Maďarská vláda předložila parlamentu zákony s cílem uvolnit evropské fondy. Unie je navrhuje zemi odebrat
Číst článek
Na tiskových konferencích, které následují po bruselských jednáních – a maďarští představitelé na ně zpravidla nepouští zahraniční média – ale obrátí. „Vytváří dojem, že jednání připomínalo válku nebo souboj, který oni vyhráli. Bránili ‚maďarské zájmy‘ a opět to dokázali,“ komentoval zavedenou praxi pro server iROZHLAS.cz zpravodaj Euronews Sándor Zsíros.
Podotkl, že mu to přijde až úsměvné, protože ve chvíli, kdy se baví s diplomaty, kteří byli přítomni debatám, slýchá, že jednání probíhala velice diplomaticky a korektně. Odehrávají se ve zcela jiném tónu, než jak jsou následně vykreslována.
„Doma se mluvilo rétorikou proti EU a proti sankcím, ale ve Výboru stálých zástupců členských zemí (tzv. Coreper – pozn. red.) zůstal (maďarský) velvyslanec při diskusích potichu jako myš,“ řekl webu Politico vysoce postavený diplomat s odkazem na jednání velvyslanců o opatřeních proti Rusku.
Právě velvyslanci jsou prvním nárazníkem. Projevilo se to v minulém týdnu, kdy byl Gábor Baranyai, maďarský diplomat ve výboru, propuštěn s okamžitou platností. V portfoliu měl na starosti zejména energetiku.
Stalo se tak v souběhu událostí, kdy si Maďarsko na čtvrtečním summitu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Což znamená, že země bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom.
V přímé konfrontaci s Evropskou unií je nicméně Maďarsko vstřícné. Proto unie necítí potřebu vždy reagovat na některá prohlášení, která na její konto Orbánovi vládní spojenci pronášejí.
„Příliš nenaskakují (unijní představitelé) na jejich rétoriku, kdy používají EU jako jakýsi boxovací pytel. Nereagují na to,“ popsal Zsíros. Z jeho pohledu je to ale špatně, unie by měla vyvracet nepravdy a uvádět věci na pravou míru hlasitěji.
Sankce jako bomby
Budapešť k tomu naopak přistupuje rázně. Staví se do role obránce maďarského národa a takzvaných národních zájmů proti „zlé“ Evropské unii. Toto sdělení se současný kabinet rozhodl zhmotnit a přenést billboardy a plakáty, které se objevily v maďarských ulicích. Zobrazují raketu se sankcemi a sloganem: „Bruselské sankce nás okrádají!“
Maďaři navíc do svých schránek dostávají leták s anketou, kde se jich vláda ptá, zda souhlasí s evropskou politikou. Konkrétní otázkou míří právě na sankce, informuje Telex.hu. Celonárodní kampaň má otevřít diskusi, která poběží až do začátku prosince.
„Řekněme si upřímně, že zavedení sankcí neproběhlo demokratickým způsobem,“ prohlásil například Orbán ve videu zveřejněném na facebooku už koncem září. Přitom ale opomněl zmínit, že sankce se v EU přijímají na základě jednomyslné shody – přijímané balíčky vyžadují tedy i souhlas maďarské vlády.
‚Hodný a zlý policajt‘
Na jednu stranu Orbánova vláda útočí na Evropskou unii. Na straně druhé se ale snaží v Bruselu zalíbit kvůli evropským fondům. Evropská komise v září doporučila ponížit maďarský podíl o 7,5 miliardy eur. V současnosti totiž běží lhůta na zavedení 17 protikorupčních reforem, aby došlo k odblokování financí.
Evropská komise plánuje zasáhnout vůči Maďarsku. Opatření proti korupci se jí nezdají dostatečná
Číst článek
Maďarská reprezentace se s tím porovnává tradiční „dvojí hrou“. Zatímco premiér Orbán, ministr zahraničí Péter Szijjártó nebo ministryně spravedlnosti Judit Vargová jsou hlasitými kritiky EU, roli „hodného policajta“ v zemi zastává Tibor Navracsics, ministr pro místní rozvoj. On je tím, kdo tlumí vášně, prezentuje a vysvětluje všechna opatření, která Budapešť přijímá, aby vyhověla unijním požadavkům.
Tím se situace v zemi pozvolna v posledních letech mění. I kvůli pákám, které zavádí Evropská unie jako je rozpočtová kondicionalita (mechanismus, při němž členské státy, které nedodržují principy právního státu, mohou přijít o peníze z evropské kasy – pozn. red.) nebo mechanismus vlády práva (Rule of Law).
Maďarští představitelé ovšem nevynechají příležitost, kdy mohou zdůraznit svůj odlišný postoj a dát o sobě víc vědět. Je to viditelné v přístupu k Rusku. Doposud Maďarsko schvalovalo unijní sankce, přestože je jejich hlasitým odpůrcem. Jako jediná země ze střední a východní Evropy také odmítlo dodávat zbraně na Ukrajinu, neumožnilo ani jejich převoz přes své území.
Orbán sice prohlašuje, že invaze Moskvy na Ukrajinu je agresivní akt, který narušuje územní celistvost suverénního státu, zároveň jeho ministr zahraničí Szijjártó létá ze zasedání EU přímo do Moskvy.
Jednání se pak točí především kolem energií. V létě maďarská vláda slavnostně prohlašovala, že se jí podařilo vyjednat nákup ruského plynu za „výhodnou cenu“. Rozhodla se proto vzít si půjčku na vytvoření speciální rezervy.
V červenci se ministr zahraničí Szijjártó setkal s ruským protějškem Sergejem Lavrovem a požádal Gazprom o nákup dalších 700 milionů metrů krychlových plynu. Detaily smlouvy ale byly neveřejné, v průběhu října se však ukázalo, že plyn byl mnohem dražší, než činila burzovní cena.
Rozdělená společnost
Vzkaz ukrytý v maďarské rozpolcenosti je určen zejména domácímu publiku. Strana Fidesz si za 20 let vládnutí vytvořila účinnou propagandistickou mašinerii, ve které dostala na svou stranu všechna státní média. Občané, kteří nesledují nezávislé zpravodajství nebo nemají přístup k cizojazyčným zdrojům, tak dostávají naservírovány pouze informace, které vyberou lidé ve vedení strany.
Péter Krekó, ředitel think-tanku Political Capital Institute, zmínil, že Orbán na jaře vedl nejvíce protiukrajinskou a proruskou kampaň, jakou si v rámci Evropské unie a NATO bylo možné představit. Uvedl, že maďarská vláda se snaží systematicky měnit veřejné mínění. S ohledem na vystupování v Bruselu nabývá dojmu, že maďarský premiér Orbán i jeho kabinet žijí v iluzi, že tato „dvojí hra“ je udržitelná.
Skrze ‚trojské koně‘ Orbána a Vučiće proniká do EU a na Balkán Putinův vliv
Číst článek
Jak reagují Maďaři na různorodá sdělení, se liší se podle toho, jaké sledují zdroje. V televizi a rádiu zní často informace, které jsou v souladu s hlavním proudem protiunijní orbánovské politiky. Naproti tomu lidé, kteří mají vyšší vzdělání, používají více zdrojů, tuhle „hru“ už dávno prohlédli, mínil Szíros.
„Vytváří to rozdělenou společnost. Ale s metodami a narativy, které používá Orbánova propaganda, je těžké se ubránit nebo proti tomu bojovat. Ukázalo se to mimo jiné na výsledku voleb,“ připomněl.
Parlamentní volby se odehrály v Maďarsku letos v dubnu. Vládní strana Fidesz vyhrála s téměř 54 procenty hlasů a Viktor Orbán byl počtvrté v řadě zvolen premiérem. Na jeho sesazení byla krátká sjednocená opozice, která navzdory předvolebním průzkumům výrazně zaostala. Demokratická koalice (tedy pravicový Jobbik, zelená LMP, Momentum, Maďarská socialistická strana a Dialog pro Maďarsko) získala pouze 34 procentních bodů, přestože jí některé analýzy předpovídaly až 47 procent.
„Fidesz vytvořil jakousi informační bublinu kolem velkého množství maďarské společnosti. Zejména těch lidí, kteří mají tendenci bezprostředně přebírat informace a neověřovat jejich pravdivost,“ hodnotil před časem pro iROZHLAS.cz politolog Daniel Hegedüs.
Jedná se podle něj především o populaci na venkově, která tradičně poslouchá rádiové vysílání nebo sleduje veřejnoprávní televizi. Tyto kanály jsou prakticky stoprocentně kontrolované premiérovou stranou.
Bruselské výšiny
Projevilo se to také například v nedávném průzkumu k válce na Ukrajině, ze kterého vyplynulo, že jen tři procenta Orbánových podporovatelů si myslí, že je to Rusko, kdo je za současný konflikt zodpovědné. Dalších 12 procent z nich si myslí, že viníkem je Ukrajina, a téměř polovina dotázaných mínila, že konflikt rozpoutaly Spojené státy. Blíže o tom psal server iROZHLAS.CZ zde.
Maďarská společnost ale není jednolitá. A právě ta část, která nesouhlasí s Orbánovou politikou, nyní protestuje. Naposledy svůj nesouhlas dali občané najevo při nedělních protestech. V Budapešti se vydalo demonstrovat za vyšší platy a práva učitelů na 80 tisíc lidí.
Nestalo se tak poprvé, demonstrace se opakují od začátku září. Lidem se nelíbí, jak vláda nakládá s ekonomickými opatřeními, a zvyšují tlak, aby začala jednat efektivněji.
V neděli si zároveň Maďarsko připomnělo 66. výročí vypuknutí protisovětského povstání. Premiér Orbán si v projevu neodpustil přirovnání sovětských vojsk k institucím Evropské unie. Hovořil o tom, že se EU se snaží omezit ústup demokracie v Maďarsku.
„Neobtěžujme se těmi, kteří střílejí na Maďarsko ze stínu nebo z bruselských výšin. Skončí tam, kde skončili jejich předchůdci (Sovětský svaz),“ pronesl.
