Jedno nákladní letadlo, dva vrtulníky sdílené s policií, 200 nákladních aut a 900 vojáků tvoří lucemburskou armádu. Malá země mezi Německem, Francií a Belgií, kterou ze severu na jih přejedete autem za hodinu, chtěla stejně jako ostatní státy Evropské unie po ruské invazi na Ukrajinu pomáhat napadené zemi.

Jenže velkovévodství, kde žije přibližně 645 tisíc obyvatel, tedy stejně jako v Brně a Ostravě dohromady, nemá tak jako Česko nebo Polsko plné sklady sovětské techniky. Nemá ani obranný průmysl, který by mohl posílat dary na Ukrajinu.

Deník New York Times popsal originální řešení, se kterým přišla lucemburská vláda: krátce po invazi vytvořila dvoučlenný tým, který na evropských a amerických trzích shání vojenský materiál a zbraně, které by Lucembursko mohlo pro Ukrajinu nakoupit.

„V roce 2022 jsme Ukrajině poskytli smrtící i nesmrtící vybavení v hodnotě 74,4 milionu eur, což představuje více než 16 procent našeho ročního rozpočtu na obranu,“ oznámil tento týden lucemburský ministr obrany François Bausch.

„Lucembursko od začátku posílá zejména humanitární pomoc, země je také trvale otevřená imigrantům. Lucemburská armáda není veliká. Zásoby, které mohli darovat, už darovali, proto cílí na zahraniční trhy, kde se to potkává s Českou republikou,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz český velvyslanec v Lucembursku Vladimír Bärtl.

Na mysli měl nákup českých dronů od firmy Primoco UAV SE, který v listopadu 2022 zveřejnily Hospodářské noviny. Tím to nekončí.

„Propojil jsem agenturu Amos (agentura ministerstva obrany pro mezivládní obrannou spolupráci - pozn. red.) a tým lucemburského ministra obrany. Specialisté agentury Amos pomáhají Lucemburčanům zorientovat se v firemní sféře v Česku, aby mohli kromě dronů nakupovat i další věci, po kterých Ukrajina volá a které jsou možná k dispozici České republice, anebo jsou tu výrobní kapacity,“ upřesnil Bärtl.

„Naše rozhodovací procesy jsou mnohem kratší než v jiných zemích, jsme flexibilní a můžeme dodávat rychle. Myslím, že Lucembursko bylo jednou ze zemí, které dokázaly v březnu 2022 materiál dodat nejrychleji,“ popsal lucemburskému deníku plukovník Guy Hoffmann, který koordinuje vojenskou pomoc pro Ukrajinu.

Zbraně ze zlata

Lucembursko je jednou z dvanácti zakládajících zemí Severoatlantické aliance a jako jediné ze třiceti členských států vydává na obranu méně než jedno procento. Na summitu ve Walesu v roce 2014 se přitom členské země zavázaly vyčlenit na obranu dvě procenta HDP.

„Lucembursko má obrovské HDP, malou zemi a malou armádu, Populárním bonmotem premiéra Xaviera Bettela je, že kdyby Lucembursko mělo dodržet dvě procenta HDP na obranu, tak by museli vojákům kupovat zbraně ze zlata,“ shrnul Bärtl.

V roce 2023 Lucembursko vyčlenilo na obranu 0,71 procenta svého HDP, tedy 573 milionů eur, což je přibližně 13 a půl miliardy korun.

Pro srovnání desetimilionové Česko s armádou o 28 tisících vojáků má letos na obranu k dispozici 111 miliard korun.

I tak ale Lucembursko plánuje zvyšovat výdaje na obranu až na jedno procento v roce 2028, což by znamenalo necelou miliardu euro, tedy přibližně 24 miliard korun.

Za co je druhá nejmenší země Evropské unie utratí? „S ohledem na charakter Lucemburska to nebude masivní nákup těžké techniky. Tak jako civilní zaměření země je na hi-tech (nejpokročilejší technologie - pozn. red.), tak si myslím, že v souladu s tím budou cílit investice do této oblasti,“ míní Bärtl. Může tak jít o rozvoj lucemburských kybersil nebo vesmírných technologií.

A také o další pomoc Ukrajině, jak dodává velvyslanec Bärtl: „Myslím, že primárně jde o to, aby nakupovali věci, které potřebuje Ukrajina, aby dodávali na Ukrajinu věci, které sami nemají a na které nemají výrobní kapacity.“

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít