Pomáhala po střelbě na fakultě. ‚Hlavní je teplo a bezpečí před novináři,‘ říká krizová interventka

Bezprostředně po loňském útoku střelce vyrazili k pražské filozofické fakultě krizoví interventi. Ti poskytovali první psychickou pomoc nejen evakuovaným studentům, ale i pozůstalým po 14 zavražděných a zasahujícím policistům. Je jim věnovaný další díl seriálu Radiožurnálu, který loňskou tragédii připomíná. Koordinaci krizových interventů z různých složek integrovaného záchranného systému měla na starost policejní psycholožka Julie Gábrišová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Julie Gábrišová

My jsme čekali na první identifikace zemřelých, což znamenalo další práci, objíždění pozůstalých, popisuje Julie Gábrišová | Foto: Hynek Glos | Zdroj: Univerzita Karlova v Praze

„První, co mě napadne, a provází mě to několik měsíců od té události, je zima a chlad,“ vzpomíná Julie Gábrišová na loňský jednadvacátý prosinec. Měl to být běžný den, který plánovala strávit přípravou na vánoční svátky. Jenže pak jí před půl čtvrtou odpoledne zazvonil telefon. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si úterní díl seriálu Radiožurnálu, který připomíná střelbu na filozofické fakultě

„Měla jsem ten den dovolenou, když jsem se chystala vytřít podlahu, volal mi kolega intervent. Během pár minut volal operační, že chce co nejvíc interventů, s tím, že se na fakultě střílí a nevíme počet obětí,“ popisuje Gábrišová.

Nejobtížnější část dne

Na místě se záhy sešlo pět desítek krizových interventů – nejen od policie, ale taky od hasičů nebo zdravotní záchranné služby. Všechny je měla na starost právě Julie Gábrišová. Nejprve bylo potřeba uklidnit studenty, které policisté evakuovali z budovy fakulty do nedalekého Rudolfina, a poskytnout jim takzvanou první psychickou pomoc. 

„To je sada jasných pravidel, jako zajistit mu teplo, něco dobrého, bezpečí před novináři. Vysvětlovali jsme jim, co se bude dít, proč se k nim policisté chovají, jak se chovají. Je důležité říct, že policie má zajistit bezpečí, takže může použít ostřejší slova,“ vysvětluje Gábrišová s tím, že první psychická pomoc je univerzální, ať jde o civilistu nebo policistu.

Kolem sedmé večer pak přišla možná ta nejobtížnější část dne. „My jsme čekali na první identifikace zemřelých, což znamenalo další práci – objíždění pozůstalých,“ popisuje Gábrišová.

3:12

‚Šel jsem pomáhat, ale nemohl jsem pomoct všem.‘ Tragédie na filozofické fakultě poznamenala i policii

Číst článek

Práce trvá i několik měsíců

Práce krizových interventů je podle Julie Gábrišové specifická tím, že trvá klidně i několik měsíců po události, což se při žádném cvičení nasimulovat nedá. Společně s dalšími kolegy třeba doprovázela pozůstalé, kteří se chtěli jít podívat do čtvrtého patra fakulty, kde útočník zastřelil 14 lidí a následně i sebe.

„Jedna z věcí, které poškozené obecně po takové události trápí, je, že nemají všechny informace. A pro mnoho z nich je důležité vědět, co jejich blízký prožíval. Fakultě se podařilo zajistit pro pozůstalé možnost přijít na to místo a prohlídnout si to tam,“ říká Gábrišová, která u policie pracuje čtvrtým rokem. Psychologii shodou okolností vystudovala právě na filozofické fakultě v Praze.

„My jsme naštěstí kolem fakulty museli chodit často. Každý kontakt s fakultou přinášel nějaké emoce, každý takový zážitek semlel ostré hrany. A teď, když na ni koukám, tak na ni vzpomínám jako na místo, kde jsem studovala a kde jsem se cítila bezpečně,“ uzavírá Gábrišová.

Tragická událost prý taky přinesla některé změny do systému práce krizových interventů pražské policie. Zažádali si například o balistickou ochranu, a taky vylepšili systém, jak spolu při zásahu komunikovat.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme