Největší neznámé kolem koronaviru. Lze se nakazit opakovaně, jaká je úmrtnost a kdy bude konec?
Víc než dva a půl tisíce mrtvých a téměř osm desítek tisíc nakažených si už v Číně vyžádala epidemie koronaviru, která v plné síle propukla v provincii Chu-pej, strach ale vyvolává napříč celým světem. Obavy z šířící se infekce umocňuje i řada neznámých, které nejsou ani dva a půl měsíce po objevení prvních případů zodpovězeny. Co o koronaviru zatím nevíme a je potřeba znát, aby bylo možné epidemii porazit?
Jak epidemie vznikla?
Co stálo na počátku epidemie, se v současnosti snaží zjistit vědci z celého světa. Víme, že se koronavirus začal šířit z čínského Wu-chanu a na člověka se přenesl z divokých zvířat. Za zdroj nákazy je přitom označováno wuchanské tržiště, kde se kromě mořských plodů prodává právě divoce žijící zvěř.
Stále ale není jasné, kde a jak se nakazili první lidé. Nalezení takzvaného „pacienta nula“ je přitom pro boj s koronavirem SARS-CoV-2 zcela zásadní.
Wu-chan zesiluje boj proti koronaviru. Nové kontroly chodí dům od domu, aby odhalily všechny nakažené
Číst článek
„První pacient je pro epidemiology jakýsi svatý grál. Pokud prvního pacienta neznáme, pořád jen spekulujeme, jak k přenosu na člověka vlastně došlo. Například u SARS se nultého pacienta vytipovat podařilo – nakazil v hotelu asi 99 dalších osob, které se následně rozjely do svých domovských destinací, epidemie se tak téměř okamžitě stala pandemií,“ říká pro iROZHLAS.cz epidemiolog a současný náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Pokud by se podařilo najít nultého pacienta, dokázali by odborníci zjistit víc o takzvaném rezervoáru nákazy. Podle dosavadních zjištění klíčovou roli při přenosu nákazy na člověka mohli sehrát luskouni – chránění savci, kteří jsou v zemích jako Čína loveni nejen kvůli masu, ale také pro jejich šupiny používané k „léčbě“ nemocí.
„Je téměř jisté, že to skutečně byli luskouni – je tam 99procentní shoda, v případě netopýrů se to pohybuje kolem 90 procent. Právě informace tohoto druhu jsou důležité pro pochopení mechanismu vzniku nákazy a jejího dalšího šíření,“ vysvětluje Prymula.
Jak přesně se virus přenáší?
Nemoc, která zasahuje sliznice dýchacích cest a projevuje se také neustupujícími horečkami, se šíří poměrně snadno a rychle – nejčastěji kapénkami, tedy vzduchem například při kašli nebo kýchání.
„Respirační přenos je přitom ten nejjednodušší a nejhůře kontrolovatelný způsob šíření infekční nákazy,“ upozornil v lednovém rozhovoru pro iROZHLAS.cz vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Frustrace, strach i podpora. Žena pro iROZHLAS.cz popisuje situaci z lodi uzavřené kvůli koronaviru
Číst článek
O schopnostech šíření koronaviru ale stále nevíme zdaleka vše. „Informace o přenosu jsou z hlediska kontroly epidemie velice podstatné. Ukazuje se přitom, že zatímco v Číně se epidemie nedařila poměrně dlouhou dobu dostat pod kontrolu, v ostatních zemích světa k přenosu prakticky nedochází. Pomineme-li případy, které se staly v Německu a Británii, kdy jedna osoba nakazila vícero lidí, v zemích mimo Čínu je míra nakažlivosti výrazně menší. To je pro nás velmi dobrý signál,“ míní Prymula.
Jediné, co podle něj tyto dobré v současnosti zprávy „kalí“, je případ Jižní Koreje, která v posledních dnech zaznamenala prudký nárůst počtu nových případů – mezidenní nárůst se tak vyšplhal až ke 100 procentům. Nejvíce nakažených pochází ze čtvrtého největšího města Tegu a většina z nich je spojena s postarší infikovanou ženou, která se zúčastnila několika hojně navštěvovaných bohoslužeb.
Pro sbírání nových informací o přenosu nákazy je pak podle Prymuly zajímavý také případ výletní lodi Diamond Princess, která kotví v japonské Jokohamě a je považována za největší ohnisko koronaviru mimo Čínu – z 3700 pasažérů se počet nakažených vyšplhal přes 630 případů. „Na lodi docházelo ke skutečně masivnímu přenosu. Lze předpokládat, že filtroventilace umožnila šíření po celé lodi, což vedlo k nákaze zhruba 20 procent všech cestujících.“
Co tě nezabije, to tě posílí? Boj s epidemií nového koronaviru otevírá cestu ke vzniku ‚Číny 2.0‘
Číst článek
V sobotu čínský oficiální list The Global Times napsal, že vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Virus se tak podle nich přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit. Jeho přítomnost v moči také znamená, že se dostane do kanalizace.
Největší otázkou však zůstává, zda k přenosu SARS-CoV-2 stačí dotyk s předmětem, na němž se virus zachytil. Obavy přitom vyvolávají některé analýzy, podle kterých virus dokáže mimo hostitele – tedy na povrchu věcí – přežít až devět dní. Podle náměstka ministra zdravotnictví jsou ale takové poznatky zatím spíš teoretické.
„Například prostřednictvím zásilek k žádné nákaze nedošlo. Proto považuji tuto informaci o přenosu dotykem pouze za teoretickou – nemyslím si, že by reálně došlo k nákaze prostřednictvím styku s předmětem po několika dnech přenosu.“
Jaká je inkubační doba?
Jasné není ani to, jak dlouho trvá doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků infekce. Obecně se sice uvádí, že inkubační doba může být až 14 dní – uvádí to mimo jiné americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Prymula ale upozorňuje, že to může být i déle.
Naznačuje to také studie publikovaná na serveru medRxiv, podle které se v některých případech může inkubační doba vyšplhat až k 24 dnům – čínští vědci to zjistili na základě zkoumání 1099 případů nákazy z 522 čínských nemocnic.
Kolik lidí se koronavirem nakazilo?
Čínské úřady sice každý den informují o nových případech nákazy a obětí koronaviru, podle odborníků ale skutečný počet může být mnohem vyšší. Situaci komplikuje právě délka inkubační doby, kdy se příznaky nemoci mohou u pacienta objevit až po několika dnech či týdnech – nakažený tak o své nemoci vůbec nemusí vědět.
Zmatek v počtech vyvolala také změna metodiky, ke které čínské úřady přistoupily v polovině února, počet nahlášených případů nákazy tak ze dne na den skokově vzrostl. K identifikaci nakažených už totiž čínští lékaři nepoužívají jen krevní testy, ale také snímky z CT plic. Kromě toho však vyšlo najevo i to, že úřady do statistik již nezahrnují osoby, které jsou infikovány, ale neprojevily se u nich žádné příznaky nemoci. To je v rozporu se směrnicemi Světové zdravotnické organizace.
Někteří experti proto vyjadřují obavy, zda Peking informuje o šíření nákazy transparentně a nesnaží se skutečný rozsah epidemie zamaskovat. Epidemiolog Harvardské školy veřejného zdraví Michael Mina navíc varuje, že rozhodnutí nezapočítávat do statistik nakažené bez příznaků může ohrozit snahy vědců pochopit rozsah a mechanismus šíření koronaviru.
Maria Rita Gismodová, šéfka oddělení klinické mikrobiologie, virologie a biodiagnostiky při Milánské univerzitě, navíc Radiožurnál v neděli upozornila, že není vyloučeno, že se v ulicích pohybují tisíce a tisíce nakažených, kteří mají velmi málo příznaků, jsou bez diagnózy nebo první příznaky zamění za běžnou chřipku. „Tohle je můj pohled, ale potvrdili mi ho i další mí vědečtí kolegové,“ prohlásila.
Kdy bude epidemie kulminovat?
Dramatický nárůst počtu nových případů zejména v Chu-pej, ale i dalších čínských provinciích, svět sleduje od první poloviny ledna, kdy koronavirus také začal plnit přední stránky médií. Od té doby se statistiky obětí nákazy v Číně vyšplhaly přes dva a půl tisíce a počty nakažených dokonce přes 77 tisíc.
Koronaviru padl za obět další lékař. Ředitel wuchanské nemocnice patřil mezi hlavní výzkumníky
Číst článek
V polovině týdne úřady nicméně ohlásily významný pokles počtu nakažených. Zatímco v předešlých dnech se údaje o nově infikovaných za jeden den počítaly v tisících, během středy se podle čínských úřadů nakazilo jen 394 lidí, což bylo nejméně od 23. ledna.
Pokud by statistiky narůstaly tímto mírnějším tempem, dalo by se podle Prymuly říct, že k jisté kulminaci dochází. „Ke stabilizaci počtu případů – tedy k situaci, kdy už počet případů nebude narůstat a křivka začne klesat – ale zatím nedošlo,“ říká s tím, že v zemích mimo Čínu se nicméně situace zdá být pod kontrolou.
Kdy bude epidemie kulminovat, ale není jasné. Čínští vědci sice odhadují, že by epidemie mohla být u konce v druhé polovině března, řada expertů je ale vůči podobným předpovědím skeptická. „Pokud upravujete předpovědi každý týden, kdy opakujete, že epidemie vyvrcholí za týden nebo dva, nakonec skutečně budete mít pravdu,“ podotýká Brian Labus z Nevadské univerzity pro magazín Nature.
Jaká je úmrtnost?
Ani to se s přesností neví. Únorová studie čínských vědců úmrtnost na nemoc Covid-19 vypočítala na 2,3 procenta – to je výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS, nicméně asi dvacetkrát více než u klasické sezonní chřipky – na konečné stanovení mortality je ale stále brzy.
Jak upozorňuje například odborník z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny Adam Kucharski, míra úmrtnosti se v následujících týdnech bude pravděpodobně měnit. Podle něj může být mortalita vyšší než dnes – až se totiž nárůst počtu nově nakažených zpomalí, statistiky úmrtí budou naopak stoupat rychleji.
This effect means that as the number of cases starts to slow down, fatalities will climb faster than cases (because they were infected when the epidemic was growing faster). As a result, the 'naive' fatality estimate seems to get worse, e.g. for Ebola: thelancet.com/journals/lance… 6/
11:03 – 18. 02. 2020
Kucharski navíc podotýká, že aktuálně uváděná míra úmrtnosti může být nadhodnocená, protože případů nákazy může být v Číně víc, než uvádí úřady. Proto nelze mortalitu nového koronaviru přesně stanovit. Jak navíc dodává Prymula, úmrtnost není všude stejná.
„V různých lokalitách se míra závažnosti onemocnění liší a liší se to i podle věku. Víme, že v kategorii nad 70 let je smrtnost výrazně vyšší, než je průměr – dosahuje až osmi procent,“ říká český epidemiolog.
Lze se nakazit podruhé?
Jednou z nedořešených otázek je i to, zda se vyléčený pacient může nemocí způsobené novým koronavirem nakazit opakovaně. Podle náměstka ministra zdravotnictví je ale takový scénář spíš nepravděpodobný.
„U virových onemocnění tohoto typu by reinfekce mohla nastat v případě, že by došlo k nějaké zásadní mutaci viru. To se ale zatím nestalo, domnívám se proto, že po prodělání tohoto onemocnění by vůči němu měli mít vyléčení imunitu. Pokud by se člověk měl opakovaně nakazit, bylo by to poměrně raritní,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Sinoložka: Koronavirus je pro režim nebezpečný. Krize ukázala, že strana staví vlastní moc nad životy lidí
Číst článek
Prymula nicméně poukazuje na druhý problém – v některých případech je průběh nemoci poměrně vážný a vyléčení takových pacientů může být běh na dlouhou trať. „Je to vidět i na databázích, do nichž byl zařazen velký počet pacientů, počet vyléčených je ale asi jen čtvrtina celku. Vyléčení se ad integrum – to znamená beze zbytku – tedy není tak velké, jak bychom očekávali třeba u chřipky.“
Bude virus mutovat?
Obavy vyvolává i možná mutace koronaviru, která je podle Rastislava Maďara nebezpečná hned z několika hledisek – nejenže by zmutovaný virus mohl způsobovat větší poškození lidského organismu, zároveň by se podle něj mohl lépe adaptovat a tím pádem být ještě infekčnější. „Druhá věc je pak ta, že může vzniknout nový klon, který bude více rezistentní vůči léčbě,“ dodává Maďar.
Jestli ale bude SARS-CoV-2 skutečně mutovat, se odborníci zdráhají odhadovat. Vyloučit to ale nelze.
„Mutace jsou přirozenou aktivitou virů – je to jejich obranyschopnost před našimi systémy, kterými se je snažíme dostat pod kontrolu. Mutace tedy určitě může nastat a čím vyšší kumulace viru v populaci viru bude, tím větší je riziko, že vznikne mutace, která bude životaschopná a která může způsobit větší problém,“ vysvětluje Prymula.
Kdy bude vakcína?
To je jednou z největších otázek, které jsou s epidemií koronavirus spojené, podle odborníků to ale nebude dřív než za několik měsíců, vytvoření vhodné vakcíny by ale mohlo trvat i rok. Jak 7. února uvedl například ředitel amerického Národního institutu alergií a infekčních chorob (NIAID) Anthony Fauci, pokud půjde výzkum hladce, klinické studie na lidech by mohly začít za méně než tři měsíce.
Právě NIAID přitom úzce spolupracuje s americkou farmaceutickou společností Gilead Sciences na testování látky remdesivir, která byla účinná u zvířat s koronavirem SARS či virem MERS. Za objevem této látky stojí i český biochemik a viceprezident Gilead Sciences Tomáš Cihlář. Průběh klinických zkoušek remdesiviru, které v současnosti probíhají na stovkách pacientů v nejvíce zasaženém městě Wu-chan, Cihlář popsal v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.