Bývalá právnička byla jednou z mála nezávislých reportérek ve Wu-chanu a přinášela důležitá svědectví o počátcích pandemie nemoci covid-19 v čínském městě.
Nová varianta covidu-19 pirola znepokojuje virology po celém světe. V Česku zatím prokázaná není. Podle Pačese je však oficiální počet případů nákazy covidem-19 velmi malý a neodráží skutečnost.
„FBI má... agenty, specialisty, virology, mikrobiology a tak dále, kteří se zaměřují konkrétně na rizika spojená s biologickými hrozbami, což zahrnuje věci jako nové viry,“ řekl šéf FBI Wray.
Studie jednak zmapovaly výskyt desítek prvních nakažených lidí z ledna 2020 pomocí statistické prostorové analýzy. Genetická analýza odhalila, že na počátku se rozšířily dvě lehce odlišné linie viru.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pondělí uvedl, že za nárůstem případů jsou nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Minulý týden tvořily ve vzorcích z pozitivních testů 75 procent.
Si-an je hlavním městem provincie Šen-si a tvrdá uzávěra tam platí od čtvrtka. Doprava z města a do města byla až na výjimky zrušena, otevřené jsou jen obchody, které prodávají nezbytné zboží.
První nemocní byli podle studie lidé, co byli v kontaktu s trhem, konkrétně s jeho západní sekcí, kde byly klece s mývaly. Tato informace podpořila teorii, že virus na lidi přenesla živá zvířata.
Světová zdravotnické organizace zároveň upozorňuje, že jim dodnes chybí některá data, které po Číně požadovali. „Číňané zatajují informace. O tom není pochyb,“ tvrdí molekulární genetik Jan Pačes.
Dánský epidemiolog Peter Ben Embarek ale zároveň v dokumentu dánské televize TV2 dodal, že WHO během svého vyšetřování pro tuto hypotézu nenašla přímé důkazy.
Město se rozhodlo přistoupit k plošnému testování, protože se tam poprvé od poloviny loňského roku objevily případy lokálního přenosu infekce, píše Agence France-Presse.
Další pátrání po původu pandemie by se podle vědců mělo soustředit na jihočínské farmy s divokými zvířaty, je tu ale jeden zásadní problém – téměř všechna zvířata jsou dávno pryč.
„Je to tragické a myslím, že si ti lidé zaslouží, aby se vědělo, odkud virus pochází, abychom tomu mohli v budoucnu předejít,“ řekl šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Deště v centrální i jižní Číně jsou v téhle části roku běžné, ale jejich délka a síla se zvětšují, což meteorologové přičítají dlouhodobým změnám klimatu v celé východní Asii.
Koronavirus SARS-CoV-2 koloval v čínském městě Wu-chanu zřejmě několik měsíců před prvními známými případy covidu z října 2019. Ale tenkrát, jak plyne z nové studie, ještě neškodil.
Mezinárodní tým odborníků se na místo dostal až na přelomu ledna a února. Několik členů této mise minulý týden popsalo své zkušenosti v rámci webináře britského institutu Chatham House.
O rok později už Wu-chan není symbolem čínské hanby, ale vítězství. Dnes tam lze bez obav chodit do restaurací, jezdit hromadnou dopravou a vůbec vést život jako dřív.
Mise, kterou vyslala do Wu-chanu Světová zdravotnická organizace, zlom nepřinesla, potýká se ale s kritikou. Některá média ji označují za „propagandistické vítězství Číny a bizarní přešlap WHO“.
Podle dalšího experta se mohl virus šířit nejprve v jiných regionech, než byl v roce 2019 zaznamenán ve Wu-chanu. Jak se virus na tržiště dostal, nejsou zahraniční a čínští vědci nyní schopni určit.
Tým Světové zdravotnické organizace ve Wu-chanu zkoumá původ viru. Člen skupiny Peter Daszak ocenil, že Čína umožnila přístup ke všem lidem a na všechna místa, kam delegace chtěla.
Podle agentury AP se kolem výpravy vznáší otázka, kam Peking výzkumníky z WHO pustí a s kým budou moci hovořit. Když opouštěli hotel, vstup blokovaly bariéry, které udržovaly novináře v povzdálí.
Některé rodiny lidí, kteří v době největší koronavirové krize zemřeli, se loni spojily a požadovaly tresty pro úředníky, kteří vážnost epidemie zlehčovali. Jejich snaha ale nebyla úspěšná.
Dovoz loni klesl o 13,8 procenta na 67,73 bilionu jenů, nejvíce od roku 2016. Důvodem byly hlavně nižší ceny ropy a dalších energetických zdrojů. Dovoz i vývoz se snížily druhým rokem za sebou.
Čína měla například o mnoho dříve přijmout bezpečnostní opatření proti šíření koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) se zase dlouho zdráhala doporučit zakrývání úst a nosu.