„Je to opravdu špatný nápad, a to z mnoha důvodů,“ reagovala na Kennedyho návrh Gail Hansenová, bývalá státní veterinární lékařka v Kansasu. Nejen ona, ale i mnoho dalších vědců varuje před možnou nebezpečnější mutací ptačí chřipky, jejíž pravděpodobnost roste s každou další infekcí. Pokud by se virus mohl nekontrolovatelně šířit hejnem pět milionů ptáků, znamenalo by to „pět milionů šancí, aby se replikoval nebo zmutoval,“ popsala Hansenová.

Oficiální název nemoci zní H5N1. Od ledna 2022 bylo v souvislosti s ní na farmách napříč Spojenými státy evidováno více než 1600 ohnisek nákazy, což zasáhlo asi 166 milionů ptáků. Podle genetických dat se zatím virus nemůže šířit mezi lidmi.

Dosud se infikovaná zvířata poté, co se u nich přítomnost H5N1 prokázala, vyřazovala z chovu. Podle zástupkyně tiskového mluvčí ministerstva zdravotnictví Emily Hilliardové jsou při tom farmáři vystavováni zbytečnému riziku. „Návrh pana Kennedyho cílí na ochranu lidí před nejnebezpečnější verzí ptačí chřipky vyskytující se především u kuřat,“ uvedla. „Řešením není vyřazování, ale silná biologická bezpečnost,“ dodala.

Posílit biologickou bezpečnost doporučuje i šéfka resortu zemědělství Rollinsová. Vyzývá k důslednému čištění veškerých prostor a k používání ochranných pomůcek. Jedná se však o dlouhodobější strategii. Podobná opatření její úřad zavedl zatím jen v deseti státech USA.

Ekonomické důsledky pro chovatele

Původně se onemocnění vyskytovalo pouze u divokého ptactva, odkud se rozšířilo mezi různé druhy savců a domácí drůbež. Její imunitní systém však není kvůli stísněným a často špatně větraným prostorám, v nichž žije, nejsilnější. Za jeden den se tak virem může nakazit až třetina chovu. Infekce se vyznačuje respiračními potíži, třesem a produkcí deformovaných vajec. Někteří ptáci dokonce uhynou tak rychle, že se u nich žádné symptomy neprojeví.

Jakmile zemědělci mají podezření na přítomnost viru u svých zvířat, obrací se na úřady, aby jim ji pomocí testů potvrdily. V případě pozitivního výsledku musí utratit zbytek hejna, z něhož infikovaní jedinci pocházeli. „Pokud by si nechali ptačí chřipkou promořit celou farmu, téměř s jistotou by přišli o všechnu drůbež,“ řekl veterinář David Swayne.

Chovatelé musí následně absolvovat audit a důkladné čištění kotců. Snaží se co nejrychleji jejich fungování obnovit. Nová strategie by však celý proces zkomplikovala a prodloužila. „Znamenalo by to delší karanténu, ztrátu příjmů a vyšší náklady,“ uvedl pro The New York Times vědec z amerického ministerstva zemědělství, který odmítl zveřejnit jméno.

Kennedy přesto věří, že by se na základě jeho návrhu mohli vytřídit imunní jedinci. Podle odborníků ale ptákům chybí potřebné geny na to, aby jakkoli nákaze vzdorovali. „Neexistuje žádná genetická variabilita, všichni ptáci jsou v podstatě totožní,“ pronesla veterinářka Hansenová.

Nekontrolovatelné šíření viru by také zapříčinilo uvalení embarga na drůbež z USA, což by zhoršilo už tak špatnou ekonomickou situaci zdejších chovatelů. „Je to recept na katastrofu,“ doplnila Hansenová.

Daniel Noska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít