Kdo povládne po Merkelové? ‚Jak pandemie ustupuje, mizí vztek na vládní strany,‘ hodnotí politoložka
Německo nebude ani po odchodu kancléřky Angely Merkelové o mnoho jiné, myslí si politoložka Kateřina Smejkalová, která pracuje jako vědecká pracovnice v českém zastoupení think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung. „Německo je země s velkou politickou kontinuitou a stabilitou. Ani v případě, že by třeba půl roku hledali novou vládu, tak se nic zásadního měnit nebude,“ říká v Interview Plus.
Merkelová vládla čtyři funkční období, tedy 16 let. Stejně jako kancléř křesťanský demokrat Helmut Kohl. „Je ale první kancléřkou, která se rozhodla odejít ještě před volbami. Kohl odešel až po prohraných volbách v roce 1998,“ upřesňuje Kateřina Smejkalová.
„Šeptalo se, že bude odcházet, a to hned nadvakrát. Ono je vždy líp odejít uprostřed volebního období, aby se případný následovník, nebo následovnice měli šanci připravit na volby.“
Jenže to se jí nepovedlo – nejdřív kvůli migrační vlně v roce 2015 a napodruhé kvůli pandemii.
Nikdo nemá ten formát
V tuto chvíli je tak téměř jisté, že se o kancléřské křeslo utkají hned tři politici: současný předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, vicekancléř a spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD) a Annalena Baerbocková, kandidátka německých Zelených.
„Komentáře, které se v poslední době snášejí na hlavu všech tří politických osobností, jsou poměrně příkré. Vypadá to, že žádný z nich nemá jednoznačně ten formát vstoupit do šlépějí Angely Merkelové. Každý z jiných důvodů,“ myslí si politoložka Smejkalová.
Armin Laschet, který už kancléřku vystřídal na postu předsedy křesťanských demokratů, je podle politoložky pokračovatelem politického stylu Merkelové.
„Taky byl celou dobu jejím spojencem, když šlo o otázku migrační krize. Ale Laschet je spíš zákulisní, šikovný stratég, je spíš úředník, což mu teď bohužel nebylo úplně ku prospěchu,“ hodnotí. „Když měl zahrát státníka, který na místě poskytuje nějakou pomoc, tak se ale příliš neosvědčil.“
Naproti tomu sociální demokrat Olaf Scholz se z nenápadného politika stal tváří pandemie, míní politoložka: „Jako vicekancléř a ministr financí poslední vlády Merkelové se za pandemie tak trochu vyšvihl, protože se stal tváří velké finanční pomoci, která tekla z německého rozpočtu.“
Taky je podle posledních průzkumů z tří kandidátů na kancléře zatím nejpopulárnější, což ale podle politoložky nemusí ve volbách hrát větší roli.
Svěží vítr dofoukal?
Kandidátka Zelených Annalena Baerbocková oproti ostatním protikandidátům nemá zkušenosti z větší politické role, je ale od roku 2013 poslankyní. „V posledním půlroce jsme u ní zaznamenali zajímavou trajektorii – sama jsem zvědavá, jak to s ní bude pokračovat,“ přiznává politoložka.
4:09
Odkaz Merkelové – žádoucí stabilita, nebo stojaté vody?
Číst článek
Její zvolení do čela strany bylo podle Smejkalové nejdřív docela pozitivní pozdvižení. „Byla vnímána jako svěží vítr a působila velmi připraveně, takže to nejdřív vypadalo, že to, že nemá žádnou exekutivní zkušenost, jí nebude ke škodě.“
Zelení se na začátku pandemie dostali přechodně dokonce na první místo v předvolebních průzkumech. „Asi to souvisí s tím, jak pandemie pomalu ustupuje do pozadí zájmu. A s tím i frustrace nebo vztek na vládní strany z toho, jak nezvládly pandemii. Byť si myslím, že to německé nezvládnutí je ještě trochu jiný příklad než ten český. I tam ale teď opozice opět ztrácí.“
K poklesu preferencí Zelených ale podle Smejkalové přispěly i dvě aféry Baerbockové.
„Jednak nepřiznala nějaké příjmy, byť to byly příjmy stranické, takže nešlo o skandál, kdy by si vzala nějaký úplatek. Vlastně to byla aféra-neaféra. Ale pak byl objeven plagiát v její knize, což jí poměrně uškodilo,“ uzavírá.
Celé Interview Plus s Kateřinou Smejkalovou najdete v audiu, ptal se Lukáš Matoška.
