Biden poprvé telefonoval s Putinem. Kreml poté uvedl, že Rusko a USA prodlouží smlouvu Nový STAR
Rusko a Spojené státy se v úterý dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Pro politiky to byl první telefonát v Bidenově nové funkci a uskutečnil se šest dní po jeho nástupu do Bílého domu.
„Prezidenti vyjádřili spokojenost s dnes uskutečněnou výměnou diplomatických nót o dosažení dohody o prodloužení smlouvy o strategických útočných zbraních,“ uvedl v prohlášení Kreml. „V nejbližších dnech strany dokončí všechny nezbytné procedury a zajistí další fungování (...) vzájemného omezení arzenálů jaderných raket.“
Biden v úterý s Putinem telefonoval poprvé od svého nástupu do úřadu amerického prezidenta. Podle Bílého domu bylo tématem rozhovoru prodloužení dohody Nový START, hovořili ale také o otravě a zatčení ruského opozičníka Alexeje Navalného, loňském rozsáhlém hackerském útoku na americké úřady či o americké podpoře Ukrajině.
Biden nařídil přezkoumat hrozby vnitřního terorismu. Motivoval ho k tomu útok na Kapitol
Číst článek
Rusko dlouho navrhovalo prodloužit Nový START bez předběžných podmínek či změn, ale vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa se zahájením jednání čekala až do loňského roku a předložila řadu požadavků.
Podle informací deníku The Washington Post americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce neúspěšným přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila.
Moskva zahájila nová jednání s Washingtonem o prodloužení smlouvy 21. ledna, tedy den poté, co se prezidentského úřadu v USA ujal Biden. V pondělí na téma prodloužení dohody telefonicky hovořili tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem.
Státní Duma, dolní komora ruského parlamentu, bude o ratifikaci smlouvy jednat hned ve středu, uvedla agentura TASS. Příslušný návrh zákona prodlužující platnost úmluvy o pět let, tedy do 5. února 2026, během úterý poslal do parlamentu prezident Putin. Podle agentury Interfax by Duma měla smlouvu ratifikovat do týdne.
J. Biden poprvé od nástupu do úřadu jednal s V. Putinem. Podle Kremlu se shodli na prodloužení nové dohody START. Ta je poslední platnou smlouvou omezující jaderné zbrojení. Vyprší 5.2. Na rozdíl od Kremlu ale mluvčí Bílého domu J. Psakiová zmiňuje v agendě i otravu A. Navalného.
20:18 – 26. 01. 2021
Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem tohoto měsíce Moskva oznámila, že odchází od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.
Spolupráce USA s NATO
V dalším telefonátu se Biden spojil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, během kterého potvrdil závazky Spojených států k principu kolektivní obrany, uvedl v úterý Bílý dům.
4:27
Návrat USA k Pařížské dohodě může rozhýbat další země. Bidenovi nic nebrání prosadit ambiciózní cíle
Číst článek
Biden také šéfovi Severoatlantické aliance řekl, že je připravený spolupracovat se spojenci při řešení řady společných bezpečnostních problémů, jako je Afghánistán, Irák a Rusko.
„Prezident Biden znovu potvrdil závazek Spojených států ke kolektivní- obraně podle článku pět Severoatlantické smlouvy,“ uvádí se v prohlášení na internetových stránkách Bílého domu.
Podle Bidena je také důležité, aby se aliance zaměřila na nové hrozby, jako je klimatická změna a globální zdravotní bezpečnost.
Vztahy USA a jejich spojenců v NATO byly v posledních čtyřech letech napjaté. Bidenův předchůdce v Bílém domě Donald Trump mimo jiné kritizoval evropské členy aliance kvůli nízkým výdajům na obranu a zpochybnil i to, zda by USA přispěchaly na základě článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně na pomoc některému z členských států v případě jeho napadení.
