Jižní Korea už nevěří ochraně Spojených států. Zvažuje vývoj vlastních jaderných zbraní
Stále častěji se v Jižní Koreji objevuje názor, že by měla země vyvíjet vlastní jaderné země. Mluví o tom například jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který řekl, že ho znepokojují testy balistických raket Severní Koreje a mezinárodní politika Číny. Vývoj jaderných zbraní má podporu i mezi politiky a běžnými občany. Je to ale v rozporu s oficiální politikou Washingtonu, který trvá na denuklearizaci Korejského poloostrova.
V překvapivém prohlášení jihokorejský prezident Jun Sok-jol naznačil, že země možná bude muset zvážit vývoj vlastních jaderných zbraní. Reaguje na rostoucí jadernou hrozbu, které čelí od sousední Severní Koreje, ale také na rozpínavou politiku Číny.
Kontroverzní jihokorejský prezident Jun Sok-jol
- Nastoupil po liberálním, demokratickém Mun Če-inovi, který usiloval o politiku sjednocení.
- Kritizován je také za cenzuru médií.
- Je to konzervativní nacionalista.
- Pro jeho vládu se vžilo označení „K-Trumpism“ (korejský trumpismus).
Vzhledem k „vědecké a technologické zdatnosti“ Jihu by podle prezidenta vývoj neměl trvat dlouho.
Vláda záhy upřesnila, že Jižní Korea aktivně jaderné zbraně nevyvíjí. Sám Jun svá slova také mírnil. Prohlásil, že realističtější jsou společné projekty s USA.
Jenže šéf vládnoucí Strany lidové moci, Čong Džin-sok, prezidentův výrok znovu podpořil.
„Musíme mít konkrétní způsob jaderného odstrašení (Severní Koreje). Uvažujme o rozvoji vlastních jaderných kapacit,“ řekl na sjezdu strany.
Názor sdílí i O Se-hun, současný starosta hlavního města Soulu a možná budoucí kandidát na prezidenta v roce 2027. O jaderných zbraních mluvil pro agenturu Reuters.
„Dostali jsme se do bodu, kdy je obtížné přesvědčit lidi logikou, že bychom se měli zdržet vývoje jaderných zbraní.“
O Se-hun, současný starosta Soulu
„Dostali jsme se do bodu, kdy je obtížné přesvědčit lidi logikou, že bychom se měli zdržet vývoje jaderných zbraní a držet se politiky denuklearizace,“ prohlásil.
Ruská agrese na Ukrajině ho prý jen utvrdila v tomto přesvědčení. Právě Ukrajina měla na svém území jaderné zbraně, kterých se dobrovolně vzdala. Teď zažívá rozsáhlou invazi, vykresluje nutnost jaderných zbraní starosta Soulu.
Stejně se vyjádřil i předseda korejské asociace veteránů, který řekl, že „proti jaderným zbraním lze bojovat jen jadernými zbraněmi“ a že Korejci nemají jinou možnost než „vyvinout a vlastnit jaderné zbraně, aby lid přežil“.
Podpora 70 procent lidí
Generální tajemník OSN António Guterres minulý týden prohlásil, že „je nadále znepokojen eskalací napětí na Korejském poloostrově“. Vyzval k obnovení dialogu.
Jihokorejští konzervativci slaví. Prezidentské volby vyhrál opoziční kandidát Jun Sok-jol
Číst článek
Loňský průzkum, zveřejněný Chicago Council on Global Affairs, ovšem ukázal, že víc než 70 procent Jihokorejců chce vlastnit jaderné zbraně. Považuje je za ochranu před potenciálním nebezpečím Číny a Severní Koreje.
Sami Jihokorejci mají na rozdíl od prezidenta větší obavy ze současné zahraniční politiky Číny. Se znepokojením sledují události v Hongkongu a na Tchaj-wanu. Čínu proto považují za významnější dlouhodobou hrozbu pro stát. Také už nevěří v denuklearizací svého severního souseda.
Někteří Jihokorejci, kteří jsou pro nuklearizaci země, argumentují dokonce tím, že Spojené státy se stanou bezpečnějšími, pokud bude Jižní Korea vlastnit jaderné zbraně.
Washington je proti
Oficiální politikou Washingtonu zůstává denuklearizace Korejského poloostrova. Obává se, že pokud by Soul jaderné zbraně vyvinul, mohlo by to spustit „závody“ ve zbrojení a zmařit naději na zbavení Severní Koreje jaderných zbraní.
Z průzkumu vyplývá, že Korejci „zaručené“ ochraně Američanů nevěří.
V době studené války byly v Jižní Koreji rozmístěné jaderné zbraně Spojených států. V roce 1991 tehdejší prezident George Bush nechal stáhnout všechny taktické jaderné zbraně rozmístěné v zahraničí. Jižní Korea zůstává pod ochranou amerického jaderného deštníku, a v případě potřeby Spojené státy zaručují, že Soul ochrání.
Jenže z průzkumu vyplývá, že Korejci „zaručené“ ochraně Američanů nevěří – radši by měli vlastní jaderný arzenál. Podobně je na tom Japonsko, ve kterém roste skepse vůči důvěryhodnosti amerických bezpečnostních záruk.
KLDR přirovnala potravinovou pomoc ze zahraničí k otrávenému bonbonu. V zemi přibývá smrtí hladem
Číst článek
Objevují se komentáře japonských představitelů, které naznačují, že Japonsko není se svým nejaderným závazkem zcela spokojeno.
Spojené státy odmítly odpovědět na dotazy novinářů, kteří se zajímali o otázku jaderných zbraní. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby doplnil, že obě země pokračují ve „zlepšování rozšířených schopností odstrašení“. Na území Jižní Koreje je v současné době 28 500 amerických vojáků.
