Vlny veder jsou v Indii běžným jevem, především v květnu a v červnu, letos ale začalo léto s vysokými teplotami brzy. Letošní březen byl v Indii nejteplejším březnem za posledních 122 let a duben je podobně horký.

Indické středisko pro vědu a životní prostředí uvedlo, že časná horka letos zasáhla 15 států, včetně státu Himáčalpradéš, který je známý příjemným podnebím. V metropoli Dillí, které leží na severu Indie, naměřili ve čtvrtek 43,5 stupně Celsia, což je nejvíce za posledních 12 let.

Nareš Kumár z indického meteorologického ústavu připisuje současnou vlnu veder místním atmosférickým faktorům. Jedním z nich je letošní malé množství bouří, které vznikají v oblasti Středozemního moře a přinášejí před monzunovým obdobím do severozápadní a střední Indie dešťové srážky. Výskyt tlakových výší rovněž vedl v březnu k horkému a suchému počasí v částech západní Indie.

Následky jsou jasně patrné. Zemědělci uvádějí, že nečekaně vysoké teploty negativně ovlivnily sklizeň pšenice, což by podle zpravodajského serveru BBC mohlo mít globální následky vzhledem k souběžnému narušení dodávek pšenice v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Vedra rovněž v Indii zvýšila spotřebu elektřiny kvůli většímu využívání klimatizací a dalších způsobů chlazení, což vedlo k výpadkům dodávek elektrické energie v řadě států a k obavám z nedostatku uhlí.

Dříve a déle trvající

Mnozí klimatologové upozorňují, že Indie nyní zažívá vlny veder podstatně častěji než v minulosti a horka trvají déle. Expert z indického ústavu tropické meteorologie Roxy Mathew Koll souhlasí s tím, že k nynějším horkům přispělo několik atmosférických faktorů, zároveň ale nynější vedra spojuje s globálním oteplováním.

Šéf ústavu studií klimatických změn Šivánanda Pai uvádí, že kromě klimatických změn je problémem i rostoucí počet obyvatel, který vytváří tlak na zdroje. Z tohoto důvodu pak dochází například k odlesňování či většímu využívání dopravy, což situaci dále zhoršuje.

„Máte-li více betonových silnic a budov, horko se hromadí uvnitř a nemůže stoupat k povrchu. Tím se vzduch dále otepluje,“ říká.

Nejvíce vedry trpí chudí obyvatelé. Ti totiž mají méně možností, jak se ochladit, a také méně možností zdržovat se uvnitř.

Od roku 2015 indická federální vláda a vlády jednotlivých států přijaly řadu opatření, která mají omezit dopady horka, jako je například zákaz práce venku v nejteplejší části dne či vydávání včasných varování. Tato opatření ale podle odborníků citovaných BBC mohou být účinná, jen když budou doprovázena změnou pracovních zákonů či zvětšením ploch zeleně ve městech.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít