Putinovcům vstup zakázán. Gruzínci hledají způsob soužití s desítkami tisíc nových ruských emigrantů
V zakavkazské Gruzii našly od jara útočiště desítky tisíc Rusů prchajících před ekonomickými sankcemi a mobilizací. K nelibosti řady Gruzínců, kteří připomínají válku, kterou s nimi v roce 2008 Rusko svedlo. Vláda strany Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho je ale vůči ruským emigrantům a Rusku obecně o dost smířlivější. Opozice v té souvislosti připomíná i Ivanišviliho obchodní vazby na Rusko, kde kdysi zbohatl.
Je všední den večer a před jedním z podniků v centru gruzínské metropole Tbilisi kouří hlouček mladých mužů. Stejně jako uvnitř restaurace, podávající místní gruzínské speciality, zní ale místo gruzínštiny především ruština.
Před 14 lety svedlo Rusko s Gruzií válku a dodnes okupuje asi pětinu jejího území. Navzdory tomu sem od jara desítky tisíc Rusů, což mnozí běžní Gruzínci nesou s nelibostí. Poslechněte si reportáž Ivany Milenkovičové.
„Většinou sem přišli po vyhlášení mobilizace. Je naprosto jasné, že to není žádná opozice,“ namítá na konto nových ruských emigrantů Gruzínka Sesili Butchuzeová.
„Nejsou to lidé, kteří by bojovali proti jejich vládě. Utekli, aby nemuseli do války a mohli zase jíst McDonald‘s. Nelíbí se jim, že by měli přijít o svůj komfort. Když se jich zeptáte, co si myslí okupaci našeho území nebo Ukrajině, tak 99 procent z nich řekne: o politiku se nezajímám,“ tvrdí rozhořčeně Sesili s poukazem na odštěpeneckou Jižní Osetii a Abcházii.
Toto území fakticky kontroluje Rusko, které tam má i své vojáky. Gruzie proto nemá pod svou kontrolou pětinu mezinárodně uznaného území.
Stejně jako mnozí další obyvatelé gruzínské metropole nese Butchuzeová nelibě to, že příliv ruských emigrantů skokově zvedl ceny nájmů, ale i to, že se prý většina z nich ani nesnaží začlenit do společnosti.
Automaticky podle ní předpokládají, že se v bývalé sovětské republice dorozumí rusky. A někteří se, jak říká, dokonce i dožadují, aby mohli platit v rublech.
‚Vyhrožovali, že nás upálí zaživa‘
Sesili Butchuzeová je manažerkou baru Dedaena, který v posledních měsících vyvolal velké vášně i za hranicemi, v samotném Rusku.
4:21
‚Nechci jít do války.‘ Egyptská Hurgháda se plní Rusy, kteří prchli před mobilizací
Číst článek
Otevřeně tam totiž odmítli obsluhovat Rusy, kteří podporují invazi Ukrajinu a politiku režimu Vladimira Putina. V dubnu ruským občanům podmínili vstup tím, že musí vyplnit formulář, kde se jasně vyhraní vůči Kremlu a ruské agresi vůči Ukrajině i samotné Gruzii. Říkají, že zavedli jakási vlastní víza.
Podle Butchuzeové o pár měsíců později bar zasáhla vlna útoků. „Začalo to v srpnu. Byl tu kyberútok na náš web a náš bar, hacknuli i naše kamery. Během jednoho dne jsme taky měli víc než deset tisíc recenzí z Ruska,“ popisuje a dodává, že bar čelil i řadě přímých výhrůžek.
„Dostávali jsme zprávy na instagramu, na facebooku, že nás dokonce zabijí nebo upálí zaživa a vylijí kyselinu do obličeje. Bylo šílené, co se tehdy dělo,“ dodává manažerka baru.
Zelenského nenechali vystoupit
O poznání vstřícnější než řada běžných Gruzínců je přitom vůči Rusům a Rusku současná gruzínská vláda. Premiér Irakli Garibašvili hned zkraje ruské invaze na Ukrajinu rezolutně odmítl, aby se jeho země připojila k protiruským sankcím.
Jak vysvětluje Badri Džaparidze, tajemník opoziční strany Lelo, opozice také žádala gruzínský parlament, aby nechal vystoupit prezidenta Zelenského, tak jako to udělaly mnohé evropské parlamenty.
„Odpovědí bylo bohužel to, že žádost by měla přijít z ukrajinské strany. Což je jenom výmluva, jak nenechat prezidenta Zelenského obrátit se k parlamentu,“ dodává Džaparidze.
Opozice se po invazi marně pokoušela prosadit i zpřísnění oficiální vízové politiky pro Rusy. Ti dnes v Gruzii můžou díky bezvízovému styku pobývat až jeden rok bez jakýchkoliv omezení.
Kreml odmítá, že by z Ruska uprchlo přes 700 tisíc lidí kvůli částečné mobilizaci
Číst článek
Oligarcha s vazbami na Rusko
V roce 2012 Sjednocené národní hnutí prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho vystřídala u moci strana Gruzínský sen podnikatele Bidziny Ivanišviliho. Nejbohatší Gruzínec ke svému jmění přišel díky podnikání v Rusku a svého času měl i přímo ruské občanství.
Současný smířlivý postoj gruzínské vlády vůči Moskvě tak vysvětluje opozice i právě jeho osobními vazbami na Rusko a snahou nepoštvat si Kreml. Jak podotýká poslankyně Chatija Dekanoidzeová z někdejší Saakašviliho strany, ruské jednotky mají přitom základny asi 40 kilometrů od gruzínské metropole.
„Momentálně je v Gruzii okolo sto tisíc Rusů. Všichni chápeme, že ruskojazyčné obyvatelstvo a ruská komunita v nezávislé zemi, zejména takové, která s Ruskem sousedí, představuje obrovskou bezpečnostní hrozbu,“ uvádí Dekanoidzeová.
Právě ochranou ruskojazyčného obyvatelstva před 14 lety Rusko zdůvodňovalo vyslání svých sil do Gruzie. Znovu tentýž argument použilo i v případě Ukrajiny.
