Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.

Čtvrteční debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo vytvořit pravidla solidarity mezi členskými zeměmi.

Do plánu však nezahrnula strop na cenu plynu používaného k výrobě elektřiny - takové opatření má v unii značnou podporu, naráží však na odpor Německa a některých dalších zemí.

„Očekávám velmi intenzivní debatu a velmi, velmi dlouhý večer,“ řekla při příchodu na summit estonská premiérka Kaja Kallasová. Potvrdila tak slova některých diplomatů, kteří dříve avizovali, že jednání by se mohlo protáhnout do brzkých ranních hodin, nebo i do dalších dní.

Cenové stropy

Aktualizovaný návrh závěrů summitu obsahuje výzvu, aby komise urgentně pracovala na dočasném rámci pro cenový strop. Tato výzva ji přímo nezavazuje k předložení konkrétního návrhu, na které tlačí velká část zemí včetně Itálie nebo Španělska. Diplomaté očekávají, že právě tento bod vyvolá nejdelší diskuse a „hra o slovíčka“ může trvat dlouhé hodiny.

Kromě toho se předběžné závěry dotýkají jednotlivých prvků plánu Evropské komise, přičemž je pravděpodobné, že alespoň části z nich Evropská rada vyjádří podporu.

Kromě Německa se dosud k omezování ceny plynu stavělo zdrženlivě také Nizozemsko. Jeho premiér Mark Rutte nicméně ve čtvrtek uvedl, že není proti evropským cenovým stropům. „Musíme se jen ujistit, že budou fungovat,“ řekl. Dodal, že Nizozemsko chce mít jistotu, že cenové stropy povedou ke snížení nákladů, a že plyn bude nadále proudit.

Lídři zemí na úvod summitu vyslechli předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou a poté k nim promluvil ukrajinský prezident. Podle Michela dal mimo jiné najevo obavy, že Rusko zaútočí na Kachovskou vodní elektrárnu. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války by Moskva mohla z tohoto útoku chtít falešně obvinit Kyjev.

„Kreml pokračuje v zabíjení civilistů a v útocích na nevojenské cíle a kritickou infrastrukturu. To znovu ukazuje skutečnou tvář této útočné války,“ uvedl na twitteru po Zelenského summitovém vystoupení Michel.

Evropští lídři by ve čtvrtek měli vyzvat k včasnému poskytnutí tří miliard eur (73,5 miliard korun) již dříve slíbené makroekonomické pomoci Ukrajině i k přípravě podmínek pro dlouhodobou finanční podporu země.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít