Kyjevané nechtějí žít ve strachu a omezovat se, popisuje regionální šéf z Člověka v tísni Drbohlav
Slyšel příběhy, které mu nedají spát. Příběhy žen, dětí i seniorů, kteří přišli do center pro uprchlíky z Donbasu a Mariupolu. Regionální ředitel pro Východní partnerství organizace Člověk v tísni Petr Drbohlav byl na Ukrajině od začátku ruské agrese na třech misích. „Navštívil jsem vesnice, které byly okupované v Černihivské oblasti, kde řada lidí mluvila před válkou rusky. Pak to odmítali a řekli mi, že nebudou mluvit jazykem vrahů,“ popisuje.
Rusko bude mít status agresora pravděpodobně ještě dlouho po konci války. Podle něj bude muset přijít až nová generace, která válku nezažila, aby její nenávist nebyla tak silná jako dnes.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí. Hostem je člen organizace Člověk v tísni Petr Drbohlav
„Vidím v tom paralelu s tím, jak generace mojí babičky vnímala Němce. Ona vzpomíná na to, že to byli Němci, kteří jí vzali otce, zabili ho v koncentráku a už jim nemůže věřit. Myslím si, že podobně to bude vnímat spousta Ukrajinců směrem k Rusům,“ míní Drbohlav.
Taková nenávist nemůže dopadnout jinak než že Ukrajina buď vyhraje – a obě země budou už vždy připraveny na další případný útok –, anebo prohraje a její obyvatelé s tím nikdy nesmíří.
„Říkalo se, že Rusko by mohlo dobýt jižní oblasti, ale i to pro ně bude těžké udržet. Vzhledem k tomu, kolik je tam lidí, kteří vezmou zbraně do ruky a povedou partyzánský způsob boje. A právě to se teď opravdu děje v Chersonu a Záporoží.“
Osvobodit znamená zničit
Podle slov Petra Drbohlava byl celý Mariupol rozdělený na sektory a každý měl jiného bombardéra, který ničil dům po domu.
„Když Rusko říká, že nějakou oblast osvobodí, znamená to, že ji srovná se zemí. My nevíme, jestli za tím bombardováním opravdu nebyla logika. Chtěli zničit domy, aby se tam neukrývala ukrajinská armáda a nestřílela zpátky. Ale protože tam nebudou domy, nebude tam nic stát, nebudou tam ani obránci,“ říká.
Na zimu nebudou Ukrajinci připravení, čekejme další vlnu uprchlíků, říká humanitární pracovník
Číst článek
Život v Kyjevě se v rámci možností vrátil do normálního stavu. Sice občas zazní protiletecké sirény, ale pokud člověk nejde zrovna kolem rozbombardovaného domu ani by si nevšiml, že je v zemi válka, popisuje.
Takovýto stav je především v Kyjevě, kde se lidé snaží žít jako dřív.
„Myslím si, že většina obyvatel Kyjeva se rozhodla, že nejhorší, co mohou udělat, je žít ve strachu a omezovat své životy. Tím by vlastně Rusko vyhrálo, Putin by vyhrál. Proto je pro ně lepší žít co nejnormálnějším způsobem.“
Kyjev žije, Charkov stále válčí
Kyjev má velmi dobrou protileteckou obranu. Jeho ostřelování je tedy zbytečné. Podle Drbohlava místní ví, že pokud se Putin rozhodne útočit chemickou nebo atomovou zbraní, stejně nic nezmůžou.
Jejich největší obavy tak teď směřují k Záporožské jaderné elektrárně, kde nikdo neví, co se může stát.
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nemohl spát.“
Petr Drbohlav
Druhé největší město Ukrajiny Charkov je na tom ale jinak. Dochází ke každodennímu ostřelování a lidé jsou neustále v pohotovosti.
„V Charkově už jezdí metro, ale tak, aby se sem večer mohli přestěhovat ti, kteří ho přes noc používají jako protiletecký kryt,“ vysvětluje regionální ředitel Člověka v tísni.
Tři mise, pokaždé jiný zážitek
Ze své první mise si odnesl srovnání Ukrajinců s Čechy. Sám sebe se ptal, jak bychom stejnou situaci nesli.
„Vždy jsem si odpověděl, že mi přijde, že Ukrajinci jsou vnitřně silnější. Také mne fascinoval jejich humor, kterým se s válkou vyrovnávají. V tomto mi to přišlo podobné s Čechy, ti také nenechají nic bez humoru.“
Z dalších misí si jako nejsilnější zážitky odnesl už jen hrůzy a nesmyslnost války.
„Na své druhé misi jsem viděl totální destrukci, kdy člověk postrádá jakýkoli vojenskostrategický smysl. A z třetí mise mám v hlavě obraz 75leté paní, která šla s kyblíkem narcisů přes rozbombardované náměstí až k silnici, aby je tam prodávala.“
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nespal. Člověku se neustále vybavuje, co mu ti lidé říkali. A zažít to, to je ještě mnohem horší,“ dodává.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
