Válečné zločiny na Ukrajině nebo vraždění civilistů nechává čínské vedení zcela chladným. „Myslím, že Číně je to úplně jedno. Jim jde o to, zkusit si zachovat tvář a využít situaci,“ říká sinolog.
Stávka mladých lékařů problém sice nevyřešila, ale podle Veselky je významným podnětem pro změnu. „Vypadá to tak, že lékaři, kteří se vzbouřili, možná nastartují reformu,“ doufá Veselka.
„Problém je v tom, že v Evropě žijeme – v porovnání s Izraelem – v absolutně bezpečném prostředí demokratického světa. A na Izrael klademe stejné požadavky,“ říká Šídlo v rozhovoru s Barborou Tachecí.
„Vlády nemají ambice jít za horizont jednoho svého volebního období. Oni teď jen hasí požár, který hoří velkým červeným plamenem, to je málo,“ dodává Petros Michopulos.
„Ale ani v Rusku nikdo neví, co se děje – možná kromě pár lidí kolem Vladimira Putina a samotného Prigožina a jeho spolupracovníků. Jiná věc je, co to může následně vyvolat,“ říká Alexandr Mitrofanov.
Analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u Delegace Evropské unie v Kyjevě v pořadu Osobnost Plus tvrdí, že ruské elity začínají bojovat o vlastní přežití.
„Ruská armáda je zcela vyčerpaná. Ztratila obrovské množství techniky, vojáků a nejen to. Ukázalo se, že tak jako celý režim i armáda ,stála‘ na korupci,“ míní bývalý diplomat.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je u bojujících vojáků očekávatelný psychický důsledek války. Jak se projevuje a jaké jsou její možnosti léčby, popisuje Jan Vevera.
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nespal. Člověku se neustále vybavuje, co mu ti lidé říkali. A zažít to, to je ještě mnohem horší,“ popisuje Drbohlav.
O takzvané heroické fázi můžeme mluvit na začátku války. Nese sebou emoce a nevydrží příliš dlouho. Vevera tak soudí, že Ukrajinci jsou na tom nyní psychicky hůř než na začátku.
„Jeden cíl invaze je symbolický, protože Rusko do války vstupovalo s argumentací, že jde zachraňovat Rusy, kteří žijí na Ukrajině,“ vysvětluje historička Daniela Kolenovská v pořadu Osobnost Plus.
„Vladimir Putin doplácí na to, co si tam za dvacet let vybudoval – aparát poddaných, kteří se před ním klanějí a říkají mu to, co chce sám slyšet,“ říká v Osobnosti Plus potomek donských kozáků
V Česku se objevila další podezření na nové případy nákazy variantou koronaviru omikron. Podle biochemika Jana Konvalinky je třeba třetí dávka očkování.
„U zrodu jsme netušili, že se něco podobného povede,“ říká vědec a skladatel Petr Cígler, který objevil nový typ látek. Ty jsou schopny bezpečně dopravovat do buněk nukleové kyseliny.
„Prezident není všehovšudy manžel paní prezidentové, aby ona byla jedinou osobou, která smí být informována o jeho zdravotním stavu,“ zdůrazňuje Honzák.
„V Izraeli byly tisíce hospitalizovaných, teď jsou jich nízké stovky a úmrtí je kolem desíti denně," říká biochemik Jan Konvalinka a dokazuje, že vyšší proočkovanost snižuje tvrdé dopady epidemie.
„My se teď musíme rozhodovat, co bude potom. To je důležitější, než co je teď,“ míní filosof. Na české politické scéně ovšem nevidí nikoho, kdo by uvažování s přesahem do budoucnosti reprezentoval.
„Tři dny neprožijete nic víc, než že vám přijede kurýr s hrnci, které jste si objednal. A já jdu k té brance a popisuju to jako vzrušující události,“ říká Viewegh.
Vláda asi před třemi týdny schválila program na úhradu nákladů na sekvenaci ve výši 160 milionů korun. Prostředky ale měly jít z rozpočtu na vědu a výzkum, což vzbudilo mezi vědci značné rozhořčení.
„Řada dezinformací o Pfizeru někde na konci psala, že vlastně jediné, co nás může zachránit, je Sputnik. Nechci vyvozovat příliš paranoidní důsledky, ale podle mě se trochu nabízejí,“ říká Konvalinka.
„Je to statistická hra čísel, která jednoznačně hovoří pro to pokračovat v očkování,“ říká biochemik Jan Konvalinka o riziku vyplývajícím z očkování vakcínou firmy AstraZeneca.
Pozitivní trend by podle Konvalinky mohlo zvrátit to, co se v posledních měsících už dvakrát stalo – když vláda pod tlakem různých lobbistických skupin a netrpělivých občanů přikročila k rozvolňování.
Šárka Litvinová věří, že se cestovní ruch obnoví. „Pravděpodobně odpadnou takové ty cesty ad hoc, náhodné cesty, levná letenka za pět set korun,“ míní spolumajitelka cestovních agentur Asiana.
Nebezpečí podle veterinářky zvířatům nehrozí. „Člověčí koronavirus nenapadá psy a kočky, může se na nich pouze pasivně přenášet,“ vysvětluje Martina Načeradská.
„(Vláda se) evidentně snaží opatrně nepoškodit ekonomiku, která dostala strašlivou ránu na jaře. A na druhou stranu možná, že jsou tady nějaké politické úvahy před blížícími se volbami,“ míní.
Vysoký nárůst infekce koronavirem souvisí s otevřením škol, myslí si biochemik Jan Konvalinka. Nastiňuje příchod přísnějších opatření, ale i reálnou naději na vakcínu.